Přehled nejbližších zatmění Slunce a Měsíce nad územím České republiky

Zatmění Měsíce

Celý úkaz souvisí pouze se třemi tělesy sluneční soustavy - tedy se Sluncem, Měsícem a Zemí. Slunce je zdrojem světla, tudíž za oběma dalšími tělesy vzniká kuželovitý stín. Země krouží okolo Slunce na své oběžné dráze, která leží na myšlené rovině zvané ekliptika. I Měsíc, obíhající okolo Země, má svou oběžnou dráhu položenou na myšlené rovině. Obě roviny jsou však odchýleny o úhel zhruba 5°. Proto je běžné, že Měsíc zemský stín velmi často mine. Avšak díky tomu, že Země obíhá okolo Slunce, je poloha měsíčního úplňku při každé lunaci (tj. doba, za kterou Měsíc Zemi obletí) odlišná. Nejen, že každý další úplněk (myšleno Měsíc ve fázi úplňku) zdánlivě leží v jiném souhvězdí, ale také je odlišná odchylka mezi Měsícem a ekliptikou. Je-li úplněk od ekliptiky odchýlen pouze o méně než 1,5°, můžeme spatřit měsíční zatmění.

V případě, že se Měsíc nachází blízko zemského stínu (který se do oblohy „promítá“ jako kruh), může dojít k polostínovému zatmění Měsíce (astronaut na Měsíci by si všiml, že Slunce vychází, nebo zapadá za zemským horizontem). Okem je těžko pozorovatelné; výrazně ho lze vidět jen v případě, že je Měsíc velmi blízko plného stínu. Pak se zdá, jakoby byl z jednoho okraje poněkud "začouzený". Pokud Měsíc z části vstoupí do plného stínu, tak nastává částečné zatmění Měsíce, které může vyvrcholit úplným zatměním ve chvíli, kdy se Měsíc do zemského stínu „ponoří“ celý. Díky zemské atmosféře, která láme sluneční paprsky (především dlouhovlnnou část slunečního světelného spektra, tedy červenou) směrem do středu zemského stínu, býváme svědky nezvykle rudého měsíčního úplňku. Barva zatmění však nemusí být vždy do ruda (nebo oranžova). Někdy může být Měsíc tmavě hnědý (především prochází-li středem zemského stínu), jindy "duhový" (namodralý nádech na okraji Měsíce způsobuje ozonová vrstva v naší atmosféře), nebo temně šedý. To vše ovlivňuje nejen poloha Měsíce v zemském stínu, ale též čistota zemské atmosféry. Nejvíce mohou zabarvení ztemnělého úplňku ovlivnit prachové proudy v zemské atmosféře vzniklé při sopečných erupcích.

Celý úkaz je vždy pozorovatelný na té zemské polokouli, kde je zrovna tma. Délka úplného zatmění Měsíce je ovlivněna vzdáleností Měsíce od Země a hlavně tím, zda Měsíc prochází jen okrajem, či poblíž (nebo dokonce vchází do) středu zemského stínu. Délka úplné fáze zatmění se tedy může lišit od několika minut do tři čtvrtě druhé hodiny!

Polostínové zatmění Měsíce, foto: Dalibor Hanžl (7. září 2006) Částečné zatmění Měsíce, foto: Dalibor Hanžl (9. listopadu 2003) Úplné zatmění Měsíce, foto: Dalibor Hanžl (4. května 2004)
Polostínové zatmění Měsíce,
foto: Dalibor Hanžl (7. září 06')
Částečné zatmění Měsíce,
foto: Miloslav Druckmüller (16. května 03')
Úplné zatmění Měsíce,
foto: Dalibor Hanžl (4. května 04')
Správa stránek: Expresní astronomické informace.