Toto je simulovaný přehled vzdáleného vesmíru
pomocí NASA Next Generation Space Telescope (NGST).
Snímek ukazuje simulované 20 hodinové pozorování pomocí NGST náhodné části oblohy, umístěné daleko od roviny naši Mléčné dráhy, která je přecpaná hvězdami. Snímek je upraven na to, co astronomové dnes vidí pomocí NASA HST teleskopu a jiných pozemských teleskopů, zatímco počáteční kolekce hvězd a galaxií byly řešeny formou odhadu.
Ostrost NGST pohledu v infračerveném oboru je obdobná tomu, jak vidí HST ve vizuálním oboru. Počáteční dojem je takový, že simulované NGST pole vyhlíží velmi podobně, jako získaný snímek pomocí HST, protože tomu dominují jasné, relativně blízké galaxie.
Hlavní rozdíl mezi NGST a HST snímky je v množství slabých, žlutých galaxií na pozadí NGST pole. Tyto objekty jsou vidět na konci dlouhého (přibližně 14 miliard let) "časového tunelu" období prvotního utváření hvězda galaxií několik stovek miliónů let po Velkém třesku.
Tento snímek se zakládá na teoretickém modelu vesmíru navrženém Andrewem Bensonem, University of Durham, United Kingdom. Nebsonův model bere do úvahy kosmologii vesmíru, vytvoření a růst galaxií a jasnost a barvu těchto galaxií dnes.
Protože jsou tvarovány jednotlivými modely, nemají detaily ve spirálních strukturách a dalších podrobnostech ukázaných v Hubble Deep Fields nebo nedávných snímcích z Hubble Advanced Camera for Surveys.
Při reálných pozorováních NGST byly analyzovány tyto oblasti a proniklo se hustým prachem do centrální oblasti, která odhalila ještě více hvězd. Při přípravě těchto teoretických obrazů realitě, vědci z Space Telescope Science Institute, Baltimore, Maryland použili efektů NGST optické a infračervené kamery. Pro přehledné účely blízké infračervené pohledy těchto galaxií musí být převedeny do vizuální oblasti s infračervenými barvami, které korespondují modrým barvám na snímku.