Přehled nejbližších zatmění Slunce a Měsíce nad územím České republiky

Aktuálně

(Archív)

Rok 2014

V roce 2014 z našeho území neuvidíme jediné zatmění. Ve světě pak dojde ke dvěma úplným měsíčním zatměním (15. dubna a 8. října 2014), jednomu prstencovému zatmění Slunce (29. dubna 2014) a jednomu částečnému zatmění Slunce (23. října 2014). Seznam a mapky ZDE (je třeba zadat pod obrázkem letopočet 2014).

Rok 2015

V roce 2015 se na naše území usměje mimořádné štěstí. Uvidíme hned dvě opravdu výrazná a tudíž dost vzácná zatmění. Prvním z nich bude částečné zatmění Slunce v pátek 20. března 2015 (mapka ZDE). Na území ČR dosáhne zatmění asi 73 procent zakrytí v jednotkách slunečního průměru. Zatmění tak bude mezi lety 2011-2026 tím nejvýraznějším, jaké v ČR nastane. Jako úplné jej budou moci lidé pozorovat na Faerských ostrovech a Špicberkách. O půl roku později se pak dočkáme po opravdu dlouhé době prvního úplného zatmění Měsíce viditelného od nás v takřka celém průběhu (Měsíc zapadá v době očima již nepozorovatelné závěrečné fáze polostínového zatmění). K úkazu dojde na státní svátek 28. září 2015 v časných ranních hodinách (mapka ZDE).

Částečné zatmění Slunce 20. března 2015 (úplné v Severním moři)

Toto páteční zatmění bude největší v České republice viditelné mezi lety 2011 a 2026 a také až do června roku 2021 poslední zatmění Slunce, které z našeho území spatříme. Při maximální fázi bude Měsíc krátce před 11. hodinou dopolední středoevropského času zakrývat shora okolo 73 procent slunečního disku. Jev spatříme v celém průběhu a maximální fáze zatmění proběhne poměrně vysoko, přes 35° nad obzorem. Přímo při zatmění bude také příležistost vyhledat si na denní obloze planetu Venuši. Jako úplné bude zatmění pozorovatelné v Severním moři, vycestovat za ním lze především na Faerské ostrovy.

Částečné zatmění uvidíme všude na území České republiky v celém průběhu. Slunce vychází ve střední Evropě (50° s.š., 15° v.d.; v ČR nedaleko města Kouřim) v pátek 20. března v 6 hodin 12 minut. První kontakt temného měsíčního kotouče nastane až o tři a půl hodiny později, v 9 hodin 37 minut. Slunce v té době najdeme 30° vysoko nad jihovýchodním obzorem a Měsíc v té chvíli začne "ukrajovat" naší mateřskou hvězdu z levého horního okraje. Jak čas poplyne, zatmění bude výraznější a temná silueta Měsíce v novu se bude postupě přesouvat doleva přes horní polovinu Slunce. Maximum úkazu, kdy Měsíc ukousne přes 73 procent slunečního průměru, se odehraje v 10 hodin 46 minut. Slunce do té doby vystoupá do výšky 37° nad jiho-jihovýchodní obzor. Fajnšmekři mohou své dalekohledy přesunout asi 33° východně od částečně zakrytého Slunce k planetě Venuši, která by za dobrých podmínek mohla být viditelná i pouhýma očima. Při své jasnosti -3,9 magnitudy a velké úhlové vzdálenosti od Slunce by to ostatně neměl být problém i bez ohledu na probíhající úkaz. Po dosažení maximálního zákrytu se Měsíc začne pomalu odsouvat k levému hornímu okraji, kde v 11 hodin 58 minut sluneční kotouč opustí. Ke konci úkazu pak Slunce vystoupá do výše téměř 40° nad jižní obzor.

Průběh zatmění Slunce 20. března 2015 v České republice.

