![]() |
Oproti předchozímu bude rok 2019 bohatší. Ve světě proběhne celkem 5 zatmění, z toho dvě měsíční (obě viditelná v česku) a tři sluneční. Hned z kraje roku, 5. ledna, se nad severním pólem odehraje částečné zatmění Slunce. Patrně nejpěknější bude však úplné zatmění Měsíce 21. ledna viditelné v Česku v časných ranních hodinách (mapka ZDE). Druhého měsíčního zatmění se dočkáme 16. července v první polovině noci (mapka ZDE); půjde o rovněž velmi pěkné výrazné částečné zatmění. Po více jak dvouleté přestávce (od srpna 2017) se také ve světě odehraje úplné zatmění Slunce, viditelné v Chile a Argentině 2. července. Pro fajnšmekry se tak nabízí možnost v červenci uvidět hned dvě zatmění v jednom kalendářním měsíci. Dva dny po Ťědrém dni, 26. prosince, se pak v úzkám pásu jdoucím přes Indii a Indonésii ukáže prstencové sluneční zatmění. V pondělí 11. listopadu také uvidíme první polovinu vzácného přechodu Merkuru před slunečním diskem. Další se odehraje až v roce 2032!
Drtivá většina cesty měsíčního stínu po Zemi při tomto zatmění náleží Tichému oceánu. Tam se také odehraje nejdelší zatmění trvající 4 minuty 33 sekund. Teprve na konci své cesty se protáhlý stín konečně dotýká pevniny na jihozápadním okraji jižní Ameriky, na pobřeží pod chilskými Andami. Přímo na pobřeží, po silnici na sever od města La Serena Měsíc zakryje Slunce na 2 minuty 33 sekund ve výšce necelých 14° nad severozápadním obzorem. Stín pak pokračuje dále přes Andy do střední Argentiny, odkud budou Jihoameričané skvostný úkaz sledovat před západem Slunce. Svou pouť takřka symbolicky měsíční stín končí jižně od argentinské metropole – Buenos Aires. Obyvatelé tamního jižního předměstí spatří minutový zákryt Slunce jen 1° nad obzorem a temně zakryté Slunce bude zapadat.
Z hlediska počasí je největší nevýhodou, že v době úkazu je na jižní polokouli zima a zatmění se odehrává nízko nad obzorem. Střední Chile je zrovna pod vlivem vlhkého období prakticky nevhodnou lokalitou (od května do srpna prší nejvíce). Dešťové přeháňky mohou celé pozorování zhatit. V Chile je tedy nutné zamířit buďto do severní části pásu v oblasti suché pouště Atacama, nebo do hor, na hranice s Argentinou. O něco lepší je střední Argentina daleko na východ od And v podhůří (v rozsáhlé oblasti mezi městy Cordoba a San Juan), kde je podnebí sušší a pozorování může narušit jen lokální oblačnost nízko nad obzorem (právě nad Andami), kde bude i Slunce. Zde však může právě malá výška Slunce nad obzorem při zatmění působit komplikace při výberu lokality. Před výpravou za zatměním je tedy třeba ještě detailně nastudovat klimatické podmínky a zvolený terén.
|
![]() |
Pohled na toto velmi výrazné částečné zatmění si budeme moci vychutnat v noci z úterý na středu. Úkaz spatříme téměř v celém průběhu (Měsíc vychází v době, kdy se ještě neodehrává očima viditelná polostínová fáze zatmění). Potemnění Měsíce z levého okraje si budeme moci všimnout přibližně 40 minut po východu Měsíce, kdy se úplněk dostane do výšky přibližně 5° nad obzor. Částečné zatmění začne o dalších 20 minut později a potrvá téměř 3 hodiny. Maximální fáze úkazu připadá v letním čase pro Českou republiku na čas půl hodiny před půlnocí a Měsíc při ní bude skryt v zemském stínu více jak 65 procenty svého průměru (shora) a bude se nacházet necelých 15° vysoko nad obzorem. V té době napravo od Měsíce (7° západně) najdeme planetu Saturn a nad jiho-jihozápadem bude planeta Jupiter. Všechna tělesa najdeme v mimo města viditelné Mléčné dráze, která při tak vysokém procentu zatmění již relativně dobře vynikne.
Parametry zatmění (v SELČ)
Východ Měsíce: | 21 hod 03 min (pro Prahu; na území ČR se čas východu liší v minutách) |
Začátek polostínové* fáze: | 20 hod 43 min 53 s |
Začátek částečného zatmění: | 22 hod 01 min 43 s |
Maximální fáze zatmění (65,3 %): | 23 hod 30 min 44 s |
Konec částečného zatmění: | 00 hod 59 min 39 s |
Konec polostínové* fáze: | 02 hod 17 min 36 s |
* Tato fáze není očima vidět. Mapka průběhu a viditelnosti zatmění ve světě ZDE.
![]() |
Při najetí myší na obrázek výše se vám zobrazí popis souhvězdí a objektů nacházejících se na obloze během znázorněné fáze úplného zatmění. Vyobrazená obloha odpovídá tomu, co byste viděli nad obzorem ve střední Evropě, tj. na souřadnicích 50° severní šířky a 15° západní délky, a to za ideálních podmínek (bezoblačná obloha, minimální světelné znečištění). Obrázek pozadí (oblohy) byl vytvořen programem Stellarium. |
![]() |
V pondělí 11. listopadu 2019 spatříme na dlouhou dobu zcela poslední přechod Merkuru před slunečním diskem. Další se odehraje až 13. listopadu 2032! Z českého území bude viditelná první polovina úkazu. Začátek připadá na 13:35 SEČ při výšce Slunce okolo 18° nad obzorem. O necelé 3 hodiny později bude Slunce zapadat, a to právě v době maximální fáze (největšího geometrického přiblížení Merkuru k centru slunečního disku). V celém průběhu bude úkaz viditelný výhradně z Jižní Ameriky a na východě USA. Ke zpozorování malého kotoučku Merkuru před slunečním diskem je zapotřebí aspoň malý dalekohled, vybavený speciálním filtrem, jinak hrozí poškození zraku!
