<<< zpět

Ukázky zpracování fotografií spekter


  • Sodíková výbojka Na 24 s tlumivkou
  • Rtuová výbojka HQE 40
  • Rtuová výbojka (MERCURY)




  • Spektra vysokotlakých výbojek jsem fotil v laboratoři katedry fyziky na PdF MU. Jako zdroje světla jsem použil sodíkové (Na 24 s tlumivkou) a rtuové výbojky (HQE 40 a MERCURY). Obě výbojky (Na 24 s tlumivkou a HQE 40) jsem proměřil v plazmochemické laboratoři PřF MU monochromátorem Jobin–Yvone HR 640 řízeným počítačem. Světlo přitom bylo z výbojky vedeno optickým kabelem přes fotonásobič na optickou mřížku (1200 vrypů/mm). Získal jsem závislosti vlnové délky na poměrném množství záření. Na oblasti 350-700 nm bylo provedeno 10 000 měření.



    Sodíková výbojka Na 24 s tlumivkou

    (film FUJI 200, F=5,6; čas 6s)

    Foceno ve fyzikální laboratoři na PdF MU v Brně dne 1.11.1996. Úhlová velikost zdroje byla asi 10´. Úhel dopadu a = 50°. Na snímku je spektrální maximum druhého řádu.



    Závislost vlnových délek jednotlivých spektrálních čar sodíkové výbojky na jejich poloze. Nejistota v poloze jednotlivých spektrálních čar je dána nejistotou jejich změření.

    Vlnové délky jednotlivých spektrálních čar jsem odečetl z grafu získaného zpracováním hodnot naměřených pomocí monochromátoru Jobin–Yvone HR 640.

    Sodíkové výbojka. Na x-ové ose je vlnová délka (pozor vlnové délky jsou zde uváděny v angströmech), na y-ové ose je poměrné množství záření

    << zpět na obsah této kapitoly


    Rtuová výbojka HQE 40

    (film FUJI 200, čas 4s; F 5,6)

    Foceno ve fyzikální laboratoři na PdF MU v Brně dne 1.11.1996. Úhlová velikost zdroje byla asi 10´. Úhel dopadu a = 50°. Na snímku je spektrální maximum druhého řádu. Jsou na něm emisní čáry, jejichž vlnové délky jsou:
    404,7 nm ... fialová, 407,8 nm ... fialová, 434,7 nm ... modrá, (435,8 nm ... modrá), 491,6 nm ... modrozelená, (496,0 nm ... modrozelená), 535,4 nm ... zelená, 546,0 nm ... zelená, 577,0 nm ... žlutá, 579,1 nm ... žlutá

    – závorka znamená, že uvedená spektrální čára je na pokraji rozlišení.

    Vlnové délky spektrálních čar jsem určil z údajů naměřených monochromátorem Jobin–Yvone HR 640, jež jsem vynesl do grafu.


    Rtuová výbojka HQE 40. Na x-ové ose je vlnová délka (pozor vlnové délky jsou zde uváděny v angströmech), na y-ové ose je poměrné množství záření


    << zpět na obsah této kapitoly


    Rtuová výbojka (MERCURY)

    (film FUJI 200, čas 8s; F 5,3)
    Foceno ve fyzikální laboratoři na PdF MU v Brně dne 3.5.1996. Úhlová velikost zdroje byla asi 25´. Úhel dopadu a = 50°. Na snímku je spektrální maximum druhého řádu.
    Tabulka emisních čar rtuové výbojky

    Závislost vlnových délek jednotlivých spektrálních čar rtuové výbojky na jejich poloze. Nejistota v poloze jednotlivých spektrálních čar je dána nejistotou jejich změření

    << zpět na obsah této kapitoly




    <<< zpět