Jak bylo zmíněno výše, pro fajnšmekry a návštěvníky hvězdáren tu pak máme jednu perličku. Přímo během úkazu si budete moci zkusit najít planetu Venuši. Jas Slunce zdaleka nepoklesne tak, aby byly vidět další planety či hvězdy, ale zářivou Venuši lze pozorovat za bílého dne i bez ohledu na probíhající zatmění. Silně to závisí na průzračnosti ovzduší a jasném počasí. Takže částečný zákryt, byť nebude mít téměř žádný potemňující efekt, bude jen výhodou. Planetu v době maxima úkazu najdete přibližně stejně vysoko nad obzorem jako Slunce, a to asi 33° nalevo od slunečního srpku. Obě tělesa tedy budou na obloze zhruba stejně daleko jako vysoko nad obzorem. To už je úhlově dost daleko na to, abyste při patřičné opatrnosti mohli stříbřitý bod na obloze - pokud bude jasná obloha - najít očima či malým dalekohledem. Slunce si nejlépe zakryjte rukou či nějakým předmětem (případně filtrem, co máte po ruce) a hledejte. Pokud použijete dalekohled, překvapí vás Venuše zvláštním tvarem brambory. Venuše totiž podobně jako Měsíc mění fáze a zrovna v době úkazu bude vypadat jako Měsíc několik dní před úplňkem. V žádném případě ale dalekohledem nenajíždějte zpátky na Slunce, dokud na objektiv opět nenasadíte bezpečný filtr.

Poloha Venuše vůči obzoru a Slunci při maximální fázi zatmění v ČR.

V následující tabulce jsou uvedeny časové údaje průběhu zatmění nad vybranými městy v České republice (jejich geografické středy). Města jsou řazena sestupně od času prvního kontaktu, tj. první města jsou ta, v nichž začíná zatmění nejdříve. Časové údaje jsou v SEČ, tedy v čase platném v době úkazu.

Pro přesnější určení průběhu zatmění nad Vámi vybranou polohou doporučujeme interaktivní Google mapu Xaviera Jubiera. Údaje níže jsou čerpány z ní.

Tabulka průběhu zatmění ve vybraných městech ČR (v SEČ)

Město Začátek
[hh:mm:ss]
Střed
[hh:mm:ss]
Konec
[hh:mm:ss]
Velikost*/
Výška**
Plzeň 9:34:55 10:43:42 11:55:21 74.7 % / 36.4°
Karlovy Vary 9:34:58 10:43:41 11:55:16 75.8 % / 35.8°
České Budějovice 9:35:13 10:44:07 11:55:48 72.5 % / 37.5°
Tábor 9:36:01 10:44:57 11:56:35 73.0 % / 37.2°
Most 9:36:14 10:45:02 11:56:33 75.6 % / 35.9°
Praha 9:36:35 10:45:29 11:57:03 74.3 % / 36.6°
Ústí nad Labem 9:36:54 10:45:45 11:57:14 75.6 % / 35.9°
Pardubice 9:38:09 10:47:10 11:58:40 73.1 % / 37.1°
Brno 9:38:10 10:47:14 11:58:45 71.0 % / 38.1°
Hradec Králové 9:38:27 10:47:29 11:58:57 73.3 % / 37.0°
Liberec 9:38:13 10:47:10 11:58:36 74.9 % / 36.3°
Olomouc 8:39:30 10:48:37 12:00:01 71.1 % / 38.0°
Zlín 9:39:36 10:48:43 12:00:07 70.2 % / 38.4°
Valašské Meziříčí 9:40:17 10:49:25 12:00:46 70.3 % / 38.3°
Opava 9:40:44 10:49:53 12:01:12 71.2 % / 37.9°
Frýdek-Místek 9:41:02 10:50:11 12:01:28 70.3 % / 38.2°
Ostrava 9:41:07 10:50:17 12:01:33 70.7 % / 38.1°
Havířov 9:41:15 10:50:24 12:01:40 70.5 % / 38.2°

*Velikost zakrytí během maximální fáze (středu) zatmění uvedena
v procentech úhlového průměru Slunce
**Výška Slunce nad obzorem v době maximální fáze zatmění
(0° - obzor, 90° - nadhlavník)

Toto zatmění bude v Evropě pozorovatelné i jako úplné. Pás, z něhož mimořádný úkaz lidé spatří, povede přes Severní moře. Nejdelší zatmění nastane na moři asi 400 km východo-jihovýchodně od pobřeží Islandu a potrvá 2 minuty 47 sekund. Z pevniny se bude dát úkaz pozorovat na Faerských ostrovech a Špicberkách. Faerské ostrovy (Dánsko) leží na jižním okraji pásu totality a zatmění zde nastane v dopoledních hodinách necelých 20° nad jihovýchodním obzorem s délkou kolem 2 minut a 15 sekund. V okolí potemnělého Slunce budou téměř v rovině s horizontem planety Venuše, Mars a Merkur.

