HST OKO NOVÉ KAMERY ZACHYTILO OHNISKO FORMOVÁNÍ HVĚZD

Je to barevná paleta fantazií? Ne. Jedná se o skutečný snímek centrální oblasti mlhoviny Omega, ohniska, kde se právě "narodily" hvězdy zabalené do  barevných "přikrývek" žhavého plynu v obrovské kolébce chladného vodíkového oblaku.

Tento ohromující snímek byl pořízen pomocí Advanced Camera for Surveys (ACS) na palubě kosmického dalekohledu HST. Oblast mlhoviny zachycená na této fotografii je asi 3500 krát větší než naše sluneční soustava. Oblast představuje asi 60 procent celkového pohledu získaného pomocí ACS. Mlhovina, zvaná také M17 "Labutí mlhovina" se nachází ve vzdálenosti 5500 světelných let v souhvězdí Sagittarius.

Podobně jako proslulá sestřenice Velká mlhovina v Orionu, Labutí mlhovina je ozařována ultrafialovým zářením od mladých hmotných hvězd, umístěných právě v pravém horním okraji snímku. Každá hvězda je asi 6 krát žhavější a 30 krát hmotnější než naše Slunce.

Mohutné záření od těchto hvězd odpařuje a eroduje hustý mrak chladného plynu, v kterém se formují hvězdy. Bublinovitá stěna dutého mraku svítí hlavně v modré, zelené a červené oblasti excitovanými atomy vodíku, dusíku, kyslíku a síry. 

Zvláště překvapující je narůžovělý útvar, který je vidět vpravo od středu, který září v červeném světle, které je emitováno vodíkem a sírou. Jak vznikají dětské hvězdy tak se odpařuje okolní oblak a v kapsách plynu se rozvíjí hvězdy. Protože tyto husté kapsy jsou více odolné proti ničivému záření než okolní mrak, jeví se jako "sochy" ve zdech mraku nebo jako ojedinělá souostroví v moři žhavého plynu. Jedna taková kapsa v centru zářící oblasti mlhoviny ja asi 10 krát větší než naše sluneční soustava.

Jiné husté kapsy plynu vytvářejí pozoruhodné útvary vyčnívající na levém okraji snímku, které se podobají Koňské hlavě v Mlhovině v Orionu.ACS kamera udělala toto pozorování 1. a 2. dubna 2002.

Barevný snímek je sestaven ze čtyř samostatných snímků, které byly pořízeny ve filtrech: modrém, blízké infračervené oblasti, v čáře H alfa a dvakrát ionizovaném kyslíku.

(podle STScI-PRC02-11c z 30.4.2002 připravil PH)