|
Rok 2020 bude na zatměňové úkazy v Česku mimořádně chudý. Za těmi nejzajímavějšími (dvě sluneční zatmění) bude nutné vycestovat. Jako doznění skvělého roku 2019 se jediného dobře viditelného zatmění dočkáme v pozdních večerních hodinách již 10. ledna. Půjde o polostínové zatmění, při němž pohodlně i pouhýma očima zaznamenáme potmavnutí úplňku v jeho jižní části (mapka ZDE). Výrazně slabší, prakticky jen fotograficky zachytitelné polostínové zatmění bude z Česka vidět 5. června při východu Měsíce. A hned o více jak dva týdny později, 21. června, nastane první ze dvou zajímavých slunečních zatmění - velice hluboké prstencové (téměř úplné) viditelné zejména z Indie a Tibetu (mapka ZDE). Vše završí z Česka rovněž nepozorovatelné, ale pro mnohé výzevné úplné zatmění Slunce 14. prosince, které nesmírně vysoko nad obzorem uvidí obyvatelé Chile a Argentiny v jejich létě (a samozřejmě cestovatelé, kteří se za úkazem vydají; mapka ZDE).
Výrazného polostínového zatmění, jež spatříme v celém průběhu, si budeme moci všimnout v pátek večer i pouhýma očima. Měsíc se při něm přiblíží shora k plnému zemskému stínu na nejmenší vzdálenost 0,06°. Dalšími výhodami je jednak výška Měsíce během maximální fázi úkazu (necelých 36°) a pak především fakt, že potmavnutí budeme sledovat na té části měsíčního kotouče, kde nejsou tmavá měsíční "moře" a zatmění tak bude kontrastnější. Před zatměním nad západním obzorem najdeme velmi nízko planetu Venuši.
Parametry zatmění (v SEČ)
Východ Měsíce: | 17 hod 02 min (pro Prahu; na území ČR se čas východu liší v minutách) |
Začátek polostínové* fáze: | 18 hod 07 min 45 s |
Maximální fáze zatmění: | 20 hod 09 min 59 s |
Konec polostínové* fáze: | 22 hod 12 min 19 s |
* Tato fáze není očima vidět. Mapka průběhu a viditelnosti zatmění ve světě ZDE.
![]() |
Při najetí myší na obrázek výše se vám zobrazí popis souhvězdí a objektů nacházejících se na obloze během znázorněné fáze úplného zatmění. Vyobrazená obloha odpovídá tomu, co byste viděli nad obzorem ve střední Evropě, tj. na souřadnicích 50° severní šířky a 15° západní délky, a to za ideálních podmínek (bezoblačná obloha, minimální světelné znečištění). Obrázek pozadí (oblohy) byl vytvořen programem Stellarium. |
![]() |
Toto velice pozoruhodné zatmění Slunce bude nejlépe pozorovatelné na hranici Indie a Tibetu, kde se nesmírně vysoko nad obzorem (prakticky v nadhlavníku) odehraje zákryt Slunce Měsícem o úhlové velikosti 99,4 procenta. To tedy znamená, že ačkoliv bude zatmění kategoricky prstencové, bude se velice blížit úplnému a během fáze zákrytu (trvajícího jen přes 20 sekund) bude možné fotograficky zachytit vyšší vrstvy sluneční atmosféry nad oslnivou fotosférou. Tedy chromosféru (a protuberance) či náznakem i slabou sluneční korónu. Pochopitelně je zapotřebí k záznamu přistupovat velice sofistikovaně, např. spíše než digitálním fotoaparátem se pokusit jev zachytit na klasický film, který má výrazně větší dynamický rozsah. Jako inspirace může posloužit obrázek níže, který vyobrazuje sekvenci podobně hlubokého prstencového zatmění 26. února 2017 v Argentině.
|
Jedna z výjimek potvrzujících pravidlo po roce a půl přináší úplné zatmění Slunce do stejných zemí – tedy do Chile a Argentiny. Stín Měsíce tentokrát přichází do obou zemí prakticky nejvýhodněji, jak to jen jde. Pás totality totiž začíná ve středním Pacifiku, odkud zatmění putuje do středního Chile. Na pobřeží jižně od města Saavedra zatmění dosahuje délky 2 minuty 4 sekundy v závratné výšce nad 71° nad obzorem. Mnohem lepší však bude sledovat úkaz z Argentiny, kde je zatmění nejdelší ve vyprahlých oblastech argentinského středohoří. V centrální linii dosahuje délky 2 minut 10 sekund a to prakticky nad hlavou – ve výšce 73° nad severovýchodním obzorem. Větším městem v cestě měsíčního stínu je pak San Antonio Oeste s rozsáhlými malebnými plážemi na břehu atlantského zálivu San Matias. Zatmění zde nastane stále nesmírně vysoko nad obzorem krátce po poledni a potrvá 1 minutu 58 sekund.
Úkaz nastává nesmírně vysoko nad obzorem a na jižní polokouli je léto. Úhrn srážek je zejména v argentinské části pásu totality minimální a suché období proto nahrává vysokou šancí ke spatření úkazu i na zcela čisté obloze. V Argentině může pouze vadit zvířený prach, díky němuž nebude výhled k nebi úplně čistý. Vyřešit to ale lze cestou na výše položená místa v argentinském podhůří (či pobyt ve vysokých horách v Chile, např. u jezera Vallarrica).
|
![]() |