O něco delší zatmění (až 2 minuty 30 sekund), ovšem o polovinu níže nad obzorem, nabízí norské Špicberky. Odtud se úkaz odehraje kolem 10° nad obzorem v období pozdního dopoledne. V době úkazu bude Merkur u jižního obzoru a výrazná bude především Venuše. Úkaz nastává v období jarní rovnodennosti, takže ve všech lokacích v Severním moři Slunce příliš vysoko nad obzor nevystoupá. Z hlediska klimatických podmínek bude šance spatření úkazu velmi nejistá, sledujte aktualizované stránky s klimatologickými předpověďmi pro nejbližší zatmění Slunce pod správou Jaye Andersona.

Simulační snímek úplného zatmění na Faerských ostrovech. Zdroj: Stellarium.
Simulační snímek úplného zatmění na Špicberkách. Zdroj: Stellarium.

Úplné zatmění Měsíce 28. září 2015

Toto úplné měsíční zatmění má pro nás středoevropany hned několik výsad. Prvně půjde po 3 letech (od roku 2011) a na další 3 roky (do roku 2018) o jediné úplné zatmění Měsíce viditelné v České republice. Druhou výsadou je, že jde od roku 2008 až do roku 2029 o jediné, které bude viditelné v celém průběhu (Měsíc zapadá v době koncové polostínové fáze, která je však očima již nepozorovatelná). Třetí výhodu přináší kalendář českých svátků - zatmění se odehraje na svátek sv. Václava, kdy mají Češi volno (naposledy takové "sváteční" zatmění nastalo 28. října 2004). Protože tento den připadá na pondělí, půjde i o pěkné zpestření prodlouženého víkendu.

Na počátku částečné fáze zatmění najdeme úplňkový Měsíc 32° nad jihozápadním obzorem v souhvězdí Ryb. V průběhu fáze úplného zatmění, která začne přibližně o hodinu později, bude náš přirozený souputník již pomalu klesat pod úroveň 25° nad obzorem. Nad jihem a jihovýchodem v té době najdeme výrazná souhvězdí zimní oblohy (Orion, Býk, Blíženci) a pohled na východ ozdobí velmi pěkné (v době úkazu nad obzor vycházející) seskupení planet Venuše, Marsu a Jupiteru spolu s hvězdou Regulus v souhvězdí Lva. Úplné zatmění potrvá 1 hodinu 13 minut a při jeho maximu bude Měsíc 0.07° jižně od středu zemského stínu. Navíc jím projde jižně, tedy ta část měsíčního povrchu pokrytá větším množstvím tmavých "moří" bude v tmavší části stínu - bude tedy možné očima vnímat mnohem výrazněji dynamický přechod jasu zemského stínu od středu k okraji. Úplné zatmění končí při výšce Měsíce kolem 15° nad obzorem.

Parametry zatmění (v SELČ)

Začátek polostínové fáze: 02 hod 10 min 18 s
Začátek částečného zatmění: 03 hod 06 min 48 s
Začátek úplného zatmění: 04 hod 10 min 42 s
Maximální fáze zatmění: 04 hod 47 min 06 s
Konec úplného zatmění: 05 hod 23 min 30 s
Konec částečného zatmění: 06 hod 27 min 24 s
Konec polostínové fáze: 07 hod 23 min 54 s
Západ Měsíce: 07 hod 03 min (pro Prahu; na území ČR se čas východu liší v minutách)

Mapka průběhu a viditelnosti zatmění ve světě ZDE.

Obrázek s popisem title=

Při najetí myší na obrázek výše se vám zobrazí popis souhvězdí a objektů nacházejících se na obloze během znázorněné fáze úplného zatmění. Vyobrazená obloha odpovídá tomu, co byste viděli nad obzorem ve střední Evropě, tj. na souřadnicích 50° severní šířky a 15° západní délky, a to za ideálních podmínek (bezoblačná obloha, minimální světelné znečištění). Obrázek pozadí (oblohy) byl vytvořen programem Stellarium.

Barevné oblohové mapky v plném rozlišení (1024x768 px; 72 dpi) si můžete stáhnout ZDE.

