Napsali jsme pro Vás...
 |
Aktuálně
(Archív)Rok 2018
V průbehu roku 2018 proběhne ve světě celkem 5 zatmění, z Česka však uvidíme jen jediné. První z pěti úkazů bude dlouhé úplné zatmění Měsíce 31. ledna nad Pacifikem, dvě částečná zatmění Slunce se pak odehrají 15. února a 13. července v Antarktidě, čtvrté a nejpozorhudnější bude úplné měsíční 27. července, které uvidíme i od nás (mapka ZDE) a 11. srpna se pak odehraje částečné zatmění Slunce na velké ploše Asie. Právě zmíněné červencové zatmění Měsíce bude nepochybně nesmírně očekávanou událostí v celosvětovém měřítku, neboť půjde o bezprostředně nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století!
Úplné zatmění Měsíce 27./28. července 2018
Tohoto nepochybně nejočekávanějšího měsíčního zatmění celého desetiletí budeme svědky z pátka na sobotu (přičemž podstatná část úkazu připadá na pátek pozdě večer). Půjde totiž o první úplné zatmění viditelné v České republice po dlouhých 3 letech, nicméně jeho hlavní výsadou bude průchod Měsíce geometrickým středem zemského stínu. Díky tomu bude Měsíc při maximální fázi úkazu, která proběhne v ČR již relativně vysoko nad obzorem, velmi tmavý (na Měsíc se bude promítat nahnědlá "centrální skvrna" zemského stínu, kam dopadá nejméně slunečního záření lomeného zemskou atmosférou). S tím souvisí i fyzicky největší možná délka fáze úplného zatmění - Měsíc bude ponořen celý v zemském stínu 1 hodinu 44 minut. Poslední takové "středové" zatmění jsme mohli spatřit v červnu roku 2011, další se odehraje až v červnu roku 2029 (to bude geometricky ještě "středovější" - takřka dokonale, nicméně Měsíc v ČR zapadne za obzor ještě před maximem úkazu).
Hned po soumraku se objeví již potmavlý úplněk nízko nad jihovýchodním obzorem (v Praze vychází ve 20 hodin 47 minut SELČ, v jiných místech ČR se údaj liší v minutách). V té době již bude ponořen levým dolním okrajem asi 35 procenty svého průměru v zemském stínu. Úplné zatmění začíná jen o tři čtvrtě hodiny později, kdy Měsíc najdeme asi 5,5° nad obzorem. Na obzoru pod Měsícem zrovna vychází Mars (viz níže). Tehdy bude ještě obloha světlá pokročilým soumrakem, nicméně začíná hodinu a tři čtvrtě hodiny dlouhá totalita, při které postupně nastává noc. Středem zemského stínu Měsíc prochází při výšce 11,3° nad obzorem, totalita končí až 16° nad obzorem. Další hodinu pak Měsíc vystupuje ze zemského stínu (v letním čase částečná fáze končí až po půlnoci). Ještě asi 10 minut je možné sledovat slábnoucí ztmavnutí západního okraje Měsíce v zemském polostínu.
Jako třešnička na dortu, činící z tohoto úkazu ještě mimořádnější zážitek, připadá právě na datum úkazu i velká opozice Marsu se Sluncem. Při ní bude Mars dosahovat maximální hvězdné velikosti -2,78 mag. Jen o 4 dny později, 31. července, pak bude rudá planeta od roku 2003 nejblíže k Zemi. Dělit ji od Země bude 0,38496 AU (Astronomické jednotky), tedy 57,59 milionů km. Úhlový průměr Marsu bude činit 24,31", což umožní tuto planetu pozorovat i v malých dalekohledech jako zřetelný kotouček (a ve větších přístrojích na ní budeme moci pozorovat tzv. albedové útvary). Právě při zatmění Měsíce budou obě tělesa na opačné straně oblohy než Slunce, a tudíž velmi blízko sebe. V době úkazu najdeme mimořádně jasný Mars (s výraznou naoranžovělou barvou) jen necelých 6° jižně od zrudlého Měsíce! Poprvé si tak veřejnost bude moci na vlastní oči ověřit nesmyslnost každoroční kachny o "Marsu o velikosti Měsíce", neboť i při tak velkém přiblížení bude rudá planeta stále přibližně 75x úhlově menší jak Měsíc v úplňku.
