Úhel (rovinný) (..., t, ...)

(dále viz citovanou knihu, str. 430)

...

Vedlejší jednotky  
...

V astronomii se pro vyjadřování dvou speciálních úhlů (rektascenze a hodinového úhlu) dosud někdy užívají zvláštní tzv. časově-úhlové jednotky:

1 časově-úhlová hodina

= 1${\rm ^h}$

= 15

= (15$\pi$

/

180) rad,

1 časově-úhlová minuta

= 1${\rm ^m}$

= 15

= 0,25

= (15$\pi$

/

10800) rad,

1 časově-úhlová sekunda

= 1${\rm ^s}$

= 15

= 0,25

= ( $\pi$

/

43200) rad.

Příklad zápisu úhlu v těchto jednotkách:

10${\rm ^h}$ 32${\rm ^m}$ 15${\rm ^s}$ = 158,0625 = 2,758711049... rad.

Uvádění jednotek v exponentu odpovídá úzu pro standardní vedlejší jednotky úhlu, a je adekvátní pro bezrozměrné veličiny. Kdyby tyto jednotky nebyly uvedeny v exponentu, pletly by se s jednotkami času (v případě hodin a sekund) či délky (m je značka metru). Kvůli možné záměně s časově-úhlovými jednotkami je v astronomických textech nevhodné uvádět časové jednotky v exponentu, jak je obecně povoleno při zápisu časového okamžiku (je-li jej nutno odlišit od zápisu délky časového intervalu, v němž se zkratky jednotek píší vždy standardním způsobem na řádek).

K užívání těchto nezákonných časově-úhlových jednotek není žádný dobrý důvod, právě naopak -- pletou se totiž se standardními vedlejšími jednotkami úhlu: (úhlovou) minutou a vteřinou, v cizích jazycích nazývanou (úhlová) sekunda. Je žádoucí se jejich užívání vyhýbat -- jde vlastně o zlozvyk. Uvádíme je proto, že se s nimi lze dosud běžně setkat.