Aktuálně
(Archív)Rok 2012
Ani rok 2012 nezůstane pozadu a nabídne hned několik mimořádných úkazů, z nichž dva budeme moci pozorovat z České republiky. Z Číny, Japonska a Spojených států Amerických bude pozorovatelné prstencové zatmění Slunce z 20. na 21. května 2012. Mapka ZDE. Této lunaci pak bude náležet i částečné zatmění Měsíce 4. června 2012 (38 procent, mapka ZDE), které však z našeho území nespatříme. Jedinečného úkazu se však (alespoň v jeho závěrečné fázi) dočkáme o dva dny později. Ve středu 6. června 2012 nastane poslední přechod Venuše přes Slunce až do prosince 2117 (více informací ZDE). Tohoto roku se též odehraje první úplné zatmění Slunce od července 2010. Spatří jej 13. (14.) listopadu 2012 výhradně Australané (mapka ZDE). Z našeho území pak budeme svědky výrazného polostínového zatmění Měsíce 28. listopadu 2012 (mapka ZDE), a to při východu Měsíce.
Mimořádně: Přechod Venuše přes Slunce 6. června 2012
Ve středu 6. června 2012 spatří všechny současně žijící generace poslední přechod Venuše přes Slunce před 115-ti letou přestávkou. Tento úkaz patří do série jediných dvou přechodů 21. století (první z nich se odehrál 8. června 2004 a z České republiky jsme jej mohli spatřit v celém průběhu). Z České republiky spatříme jen poslední čtvrtinu úkazu v časných ranních hodinách po východu Slunce. To bude vycházet (pro Prahu) ve 4 hodiny 54 minut letního času a 4. kontakt (okamžik úplného výstupu Venuše před slunečním kotoučem) nastane v 6 hodin 55 minut (ve výšce kolem 16° nad obzorem). Venuše bude sluneční kotouč opouštět z pravého horního okraje. Z téměř 7 hodin se v České republice poslední dvě hodiny úkazu odehrají nad obzorem.
Úkaz se dá klasifikovat jako druh zatmění, neboť přes sluneční kotouč přechází neprůsvitný kruhový objekt, který ovšem oproti Měsíci ani zdaleka Slunce nezakryje. Na obloze přes bezpečný filtr spatříme na slunečním kotouči malý temný kotouček, jehož úhlový průměr je přibližně 30x menší než sluneční (asi 0.9'). Zajímavé úkazy však nabízí bezprostřední přiblížení Venušina kotoučku k vnitřnímu okraji slunečního disku, kdy se mohou projevit ohybové jevy ve Venušině atmosféře (tzv. kapkovitý jev, při němž se Venušin kotouček jakoby protáhne směrem k slunečnímu okraji; tímto byla mj. dokázána přítomnost atmosféry na Venuši M. Lomonosovem v roce 1971). Z úkazu se též dalo velmi přesně spočítat, jak daleko je v době úkazu Země od Slunce (tj. v jakých hodnotách se pohybuje Astronomická jednotka; poprvé měřeno při přechodu Venuše v roce 1882, dále až během celosvětového projektu Venus Transit 2004). Další přechod Venuše přes sluneční kotouč se odehraje až v 11. prosince 2117.
Následující tabulka informuje o viditelnosti úkazu nad územím České republiky pro vybraná města (řazeno podle času východu Slunce nad obzor). Tabulka byla vytvořena pomocí kalkulátoru uvedeného na oficiálních stránkách Venus Transit 2012, který naleznete ZDE. Na těchto stránkách stačí do políčka nad interaktivní mapkou vložit název města, z něhož úkaz budete pozorovat (skript automaticky zvolí geografický střed města). Početní skript pochází ze stránek Xaviera Jubiera, který má podobný kalkulátor na svém oficiálním webu ZDE. Časy jsou v SELČ, tedy platné v době úkazu.