Na obloze mimo Mars a Měsíc najdeme také planetu Saturn nízko nad jižním obzorem ve Střelci, jasný Jupiter ve Vahách a na jihozápadním obzoru v první polovině úkazu i velmi jasnou Venuši. Mezi Saturnem a Jupiterem bude zářit rudá hvězda Antares v souhvězdí Štíra a za plného zatmění nebude problém mimo města spatřit Mléčnou dráhu táhnoucí se vysoko nad obzorem od jihu k severovýchodu.
Parametry zatmění (v SELČ)
| Východ Měsíce: | 20 hod 47 min (pro Prahu; na území ČR se čas východu liší v minutách) |
| Začátek částečného zatmění: | 20 hod 24 min 27 s |
| Začátek úplného zatmění: | 21 hod 30 min 15 s |
| Maximální fáze zatmění: | 22 hod 21 min 43 s |
| Konec úplného zatmění: | 23 hod 13 min 12 s |
| Konec částečného zatmění: | 00 hod 19 min 00 s |
| Konec polostínové* fáze: | 01 hod 28 min 37 s |
* Tato fáze není očima vidět. Mapka průběhu a viditelnosti zatmění ve světě ZDE.
(Autor: Larry Koehn, shadowandsubstance.com)
|
|
Při najetí myší na obrázek výše se vám zobrazí popis souhvězdí a objektů nacházejících se na obloze během znázorněné fáze úplného zatmění. Vyobrazená obloha odpovídá tomu, co byste viděli nad obzorem ve střední Evropě, tj. na souřadnicích 50° severní šířky a 15° západní délky, a to za ideálních podmínek (bezoblačná obloha, minimální světelné znečištění). Obrázek pozadí (oblohy) byl vytvořen programem Stellarium. |
Rok 2019
Oproti předchozímu bude rok 2019 bohatší. Ve světě proběhne celkem 5 zatmění, z toho dvě měsíční (obě viditelná v česku) a tři sluneční. Hned z kraje roku, 5. ledna, se nad severním pólem odehraje částečné zatmění Slunce. Patrně nejpěknější bude však úplné zatmění Měsíce 21. ledna viditelné v Česku v časných ranních hodinách (mapka ZDE). Druhého měsíčního zatmění se dočkáme 16. července v první polovině noci (mapka ZDE); půjde o rovněž velmi pěkné výrazné částečné zatmění. Po více jak dvouleté přestávce (od srpna 2017) se také ve světě odehraje úplné zatmění Slunce, viditelné v Chile a Argentině 2. července. Pro fajnšmekry se tak nabízí možnost v červenci uvidět hned dvě zatmění v jednom kalendářním měsíci. Dva dny po Ťědrém dni, 26. prosince, se pak v úzkám pásu jdoucím přes Indii a Indonésii ukáže prstencové sluneční zatmění. V pondělí 11. listopadu také uvidíme první polovinu vzácného přechodu Merkuru před slunečním diskem. Další se odehraje až v roce 2032!
Úplné zatmění Měsíce 21. ledna 2019
Poslední úplné zatmění Měsíce tohoto desetiletí spatříme v České republice v pondělí v časných ranních hodinách. V Praze zapadá Měsíc 6 minut po skončení částečné fáze zatmění, úkaz tedy bude pozorovatelný vpodstatě v celém průběhu (pod obzorem se odehraje jen polostínová fáze zatmění, která je však vesměs očima nepozorovatelná). Úplné zatmění začne v okamžiku, kdy Měsíc najdeme téměř 20° vysoko nad obzorem na pomezí souhvězdí Blíženců a Raka. Této fotogenické oblasti oblohy vévodí dvojice jasných hvězd Castor a Pollux, východně od ztemnělého Měsíce najdeme ve vzdálenosti přibližně 6° krásnou a očima či malým dalekohledem viditelnou otevřenou hvězdokupu M44 - Jesličky. Na jihovýchodě pak nepůjde přehlédnout dvojici velmi jasných planet, Venuši a Jupitera, které bude dělit úhlová vzdálenost necelých 3°. Obě planety navíc najdeme jen 7° od jasné hvězdy Antares v souhvězdí Štíra. Během fáze úplného zatmění se tedy nabízí nemálo objektů k pozorování a fotografování. Samotné úplné zatmění potrvá 1 hodinu 2 minuty.
