Z pozemských dalekohledů se tzv. "mlhovina
mravenec" (Menzel3, nebo Mz3) podobá hlavě a trupu zahradního mravence.
Snímek z NASA HST ukazuje asi desetkrát větší detaily, odhaluje
"mravence" jako pár ohnivého laloku vysunujícího se z umírající
hvězdy podobné našemu Slunci.
HST snímky přímo dávají do kontrastu staré
představy o posledních obdobích v životě hvězd. Pozorováním hvězd podobných
Slunci, jak se přibližují smrti, konkrétně snímek Mz3 - spolu s obrázky jiných
planetárních mlhovin - ukazuje, že náš osud Slunce bude pravděpodobně
zajímavější a složitější, než si astronomové představovali před několika léty.
Stav blížící se k explozi, vypuzení plynu z umírající hvězdy v centru Mz3 má
zajímavě symetrický model nepodobný chaotickému modelu očekávanému při
obyčejném, výbuchu. Vědci používající HST by rádi porozuměli, jak kulovitá
hvězda může produkovat tak nekulovitě symetrické výrony plynu.
Jedna z možností je, že centrální hvězda Mz3 má společníka,
který kolem ní obíhá a vytváří se zde gravitační slapové síly, které vytváří
takový tvar vytékajícího plynu. Pro tento případ by obíhající společník měl být
umírající hvězdě tak blízko, že jeho vzdálenost by byla vzdálenost Země od
Slunce. Je dokonce možné, že umírající hvězda před svou smrtí strávila svého
souputníka.
Druhá možnost je ta, že umírající hvězda má kolem sebe
silné magnetické pole, které vytváří proud plynu a nabité částice se pohybují
rychlostí asi 1000 kilometrů za sekundu, něco jako sluneční vítr, ale
miliónkrát hustší. Tyto husté větry mohou být viditelné ve vizuálním nebo
ultrafialovém světle z horké centrální hvězdy nebo může dojít k nadzvukovým
srážkám nabitých částic s okolním plynem, což se projeví fluorescencí. Žádná
jiná planetární mlhovina pozorovaná HST se nepodobá Mz3 velmi přesně. Snad
M2-9, ale průtoková rychlost v Mz3 je asi desetkrát větší, než u M2-9.
(podle STScI-PRC01-05 z 1.2.2001 připravil PH)