<<< zpět

Úvod


Příroda je barevná a budoucí učitel fyziky proto potřebuje pastelky – těmi pak zachytí spektra několika nejběžnějších světelných zdrojů: Slunce, zářivky, žárovky, rtuťové a vysokotlaké sodíkové výbojky. Spektra vytvoří samotný kompaktní disk (CD) či jeho kousek v krabičce se štěrbinou – spektroskop. Tato diplomová práce poskytuje čtenáři návod, jak si obstarat jednoduché prostředky k pozorování, a jak poté pomocí nich vykonat svá vlastní pozorování.

Tato diplomová práce pojednává o pozorování spekter pomocí kompaktního disku. Jejím cílem je naučit čtenáře (učitele, žáky, zájemce o fyziku, ...) pozorovat a případně i fotografovat spektra jednoduchými prostředky, dále naučit je zaznamenávat co je v běžně pozorovatelných spektrech vidět. Text má účinně vést studenty a učitele fyziky k tomu, aby si sami prohlédli spektra nejbližších světelných zdrojů, povšimli si jejich nápadných rysů a dle možností jim i porozuměli. Učitelům (i budoucím) má text umožnit, aby mohli svět spekter otevřít i svým žákům. Jednoduchými prostředky se rozumí takové, které si může kdokoliv snadno zhotovit či pořídit - především jde tedy dnes o kompaktní disky a pomůcky z nich vyrobené. A proč právě kompaktní disky? Obrovskou výhodu kompaktních disků před jinými difrakčními mřížkami spatřuji hlavně v jejich snadné dostupnosti pro širokou veřejnost, přičemž mají některé srovnatelné parametry s mřížkami běžně užívanými ve školních fyzikálních laboratořích.

Běžně pozorovatelnými spektry se rozumí zejména spektra
  • Slunce,
  • slunečního světla (přímého či rozptýleného) filtrovaného ovzduším, tj. za podmínek když je Slunce pod obzorem nebo v malých úhlových výškách,
  • světla rozptýleného plochami různých barev,
  • lamp veřejného osvětlení,
  • různých interiérových světelných zdrojů.


  • Mezi spektra, ke kterým se nelze dostat denně kdekoliv, ale která jsou v nějakém ohledu pozoruhodná, patří například spektra stálic.



    <<< zpět