Parametry zatmění (v SEČ)
| Začátek polostínové* fáze: | 03 hod 36 min 30 s |
| Začátek částečného zatmění: | 04 hod 33 min 54 s |
| Začátek úplného zatmění: | 05 hod 41 min 17 s |
| Maximální fáze zatmění: | 06 hod 12 min 12 s |
| Konec úplného zatmění: | 06 hod 43 min 16 s |
| Konec částečného zatmění: | 07 hod 50 min 39 s |
| Konec polostínové* fáze: | 08 hod 48 min 00 s |
| Západ Měsíce: | 7 hod 58 min (pro Prahu; na území ČR se čas západu liší v minutách) |
* Tato fáze není očima vidět. Mapka průběhu a viditelnosti zatmění ve světě ZDE.
|
|
Při najetí myší na obrázek výše se vám zobrazí popis souhvězdí a objektů nacházejících se na obloze během znázorněné fáze úplného zatmění. Vyobrazená obloha odpovídá tomu, co byste viděli nad obzorem ve střední Evropě, tj. na souřadnicích 50° severní šířky a 15° západní délky, a to za ideálních podmínek (bezoblačná obloha, minimální světelné znečištění). Obrázek pozadí (oblohy) byl vytvořen programem Stellarium. |
Mimořádně: Úplné zatmění Slunce 2. července 2019
Drtivá většina cesty měsíčního stínu po Zemi při tomto zatmění náleží Tichému oceánu. Tam se také odehraje nejdelší zatmění trvající 4 minuty 33 sekund. Teprve na konci své cesty se protáhlý stín konečně dotýká pevniny na jihozápadním okraji jižní Ameriky, na pobřeží pod chilskými Andami. Přímo na pobřeží, po silnici na sever od města La Serena Měsíc zakryje Slunce na 2 minuty 33 sekund ve výšce necelých 14° nad severozápadním obzorem. Stín pak pokračuje dále přes Andy do střední Argentiny, odkud budou Jihoameričané skvostný úkaz sledovat před západem Slunce. Svou pouť takřka symbolicky měsíční stín končí jižně od argentinské metropole – Buenos Aires. Obyvatelé tamního jižního předměstí spatří minutový zákryt Slunce jen 1° nad obzorem a temně zakryté Slunce bude zapadat.
Z hlediska počasí je největší nevýhodou, že v době úkazu je na jižní polokouli zima a zatmění se odehrává nízko nad obzorem. Střední Chile je zrovna pod vlivem vlhkého období prakticky nevhodnou lokalitou (od května do srpna prší nejvíce). Dešťové přeháňky mohou celé pozorování zhatit. V Chile je tedy nutné zamířit buďto do severní části pásu v oblasti suché pouště Atacama, nebo do hor, na hranice s Argentinou. O něco lepší je střední Argentina daleko na východ od And v podhůří (v rozsáhlé oblasti mezi městy Cordoba a San Juan), kde je podnebí sušší a pozorování může narušit jen lokální oblačnost nízko nad obzorem (právě nad Andami), kde bude i Slunce. Zde však může právě malá výška Slunce nad obzorem při zatmění působit komplikace při výberu lokality. Před výpravou za zatměním je tedy třeba ještě detailně nastudovat klimatické podmínky a zvolený terén.
