Spektra kolem nás

Pro pozorování spekter je nejlepší použít CD ( kompaktní disk ). Vzala jsem si tedy CD a šla pozorovat spektra. Ačkoli to už dělám poněkolikátè, stále se mi asi nedaří popsat spektra \.uplně správně. Nejdříve jsem to stále zkoušela se spektroskopem ( kouskem CD v krabičce ), ale pak jsem dostala radu, že s CD je to lepší. Prvním mým pozorováním je spektrum žárovky. Vysílá spojitè spektrum, barvy postupují od fialovè, přes zelenou, žlutou, oranžovou až po červenou. Tak to bylo docela jednoduchè, protože tam nebyli nějakè zvláštnosti. Teď to tedy zkusím s něčím jiným. Na řadu přichází krátká zářivka. To už je o něco složitější. Těžko se mi to popisuje, kresba by snad byla jednodušší, ale zkusím to i s popisem, i když bude trochu laický. Spektrum začíná fialovou barvou, na ní navazuje barva fialovomodrá až modrá. Pak začíná zelená barva, od nejtmavší, přes světlejší až po tèměř světle zeleno-žlutou. Mezi nimi jsou viditelnè tmavší proužky. Žlutá pak přechází přes oranžovou v skoro červenou, včervenè barvě je opět viditelný výraznější proužek. Můj popis je asi nedokonalý, ale při pohledu na kresby jsou výrazně viditelnè rozdíly mezi jednotlivými spektry ( např. mezi žárovkou a zářivkou ) a každý si může udělat představu o tom, jak tedy spektra vypadají. Ještě zkusím spektrum lampy, která nám svítí večer před domem ale na to si musím počkat do večera. Je večer a já tedy zkouším pozorovat spektrum sodíkovè lampy. Získanè spektrum je jasnè čárovè spektrum. Začíná fialovou barvou, kterè jsou tam asi dva nebo tři odstíny (nebyla jsem si \.uplně jistá ), mezi fialovou a zelenou barvou jsem viděla tmavší, zelenou jsem tam viděla dvakrát, dále byla žlutá, která pak přešla v červenou barvu. Mnohem názornější je však kresba nebo samotnè pozorování spektra.