Kresby jsou pěkné. Máte zrak jak ostříž. Jen není zcela jasné, co v kresbách je záměrným detailem, a co jen šum reprodukce (k tomu lze možná přiřadit světlejší oblasti uprostřed moří, ale nevím -- známé ochylky od dokonalé polotónové kresby je ostatně vhodné uvést v doprovodném textu) . Jde asi o kopie, a ty jsou zbytečné. Líčení pozorování lze klidně doplnit originálními kresbami. Pokud se o ně bojíte, lze tahy tužkou konzervovat tak, že kresbu položíte na fólii, na které je vrstvička fixačního laku; ten je k dostání v prodejnách malířských potřeb. (Stačil by asi ji jiný prostředek, např. disperzní lepidlo, ale to je nutné vyzkoušet.)
Uvedené úhlové výšky (jde-li o ně, obzor je ve skutečnosti hrbatý, a skutečná ,,výška nad obzorem`` je často až o desítky stupňů menší než úhlová výška) jsou nějaké divné -- možná jsou prohozeny údaje k prvním dvěma kresbám. (Do rukopisu jsem uvedl přibližné hodnoty, které udává pro dané okamžiky můj program planet.) Naznačené nejistoty úhlových výšek (bez komentáře bych je ocenil na jednu setinu radiánu) jsou podezřele malé. Komentář by to mohl upravit. Např. by mohlo stačit říci, že nejistoty jsou asi desetiprocentní -- to ale velmi záleží na způsobu a počtu jednotlivých měření či způsobu odhadu, který neuvádíte!
Uvedený úhlový průměr Měsíce je velmi odlišný od skutečnosti. Ježto má jít o záznam pozorování, je jistě potřeba uvést, jakým způsobem jste k údajům dospěla. Pokud jde o vyjádření údajů, může stačit někdy i implicitní údaj o jejich nejistotě, zachycený počtem uvedených míst. V případě Měsíce ale uvedený údaj úhlového průměru (0,028 rad) vzbuzuje apriori nedůvěru: že by jeho nejistota byla jen asi jedna ticícina radiánu? K tak malé nejistotě je opravdu možné jednoduchými prostředky dojít, ale asi by to vyžadovalo řadu opakovaných měření s vhodnými pomůckami (pokud by se neužíval dalekohled, pak je přinejmenším nutný vizír, tj. škvíra těsně u oka kterým pozorujete).
Povídání o tom, jak jste pozorovala, neuvádíte. O to ale právě šlo, to bylo cílem úlohy. Zato navíc uvádíte (nic proti tomu) další údaje. V nich jsou ale následující nepřesnosti a chyby:
Měsíc se po obloze nepohybuje ,,zdánlivě``, ale doopravdy. Je to proto, že ve vztažné soustavě, kde je Země v klidu (a vníž zavádíme pojem ,,obloha``, Měsíc v klidu není (a mění se nejen jeho vzdálenost od nás). Pokud jde o pohyb po hvězdné obloze, ten určitě nesměřuje na západ. Kdyby tomu tak bylo, vycházel by Měsíc každý den dříve, a ne později.
Tmavší a světlejší skvrny na Měsíci, které vidíme vždy, když na něj pohlédneme, nejsou nerovnostmi povrchu Měsíce. Jsou to oblasti různého nerostného složení, tedy z tmavých nebo méně tmavých hornin a jejich úlomků.
Vědci si asi nikdy nemysleli, že tmavé plochy na Měsíci tvoří vodní hladina. Každý vědec zjistí po krátké úvaze (pokud se na Měsíc během několika večerů dívá), že to tak být nemůže, protože pak by Měsíc vypadal jinak.
Doplníte-li úlohu alespoň nějakým popisem pozorování (zmínkou jak jste se na Měsíc dívala a jak jste si svítila na papír, co vám dělalo problémy, odkdy dokdy jste kreslila -- jistě jste nebyla hotová za jednu minutu -- jak jste zjišťovala hodnoty, které uvádíte, jaké jsou jejich nejistoty), mohu ji uznat za hotovou.
Skutečně jde o pozorování, tedy popis toho, co jste viděla. Alespoň pokud jde o oblohu kolem Slunce. Škoda, že jste nepopsala, jak samotné Slunce vypadalo a jak se měnilo ještě před popisovanou dobou (napříklas se mohla měnit jeho bolometrická jasnost, čili hustota zářivého toku z něj na vaši tvář, jeho jas v různých místech, barevný odstín, tvar).
Taky mi trochu chybí další časové údaje, vztahující se ke stmívání.
Nad rámec pozorování uvádíte vysvětlení světelných jevů během dne, poměrně pěkné. Námitky mám jen proti sousloví ,,zdánlivá dráha`` -- myslíte jistě trajektorii, a zdánlivého na ní nic není. Stručně by se dalo říci, že na rovníku se Slunce pohybuje při západu a stmívání rovnou dolů a ne šikmo jako u nás.
Úlohu vám uznávám jako hotovou -- je prosta nepřijatelných chyb.
Kresbám ,,hal`` vůbec nerozumím. Není udané žádné úhlové měřítko. Jde-li o halo, mělo by mít asi poloměr 22°, a proti tomu je Měsíc či Slunce věru malinké. Odhaduju, že jste pozorovala aureolu, tedy vnitřní část korony. (To je jev, lze napodobit pohledem přes malinký kruhový otvor, viz jinou úlohu z předmětu Fyzikální pozorování.) Nerozumím údaji o šířce prstence -- čeho se týká? Snad úhlové tloušťky jedné barvy? Jak jste tento údaj zjišťovala?
K pozorování mi trochu chybí údaje, jak dlouho jevy trvaly a jak se měnily (změny byly jistě nápadné alespoň u duhy). Dal se alespoň chvíli zahlédnout kousek duhy sekundární?
Doplňující text o halech (ne o vašem pozorování) je až na gramatické chyby (čárky navíc nebo ,,namíň``) OK. O duze ale vůbec ne. Pletete v něm lom a odraz, nebo onomu ději vůbec nerozumíte. Jak duha opravdu vzniká (tedy proč nastává pro jednu velikost úhlu rozptylového úhlu výrazné a barevně závislé maximum jasu) z textu asi nelze nijak pochopit. Je to ale jen text navíc, který v zadání nevyžaduji. Nechcete-li se jím důkladněji zabývat, stačí jej prostě vypustit.
Úlohu bych uznal za hotovou, kdyby byla doplněna pozorováním nějakého skutečného halového jevu.
Jan Hollan, 11. prosince 1999