|
|
 |
Částečné zatmění Měsíce 16./17. července 2019
Pohled na toto velmi výrazné částečné zatmění si budeme moci vychutnat v noci z úterý na středu. Úkaz spatříme téměř v celém průběhu (Měsíc vychází v době, kdy se ještě neodehrává očima viditelná polostínová fáze zatmění). Potemnění Měsíce z levého okraje si budeme moci všimnout přibližně 40 minut po východu Měsíce, kdy se úplněk dostane do výšky přibližně 5° nad obzor. Částečné zatmění začne o dalších 20 minut později a potrvá téměř 3 hodiny. Maximální fáze úkazu připadá v letním čase pro Českou republiku na čas půl hodiny před půlnocí a Měsíc při ní bude skryt v zemském stínu více jak 65 procenty svého průměru (shora) a bude se nacházet necelých 15° vysoko nad obzorem. V té době napravo od Měsíce (7° západně) najdeme planetu Saturn a nad jiho-jihozápadem bude planeta Jupiter. Všechna tělesa najdeme v mimo města viditelné Mléčné dráze, která při tak vysokém procentu zatmění již relativně dobře vynikne.
Parametry zatmění (v SELČ)
| Východ Měsíce: | 21 hod 03 min (pro Prahu; na území ČR se čas východu liší v minutách) |
| Začátek polostínové* fáze: | 20 hod 43 min 53 s |
| Začátek částečného zatmění: | 22 hod 01 min 43 s |
| Maximální fáze zatmění (65,3 %): | 23 hod 30 min 44 s |
| Konec částečného zatmění: | 00 hod 59 min 39 s |
| Konec polostínové* fáze: | 02 hod 17 min 36 s |
* Tato fáze není očima vidět. Mapka průběhu a viditelnosti zatmění ve světě ZDE.
|
|
Při najetí myší na obrázek výše se vám zobrazí popis souhvězdí a objektů nacházejících se na obloze během znázorněné fáze úplného zatmění. Vyobrazená obloha odpovídá tomu, co byste viděli nad obzorem ve střední Evropě, tj. na souřadnicích 50° severní šířky a 15° západní délky, a to za ideálních podmínek (bezoblačná obloha, minimální světelné znečištění). Obrázek pozadí (oblohy) byl vytvořen programem Stellarium. |
 |
Mimořádně: Přechod Merkuru před slunečním diskem 11. listopadu 2019
V pondělí 11. listopadu 2019 spatříme na dlouhou dobu zcela poslední přechod Merkuru před slunečním diskem. Další se odehraje až 13. listopadu 2032! Z českého území bude viditelná první polovina úkazu. Začátek připadá na 13:35 SEČ při výšce Slunce okolo 18° nad obzorem. O necelé 3 hodiny později bude Slunce zapadat, a to právě v době maximální fáze (největšího geometrického přiblížení Merkuru k centru slunečního disku). V celém průběhu bude úkaz viditelný výhradně z Jižní Ameriky a na východě USA. Ke zpozorování malého kotoučku Merkuru před slunečním diskem je zapotřebí aspoň malý dalekohled, vybavený speciálním filtrem, jinak hrozí poškození zraku!
|
|
Rok 2020
Rok 2020 bude na zatměňové úkazy v Česku mimořádně chudý. Za těmi nejzajímavějšími (dvě sluneční zatmění) bude nutné vycestovat. Jako doznění skvělého roku 2019 se jediného dobře viditelného zatmění dočkáme v pozdních večerních hodinách již 10. ledna. Půjde o polostínové zatmění, při němž pohodlně i pouhýma očima zaznamenáme potmavnutí úplňku v jeho jižní části (mapka ZDE). Výrazně slabší, prakticky jen fotograficky zachytitelné polostínové zatmění bude z Česka vidět 5. června při východu Měsíce. A hned o více jak dva týdny později, 21. června, nastane první ze dvou zajímavých slunečních zatmění - velice hluboké prstencové (téměř úplné) viditelné zejména z Indie a Tibetu (mapka ZDE). Vše završí z Česka rovněž nepozorovatelné, ale pro mnohé výzevné úplné zatmění Slunce 14. prosince, které nesmírně vysoko nad obzorem uvidí obyvatelé Chile a Argentiny v jejich létě (a samozřejmě cestovatelé, kteří se za úkazem vydají; mapka ZDE).
