Podobně, jako ve zlém snu se jeví zvířecí
hlava vynořující se z rudého moře. Mamutí objekt
je ve skutečnosti neškodný sloup plynu a prachu. Tento objekt se nazývá
Kuželovitá mlhovina (NGC 2264) a je tak pojmenován, protože pozemské snímky
odhalily pouze kuželovitý tvar této mlhoviny, což je gigantický sloup umístěný
v bouřlivé oblasti formování hvězd.
Tento snímek, pořízený novou kamerou Advanced Camera for Surveys (ACS) na palubě HST, ukazuje oblast o velikosti 2.5 světelného roku, což je asi 23miliónů cest ze Země na Měsíc. Celá mlhovina má průměr 7 světelných let. Kuželovitá mlhovina se nachází 2500 světelných let daleko od Země v souhvězdí Monoceros.
Záření z horkých, mladých hvězd (umístěných na horním okraji snímku) pomalu "rozhlodávají" mlhovinu již milióny let. Ultrafialové záření zahřívá tmavý mrak, který uvolňuje plyn do relativně prázdné oblasti kolem. Tam další ultrafialové záření působí na vodíkový plyn, který se zahřívá a produkuje červené halo, což je světelný kruh kolem sloupu. Podobný proces probíhá v mnoha menších oblastech plynu kolem jedné hvězdy, vytváří se obloukovitý útvar z plynu, který je vidět na levé horní straně Kužele. Tento oblouk, který byl již dříve viděn pomocí HST, je asi 65 krát větší než je průměr naší sluneční soustavy. Modrobílé světlo kolem hvězd je reflekční odraz od prachu.
Pozadí hvězd je vidět skrze odpařující se "úponek" plynu, zatímco bouřlivá základna posetá hvězdami je v načervenalém prachu. V průběhu času mohou zbýt z Kuželovité mlhoviny pouze husté oblasti. Uvnitř těchto oblastí se formují hvězdy a planety. Kuželovitá mlhovina je sestřenicí s M16 sloupy, které HST pozoroval v roce 1995.