Absolutní jasnost (J)

Vysvětlení: Absolutní jasností světelného zdroje se rozumí jasnost, jakou by měl, kdyby se nacházel ve vzdálenosti 10 parseků.

(Dále viz Jasnost; analogicky se zavádí Absolutní ,,nevizuální`` jasnost.)

Poznámky: 

1. Absolutní jasnost objektu je úměrná jeho svítivosti I:

$$I = 9{,}521406\, .\, 10^{34}\:{\rm m}^{2} . \: {\rm sr}^{-1} \ \ J\ ;$$

pro absolutní ,,nevizuální`` jasnost takový vztah však nelze uvést, neboť nebývá definována energiová veličina obdobná svítivosti.

2. Absolutní jasností tělesa ve sluneční soustavě se rozumí jasnost, jakou by mělo ve vzdálenosti 1 AU od Země i od Slunce, kdyby současně úhel Slunce-těleso-Země byl nulový (nehledě na to, že je to nereálná konfigurace). Absolutní jasností meteoru se rozumí jasnost, jakou by měl ve vzdálenosti 100 km.