Polostínové zatmění Měsíce 10. ledna 2020
Výrazného polostínového zatmění, jež spatříme v celém průběhu, si budeme moci všimnout v pátek večer i pouhýma očima. Měsíc se při něm přiblíží shora k plnému zemskému stínu na nejmenší vzdálenost 0,06°. Dalšími výhodami je jednak výška Měsíce během maximální fázi úkazu (necelých 36°) a pak především fakt, že potmavnutí budeme sledovat na té části měsíčního kotouče, kde nejsou tmavá měsíční "moře" a zatmění tak bude kontrastnější. Před zatměním nad západním obzorem najdeme velmi nízko planetu Venuši.
Parametry zatmění (v SEČ)
| Východ Měsíce: | 17 hod 02 min (pro Prahu; na území ČR se čas východu liší v minutách) |
| Začátek polostínové* fáze: | 18 hod 07 min 45 s |
| Maximální fáze zatmění: | 20 hod 09 min 59 s |
| Konec polostínové* fáze: | 22 hod 12 min 19 s |
* Tato fáze není očima vidět. Mapka průběhu a viditelnosti zatmění ve světě ZDE.
|
|
Při najetí myší na obrázek výše se vám zobrazí popis souhvězdí a objektů nacházejících se na obloze během znázorněné fáze úplného zatmění. Vyobrazená obloha odpovídá tomu, co byste viděli nad obzorem ve střední Evropě, tj. na souřadnicích 50° severní šířky a 15° západní délky, a to za ideálních podmínek (bezoblačná obloha, minimální světelné znečištění). Obrázek pozadí (oblohy) byl vytvořen programem Stellarium. |
 |
Mimořádně: Prstencové zatmění Slunce 21. června 2020
Toto velice pozoruhodné zatmění Slunce bude nejlépe pozorovatelné na hranici Indie a Tibetu, kde se nesmírně vysoko nad obzorem (prakticky v nadhlavníku) odehraje zákryt Slunce Měsícem o úhlové velikosti 99,4 procenta. To tedy znamená, že ačkoliv bude zatmění kategoricky prstencové, bude se velice blížit úplnému a během fáze zákrytu (trvajícího jen přes 20 sekund) bude možné fotograficky zachytit vyšší vrstvy sluneční atmosféry nad oslnivou fotosférou. Tedy chromosféru (a protuberance) či náznakem i slabou sluneční korónu. Pochopitelně je zapotřebí k záznamu přistupovat velice sofistikovaně, např. spíše než digitálním fotoaparátem se pokusit jev zachytit na klasický film, který má výrazně větší dynamický rozsah. Jako inspirace může posloužit obrázek níže, který vyobrazuje sekvenci podobně hlubokého prstencového zatmění 26. února 2017 v Argentině.
|
|
 |
Mimořádně: Úplné zatmění Slunce 14. prosince 2020
Jedna z výjimek potvrzujících pravidlo po roce a půl přináší úplné zatmění Slunce do stejných zemí – tedy do Chile a Argentiny. Stín Měsíce tentokrát přichází do obou zemí prakticky nejvýhodněji, jak to jen jde. Pás totality totiž začíná ve středním Pacifiku, odkud zatmění putuje do středního Chile. Na pobřeží jižně od města Saavedra zatmění dosahuje délky 2 minuty 4 sekundy v závratné výšce nad 71° nad obzorem. Mnohem lepší však bude sledovat úkaz z Argentiny, kde je zatmění nejdelší ve vyprahlých oblastech argentinského středohoří. V centrální linii dosahuje délky 2 minut 10 sekund a to prakticky nad hlavou – ve výšce 73° nad severovýchodním obzorem. Větším městem v cestě měsíčního stínu je pak San Antonio Oeste s rozsáhlými malebnými plážemi na břehu atlantského zálivu San Matias. Zatmění zde nastane stále nesmírně vysoko nad obzorem krátce po poledni a potrvá 1 minutu 58 sekund.
Úkaz nastává nesmírně vysoko nad obzorem a na jižní polokouli je léto. Úhrn srážek je zejména v argentinské části pásu totality minimální a suché období proto nahrává vysokou šancí ke spatření úkazu i na zcela čisté obloze. V Argentině může pouze vadit zvířený prach, díky němuž nebude výhled k nebi úplně čistý. Vyřešit to ale lze cestou na výše položená místa v argentinském podhůří (či pobyt ve vysokých horách v Chile, např. u jezera Vallarrica).
|
|
 |