Posudek bakalářské práce Petry Zachovalové
Astronomické projekty pro 21. století
Jan Hollan,
Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
16. června 2001
V práci mi poněkud chybí rozlišení původních textů autorky a textů
přeložených nebo zkráceně přeložených z angličtiny. Valná většina textu je
ale psaná srozumitelně, jen s nemnoha věcnými chybami, což i v případě
překladů znamená, že autorka věci rozumí.
Kdyby se měla stát práce užitečnou, musela by být dostupná na Internetu, už
proto, že její většina je vlastně výčtem názvů a českých anotací projektů
s udáním jejich URL, které lze rozumně použít jen tehdy, když budou
hypertextovými odkazy (ať již z formátu html, xml nebo pdf). Autorčiny
osobní stránky ani onu práci jsem však nenalezl. Na papíře je práce výhodná
pro zběžné přečtení, ne však pro další použití.
V další verzi práce, vhodné ke zveřejnění (tj. vystavení a např. zmínkou
o ní na www.ian.cz) bych doporučoval pár oprav míst, která jsou buď
nedobře formulovaná nebo zcela popletená, uvádím je v příloze. Psal jsem je
ve víře, že opravený text bude skutečně vystaven.
Četbou pro posudek jsem získal jakýs-takýs přehled o věcech, které
nesleduji, bylo to pro mne zajímavé.
V závěru bych autorce doporučil, aby nepropadala beznaději ohledně
rostoucího světelného znečištění - místo toho lze poukázat na úspěšný
opačný proces v řadě míst USA, viz www.darksky.org.
Práci doporučuji a navrhuji známku velmi dobře.
-
Na str. 6 se ve druhém odstavci píše: Centrální hvězda není
normální hvězda jako naše Slunce. Oběžná dráha činí pouze desetinu
vzdálenosti vnitřní planety Merkuru od Slunce.
Nevím, co si kdo představí
pod první větou. Je možné, že jde o pulsar, pak je to ale snadné uvést
explicitně. Horší je věta druhá, se smyslem nejasným. Dráha je délka
trajektorie. U trajektorie periodické čili orbity by snad jako dráha mohl
být označována délka oné orbity. Jednodušším parametrem je ale asi poloměr
orbity nebo její velká poloosa, tedy např. hodnota šestinová. Činí opravdu
jen 0,007 AU?
-
Projekt IMAGE sledující magnetosféru má s Plutem společné jen kousek
URL pluto.space.swri.edu/IMAGE
a nehodí se jej asi jen kvůli tomu
řadit do výzkumu oné planety. Podobně např. program IMEX,
http://ham.space.umn.edu/spacephys/imex.html
zkoumá zjevně Zemi, ne
Slunce.
-
Hvězdy nejsou ani modré, ani žluté či červené (i když u těch
posledních to tak dokonale neplatí, v případě uhlíkových hvězd je odstín
dosti sytý, ale kdo takové hvězdy vídá, že). Je to nepěkný zlozvyk, tak
o nich mluvit, jak to autorka po jiných opakuje na str. 15. Hvězdy mají tak
slabé barevné odstíny, že si jich spousta lidí v životě nevšimla.
Rozličné drobné odchylky od bezbarvosti či běloby prozradí většinou až
porovnání hvězd navzájem. Vyplyne tak žlutavý nádech či různé sytosti
oranžového nádechu. Modravé tóny jsou viditelné leda při přijetí těch
žlutavých za bílé. (Kromě toho by si daný odstavec zasloužil zmínku, že se
mluví jen o hvězdách ,,hlavní posloupnosti``.)
-
Na téže straně je k vývoji hvězd matoucí tvrzení: Teplota
mračna se zvyšuje, protože při vzájemných srážkách atomů se kinetická
energie mění v teplo.
Taková formulace se dá odpustit novináři, ale
fyzikovi dělá hanbu. Měl by si vzpomenout, co je to teplo atp. Já vím, že
použít přesnou formulaci, která čtenářům něco může doopravdy objasnit,
není snadné. Lze se tedy detailnímu popisu buď vyhnout (a říci třeba ,,jak
se mračno smršťuje, zahřívá se``), nebo se nad ním opravdu zamyslet.
-
I ta exploze jevící se jako supernova (na konci téhož odstavce) by
zasloužila mírné poodhalení, kde se vezme a jak to souvisí s tím smrštěním
jádra hvězdy.
-
Na str. 16 se v části o proměnných hvězdách dozvídáme ve druhém
odstavci, že ...mají tak silné gravitační pole na svém povrchu, že
vyzařují fotony s vysokou energií...
- příčinnost zde věru není snadné
nahlédnout. Hned dále autorka pokračuje Neutronové hvězdy a bílí
trpaslíci také vyzařují tepelnou energii.
Co je to ,,tepelná energie``?
I pár následujících vět dává dost těžko smysl.
-
Podivnou větu jsem našel uprostřed posledního odst. na str. 19. Že
by znamenala, že každá galaxie, kde se zrovna vytvoří spirální ramena,
září navenek nezvykle moc prostřednictvím ohřátého prachu místo rovnou
hvězdných fotosfér?
-
Na str. 20 v úvodních odstavcích o Constellation-X (URL fungující
i v lynxu je constellation.gsfc.nasa.gov/docs/science) nemám žádné
tušení, o jaké záblesky z horkého mezigalaktického plynu by mohlo jít.
Na stránkách Constellation to nezmiňují. Ale koneckonců, o to jde, abychom
se dozvídali o tom, co pro nás dosud bylo tajemstvím.
-
(v následující stati o ACCESS je potřeba v poslední větě opravit čárky
a v první větě násl. projektu patří ,,dvacetipětimetrových``, aspoň myslím.
-
Na str. 21 v povídání o expanzi vesmíru se plete kosmologická konstanta
se skrytou hmotou a se starým standardním modelem bez k.k., do toho se míchají
supernovy, z jejichž pozorování se zjišťoval skutečný průběh expanze vesmíru
(tj. i její odlišnost od starého modelu). Jsou to pravda složité věci. Zde by
URL na kvalitní původní texty byly velmi na místě.
Posudek bakalářské práce Petry Zachovalové
Astronomické projekty pro 21. století
This document was generated using the
LaTeX2HTML translator Version 99.2beta6 (1.42)
Copyright © 1993, 1994, 1995, 1996,
Nikos Drakos,
Computer Based Learning Unit, University of Leeds.
Copyright © 1997, 1998, 1999,
Ross Moore,
Mathematics Department, Macquarie University, Sydney.
The command line arguments were:
latex2html -init_file /home/hollan/cslatex/.l2h_cz-i_alone petra_za.tex
The translation was initiated by Jan Hollan on 2001-06-18
hollan@ped.muni.cz
(english / česky, raději než ,,cesky``)