| Město | Východ Slunce | Třetí kontakt / Výška Slunce nad obzorem | Čtvrtý kontakt / Výška Slunce nad obzorem |
| Havířov | 4 hod 39 min 59 s | 6 hod 37 min 27 s / 15.8° | 6 hod 55 min 03 s / 18.7° |
| Ostrava | 4 hod 40 min 30 s | 6 hod 37 min 27 s / 15.8° | 6 hod 55 min 03 s / 18.6° |
| Frýdek-Místek | 4 hod 40 min 48 s | 6 hod 37 min 28 s / 15.9° | 6 hod 55 min 04 s / 18.6° |
| Opava | 4 hod 41 min 22 s | 6 hod 37 min 27 s / 15.6° | 6 hod 55 min 03 s / 18.4° |
| Olomouc | 4 hod 45 min 38 s | 6 hod 37 min 29 s / 15.1° | 6 hod 55 min 05 s / 17.9° |
| Zlín | 4 hod 45 min 42 s | 6 hod 37 min 30 s / 15.3° | 6 hod 55 min 06 s / 18.1° |
| Hradec Králové | 4 hod 48 min 19 s | 6 hod 37 min 27 s / 14.4° | 6 hod 55 min 04 s / 17.1° |
| Liberec | 4 hod 48 min 37 s | 6 hod 37 min 25 s / 14.1° | 6 hod 55 min 02 s / 16.8° |
| Pardubice | 4 hod 49 min 28 s | 6 hod 37 min 28 s / 14.4° | 6 hod 55 min 04 s / 17.1° |
| Brno | 4 hod 50 min 03 s | 6 hod 37 min 30 s / 14.6° | 6 hod 55 min 07 s / 17.4° |
| Ústí nad Labem | 4 hod 53 min 13 s | 6 hod 37 min 26 s / 13.5° | 6 hod 55 min 03 s / 16.2° |
| Praha | 4 hod 54 min 35 s | 6 hod 37 min 28 s / 13.6° | 6 hod 55 min 05 s / 16.2° |
| Most | 4 hod 55 min 36 s | 6 hod 37 min 27 s / 13.2° | 6 hod 55 min 04 s / 15.9° |
| Tábor | 4 hod 56 min 48 s | 6 hod 37 min 30 s / 14.6° | 6 hod 55 min 07 s / 17.4° |
| České Budějovice | 4 hod 59 min 37 s | 6 hod 37 min 32 s / 13.2° | 6 hod 55 min 09 s / 16.0° |
| Karlovy Vary | 5 hod 00 min 01 s | 6 hod 37 min 28 s / 12.7° | 6 hod 55 min 05 s / 15.3° |
| Plzeň | 5 hod 00 min 21 s | 6 hod 37 min 29 s / 12.8° | 6 hod 55 min 06 s / 15.5° |
 |
(více na www.shadowandsubstance.com)
|
Animace průběhu tranzitu (autor: Larry Koehn). Animace se ovládá zelenými tlačítky. Zastavit a posouvat ji můžete levým a pravým tlačítkem, spustit prostředním. Časy na první řádce pod jezdcem (bíle) jsou v UT, k přepočtu na platný středoevropský letní čas je třeba přičíst 2 hodiny. V České republice bude pozorovatelná poslední přibližně čtvrtina úkazu. Další animace naleznete na www.shadowandsubstance.com. |
Mimořádně: Úplné zatmění Slunce 13./14. listopadu 2012 v Austrálii
Úplné zatmění je od nás zcela nepozorovatelné, pás totality přechází přes Austrálii a Tichomoří. Zatmění spatří na severních australských poloostrovech oddělených Carpentanským zálivem. Na poloostrově v Severním teritoriu bude totalita v ranních hodinách vrcholit asi 2° nad obzorem, na poloostrově v Queenslandu se totalita odehraje u východního pobřeží kolem 14° nad obzorem. Nejdéle nad pevninou potrvá 2 minuty 5 sekund (Cairns a okolí), maximální délka zatmění v Tichomoří dosáhne 4 minut 3 sekund. Kromě autralského kontinentu a přilehlých ostrovů ve Velkém bariérovém útesu nebude zatmění pozorovatelné z žádné pevniny.
 |
Zatmění se bude odehrávat v předpovězené špičce sluneční aktivity 24. slunečního cyklu. Půjde tedy o velmi zajímavé zatmění, které by mělo být svým vzhledem velmi podobné zatměním z let 1999, 2001 a 2002 (chaotická paprskovitá koróna s jasnými jety, množství protuberancí a výraznější chromosféra). Na zatmění se chystá několik českých expedic. Níže naleznete odkazy na další informace o zatmění.
 |
|
při zatmění Slunce 13. listopadu 2012. Zdroj: NASA. |
(Kliknutím se otevře okno s interaktivní Google mapou Xaviera Jubiera) |
Průběh zatmění:
- Velmi podrobné informace o zatmění, klimatologické a další grafy (EN, NASA, Fred Espenak)
- Informace o zatmění a animace úkazu pro některé lokality (EN, Eclipse online)
- Interaktivní Google mapa (EN, Xavier Jubier)
- Klimatologické statistiky pro místo zatmění (EN, Jay Anderson)
- Podrobné informace včetně dalších odkazů na zahraniční veřejné expedice a kalkulátor zatmění pro zvolenou lokalitu (EN, eclipse-chasers.com)
Polostínové zatmění Měsíce 28. listopadu 2012
Zatmění spatříme za ideálních podmínek vizuálně při východu Měsíce ve středu večer (ovšem při výšce Měsíce nad obzorem bude zatmění snáze odhalitelné až fotograficky). Měsíc bude ponořen v polostínu 94 procenty svého průměru a během maximální fáze úkazu jeho severní okraj bude od plného zemského stínu ležet jen 5.3' (v České republice ještě pod obzorem). Po východu by se Měsíc měl jevit mírně tmavší na svém horním okraji. Na obloze najdeme v době zatmění Mars a Venuši nízko nad jihozápadním obzorem a planetu Jupiter jen 4° východně od Měsíce (v průběhu noci ze 28. na 29. listopadu se Měsíc na obloze přiblíží k Jupiteru na jen 1° jižně!). Jupiter s Měsícem najdeme v otevřené hvězdokupě Hyády v souhvězdí Býka.
