(ke článku Je libo bublifuk? na str. 37 časopisu Astropis 2006/3, a mnohým jiným z léta 2006)
Nejde o bublinu, ale oblast poblíž centra v velké kupy galaxií Abell 3266. Zvláštní oblast chladnějšího plynu s nižší entropií a jiným složením, než má okolí (obojí se mění hodně pomalu, takže se plyn s jiným původem prozradí). Nemá hmotnost stovek milionů sluncí, ale článek uvádí odhad 2×1013 sluncí, jako mívá plyn malých kup galaxií. Za takovou věc (plyn z menší kupy, zhruba desetkrát menší hmotnosti než má plyn celé Abell 3266) také autoři danou oblast považují a dokládají to grafy entropie a tlaku jako funkce vzdálenosti od středu kupy pro několik kup. Zajímavé na tom je, že to je asi první případ, kdy byl takový plyn nějaké podkupy galaxií zachycen v době, kdy začíná splývat s původním chladným plynem v centru velké kupy. Pokud se mění objemově, tak místními kontrakcemi, ne expanzí.
Že velké kupy přibírají takovýmto způsobem na váze, se soudí dávno, jen se předtím nedařilo najít nějakou takhle při činu. On ten jeden plyn od druhého není snadné rozeznat... Vpravo na snímcích jsou asi stopy po nějakém předchozím přírůstku podobného typu, jak se uvádí v závěru článku [1], z něhož (vlastně jen z tiskové zprávy k němu) pocházejí všechny informace.
Autoři entropii pro své účely vztahují na jednu částici plynu a místo
logaritmu objemu na jednu částici používají rovnou objem (s exponentem
2/3), asi tak vycházejí rozdíly jako nápadnější (ve článku z roku 2004
to korektně označují jako pseudoentropii; jde o veličinu
Před nejhustší částí připutovavšího plynu je poněkud teplejší oblast plynu zřejmě původního, u nějž autoři uvádějí možnost zahřívání jak stlačováním, tak i občasnými slabými rázovými vlnami.
Pro kupu Abell 3266 se uvádí červený posuv z = 0.0594, při modelu vesmíru zvoleném autory to odpovídá vzdálenosti 210 Mpc, snímky pak mají 56 kpc na jednu úhlovou minutu. O kupě se i dříve soudilo že dosud přibývá na váze.
Populární zprávy z června 2006, kdy článek vyšel v ApJ, jsou dost matoucí v přirovnávání tohoto nového přílepku k materiálu kupy ke kometě. Kometa je fontána stále nového materiálu z malinkého ledového jádra, svůj tvar dostává přetlačováním gravitace světlem (pro prach) a stržením plynu (po jeho ionizaci) magnetickým polem neseným slunečním větrem (neutrální plyn se předtím hýbe zcela balisticky, poté, co jej vyžene gradient tlaku od ledového jádra; to je vlastně oblast, odkud „fouká čerstvý vítr“ sublimovaného ledu). V kupě je to ale to spíš jako nalití mléka do čaje, jen to promíchávání je o dost pomalejší.
[1] A. Finoguenov, M. J. Henriksen, F. Miniati, U. G. Briel, C. Jones: A Puzzling Merger in A3266: The Hydrodynamic Picture from XMM-Newton. The Astrophysical Journal, Volume 643, Issue 2, pp. 790-796. Viz abstrakt http://adsabs.harvard.edu/cgi-bin/nph-bib_query?bibcode=2006ApJ...643..790 a plný text coby preprint (ten posléze otištěný volně asi není) jako pdf pod položkou arXiv e-print.
Použité metody jsou popsány ve Wide-Field X-Ray Temperature, Pressure, and Entropy Maps A754 http://adsabs.harvard.edu/cgi-bin/nph-bib_query?bibcode=2004ApJ...615..181 (plný text tam je dostupný jako již publikovaný)
Populární, pojmem kometa poněkud matoucí zpráva je např. http://xmm.vilspa.esa.es/external/xmm_science/gallery/public/level3.php?id=325&td='y'#techdata
Populární články z toho 12. až 15. června se najdou při zadání Abell 3266 v kterémkoliv jazyce, pokud si jej člověk v gúglu zvolí. Většinou se v nich správně píše o shluku plynu, nějak se z toho pro češtinu stala bublina... tak už to chodí. Bylo to tehdy několik dnů slávy pro onu kupu a badatele, skutečný populární článek dle toho vědeckého ale asi dosud nikdo nenapsal (ani já, a nenapíšu!).
Jeník Hollan, krátce před Hromnicemi 2007