SYMBIOTICKÁ HVĚZDA VYFUKUJE DO VESMÍRU BUBLINY

Bouřlivý vztah mezi nesouvisejícím párem hvězd, které mohly vzniknout odděleně, dává za vznik plynné mlhovině, která připomíná přesýpací hodiny uvnitř dalších přesýpacích hodin.

Snímky z pozemských teleskopů ukázaly velkou mlhovinu připomínající přesýpací hodiny. Ale tento snímek, získaný pomocí kosmického teleskopu HST ukazuje malou, jasnou mlhovinu uprostřed mlhoviny větší (těsně u středu mlhoviny). Astronomové celou mlhovinu pojmenovali jako "Jižní Krabí mlhovina" (He2-104), protože z pozemských teleskopů její tvar připomíná tělo kraba.

To, co tyto tvary zapříčinilo spatřit nemůžeme ani na snímcích z Wide Field and Planetary Camera 2. Je to pár starých hvězd, pohřbených v žáru centrální mlhoviny. Jedna je červený obr, nadmutá hvězda, která už vyčerpala své nukleární palivo odhazuje své vnější slupky formou mohutného hvězdného větru. Její souputník je horký bílý trpaslík, kosmická mrtvola - vyhořelá hvězda. Tento náhodný pár červeného obra a bílého trpaslíka se nazývá symbiotický systém. Červený obr je také proměnná typu Mira, pulsující červená hvězda, která se nachází daleko od svého partnera. Oběžná doba systém může být více než 100 let (vzájemný oběh složek kolem sebe).

Astronomové spekulují, že tato interakce mezi dvěma hvězdami může občas přejít v epizodu vzplanutí materiálu, po níž se pak vytváří plynové bubliny, jež tvoří mlhovinu. Vzájemná interakce hraje vesmírnou hru "chytání": jakmile červená hvězda shodí svou slupku ve formě mohutného hvězdného větru, bílý trpaslík z ní něco chytí. Jako důsledek chytání tohoto materiálu je tvorba akrečního disku, který vzniká kolem bílého trpaslíka a po spirále dopadá na jeho horký povrch. Plyn se hromadí u povrchu a to až do doby, kdy se zažehne a jako velká erupce se naduje do prostoru.
K takovýmto případům exploze mohlo v případě "Jižního Kraba" dojít dvakrát. Astronomové se domnívají, že tvar mlhoviny jako přesýpací hodiny představuje dvě různé vzplanutí, které dělilo období několika tisíc let. Jety materiálu v levém spodním roku a horních pravých rozích mohou být urychlovány akrečním diskem bílého trpaslíka a pravděpodobně jsou částí starších erupcí.

Mlhovina se nachází na jižní obloze v souhvězdí Centaurus a od Země je vzdálena několik tisíc světelných let. Tento snímek byl pořízen v květnu 1999 a zachycuje žhavý dusíkový plyn excitovaný intenzívním zářením bílého trpaslíka. Tyto výsledky práce byly prezentovány v "Asymmetrical Planetary Nebulae II: V materiálech z konference Origins to Microstructures", která se uskutečnila 3.-6. srpna 1999 na Massachusetts Institute of Technology.
Kredity: Romano Corradi, Instituto de Astrofisica de Canarias, Tenerife, Španělsko; Mario Livio, Space Telescope Science Institute, Baltimore, Md.; Ulisse Munari, Osservatorio Astronomico di Padova-Asiago, Italy; Hugo Schwarz, Nordic Optical Telescope, Canarias, Spain; a NASA.

Originální snímky a ilustrace jsou k dispozici na Internetu na: http://oposite.stsci.edu/pubinfo/pr/1999/32 nebo http://oposite.stsci.edu/pubinfo/latest.html a http://oposite.stsci.edu/pubinfo/pictures.html Vyšší rozlišení (300 dpi JPEG a TIFF) jsou k dispozici na: http://oposite.stsci.edu/pubinfo/pr/1999/32/pr-photos.html http://oposite.stsci.edu/pubinfo/pr/1999/32/illustration.html

(podle informací STScI-PRC99-32 z 24. 8. 1999 přeložil DH)