Parametry zatmění (v SEČ)
| Východ Měsíce: | 16 hod 06 min (pro Prahu; na území ČR se čas východu liší v minutách) |
| Maximální fáze zatmění: | 15 hod 33 min 00 s |
| Konec polostínové fáze: | 17 hod 53 min 18 s |
Mapka průběhu a viditelnosti zatmění ve světě ZDE.
Rok 2013
V roce 2013 nastanou jen dvě nepříliš výrazná zatmění Měsíce, která budeme ovšem pozorovat v celém průběhu. První z nich bude velmi malé částečné zatmění Měsíce 25. dubna 2013, při němž se Měsíc ponoří do zemského stínu pouhými dvěma procenty svého průměru. K úkazu dojde v první polovině noci nepříliš vysoko nad obzorem (mapka mapka ZDE). Druhé měsíční zatmění bude polostínové a mohlo by být díky své výšce nad obzorem patrné i očima. Rozhodně ale bude zaznamenatelné fotograficky. Dojde k němu téměř dvě hodiny po půlnoci 18./19. října 2013 (mapka ZDE). Z výčtu zatmění viditelných v zahraničí stojí za zmínku velmi vzácné hybridní zatmění Slunce, které nastane 3. listopadu 2013 a bude pozorovatelné v Africe (mapka ZDE).
 |
|
Částečné zatmění Měsíce 25. dubna 2013
Toto velmi malé částečné zatmění spatříme v celém průběhu pozdě v noci ve čtvrtek 25. dubna. Měsíc se při něm doslova jen dotkne plného zemského stínu a nejvíce v něm bude ponořen svým severním okrajem pouhými 2 procenty svého průměru. Půjde však o velmi fotogenickou podívanou, neboť plynulé ztmavnutí Měsíce bude bez obtíží vidět očima, přibližně 4.5° severovýchodně od potemnělého Měsíce najdeme planetu Saturn a asi 11° západně jasnou hvězdu Spicu v souhvězdí Panny. Na obloze nad západním obzorem bude v Býku planeta Jupiter (též ve fotogenické oblasti - západně od otevřené hvězdokupy Hyády). Během maximální fáze tohoto částečného zatmění, které potrvá přibližně 27 minut, bude Měsíc 15° nad obzorem. Toto zatmění bude doslova testovacím úkazem, neboť dvouprocentní vstup do zemského stínu je právě na hraně nejistoty v aktuální velikosti zemského stínu v závislosti na sluneční aktivitě. Ta způsobuje, že stín není konstatně velký a ostrý ve vzdálenosti Měsíce a může se tak stát, že budeme svědky velmi výrazného, doslova tečného polostínového zatmění. Nechme se proto překvapit.
Parametry zatmění (v SELČ)
| Východ Měsíce: | 20 hod 09 min (pro Prahu; na území ČR se čas východu liší v minutách) |
| Začátek polostínové fáze: | 20 hod 01 min 42 s |
| Začátek částečného zatmění: | 21 hod 51 min 42 s |
| Maximální fáze zatmění (2.0 %): | 22 hod 07 min 30 s |
| Konec částečného zatmění: | 22 hod 23 min 24 s |
| Konec polostínové fáze: | 00 hod 13 min 18 s |
Mapka průběhu a viditelnosti zatmění ve světě ZDE.
|
|
Při najetí myší na obrázek výše se vám zobrazí popis souhvězdí a objektů nacházejících se na obloze během znázorněné fáze částečného zatmění. Vyobrazená obloha odpovídá tomu, co byste viděli nad obzorem ve střední Evropě, tj. na souřadnicích 50° severní šířky a 15° západní délky, a to za ideálních podmínek (bezoblačná obloha, minimální světelné znečištění). Obrázek pozadí (oblohy) byl vytvořen programem Stellarium. |
Polostínové zatmění Měsíce 18./19. října 2013
Toto zatmění spatříme v celém průběhu velmi vysoko nad obzorem v noci z pátka na sobotu. Měsíc při maximální fázi v 1 hodinu 50 minut SELČ (v sobotu 19. října) najdeme 48° nad obzorem v souhvězdí Ryb. Bude-li průzračný vzduch, nemuselo být obtížné polostínovou fázi zaznamenat i očima (rozhodně však bude pozorovatelná fotograficky). Jižní okraj Měsíce bude nejblíže k plnému zemskému stínu na 0.14° (27.2 % měsíčního průměru). V té době se bude zdát, jakoby byl Měsíc z levého dolního okraje mírně potmavlý. Na obloze najdeme mimo Měsíc ještě planetu Jupiter vysoko nad východním obzorem v souhvězdí Blíženců.
Parametry zatmění (v SELČ)
| Východ Měsíce: | 17 hod 20 min (pro Prahu; na území ČR se čas východu liší v minutách) |
| Začátek polostínové fáze: | 23 hod 48 min 18 s |
| Maximální fáze zatmění: | 01 hod 50 min 12 s |
| Konec polostínové fáze: | 03 hod 52 min 06 s |
Mapka průběhu a viditelnosti zatmění ve světě ZDE.