Rok 2016

Ani rok 2016 nebude úplně chudý. Spatříme na našem území jeden vzácný tranzit planety a jedno polostínové zatmění Měsíce. V Indonésii bude 8. března 2016 pozorovatelné úplné zatmění Slunce (mapka ZDE). U nás jej ale nespatříme ani jako částečné. Rovněž neuvidíme polostínové zatmění Měsíce 23. března 2016, které bude beztak dosti nevýrazné. Ovšem netřeba zoufat, neboť jen o asi měsíc a půl později budeme na našem území svědky mnohem vzácnější podívané - přechodu Merkuru přes Slunce 9. května 2016. Byť nejde vysloveně o zatmění, zařazujeme jej do našeho přehledu. Prstencového zatmění se nabaží v centrální a jižní Africe 1. září 2016 (mapka ZDE), od nás jej bohužel opět neuvidíme ani jako částečné. Nakonec se však přeci jen dočkáme ještě jednoho úkazu viditelného z ČR - opravdu výrazného polostínového zatmění Měsíce 16. září 2016, které navíc spatříme prakticky v celém průběhu (mapka ZDE).

Mimořádně: Přechod Merkuru přes Slunce 9. května 2016

V pondělí 9. května 2016 se odehraje nad územím České republiky téměř v celém průběhu poměrně vzácný přechod Merkuru přes Slunce. Malý Merkur s úhlovým průměrem pouhých 12" bude prostřednictvím dalekohledů se speciálním filtrem či projekcí pozorovatelný před Sluncem přes 7 hodin. Vše začne vstupem Merkuru před levý okraj slunečního disku okolo 13 hodin 12 minut SELČ. Samotný vstup před neostrý sluneční okraj potrvá asi 3 minuty a odehraje se nesmírně vysoko nad obzorem prakticky v pravé poledne. Zbytek raritní podívané proběhne v odpoledních a večerních hodinách a planeta v podobě černého puntíku se bude sunout před spodní polovinou kotouče naší mateřské hvězdy směrem dolů. Slunce s Merkurem zapadá na našem území jen krátce před závěrem úkazu - kdo se za ním vydá za severozápadní hranice České republiky, například do Německa, uvidí jej v celém průběhu.

Průběh přechodu Merkuru přes Slunce 9. května 2016 v České republice.

Při úkazu bude zároveň na východ od Slunce k nalezení Měsíc ve fázi úzkého srpku necelé tři dny po novu. Na opravdu čisté obloze jej bude snadné pozorovat za bílého dne. Po západu Slunce půjde o pěkné završení pozorování - měsíční srpek za soumraku doplní i zbytek tváře Měsíce "zářícího" popelavým svitem. Další přechod Merkuru viditelný z našeho území nastane až 11. listopadu 2019 a spatříme z něj jen první polovinu. V celém průběhu nad českým obzorem proběhne až úkaz 13. listopadu 2032.

Následující tabulka níže informuje o viditelnosti úkazu nad územím České republiky pro vybraná města (řazeno podle času západu Slunce). První a druhý kontakt udávají okamžiky začátku úkazu (první kontakt - vnejší dotyk kotoučku Merkuru s diskem Slunce; druhý kontakt - vstup celého kotoučku Merkuru před Slunce; střed úkazu - největší přiblížení kotoučku Merkuru ke středu slunečního disku). Tabulka byla vytvořena pomocí kalkulátoru uvedeného na webu Xaviera Jubiera. Na těchto stránkách stačí zadat souřadnice místa, z něhož úkaz budete pozorovat a skript automaticky vygeneruje podobné informace o průběhu úkazu na zvolené lokalitě. Časy v následující tabulce jsou uvedeny v SELČ, tedy platné v době úkazu.

Tabulka průběhu úkazu ve vybraných městech ČR (v SELČ)

Město I. kontakt [hh:mm:ss]
/ Výška nad obzorem
II. kontakt [hh:mm:ss]
/ Výška nad obzorem
Střed úkazu [hh:mm:ss]
/ Výška nad obzorem
Západ Slunce
[hh:mm:ss]
Havířov 13:12:00 / 57,2° 13:15:10 / 57,1° 16:55:57 / 30,5° 20:17
Ostrava 13:12:00 / 57,2° 13:15:11 / 57,1° 16:55:57 / 30,6° 20:17
Frýdek-Místek 13:12:00 / 57,3° 13:15:10 / 57,2° 16:55:57 / 30,5° 20:17
Valašské Meziříčí 13:12:00 / 57.6° 13:15:11 / 57.5° 16:55:57 / 30.8° 20:17
Zlín 13:12:01 / 57,9° 13:15:11 / 57,8° 16:55:57 / 31,0° 20:18
Opava 13:12:00 / 57,1° 13:15:11 / 57,0° 16:55:57 / 30,8° 20:19
Olomouc 13:12:01 / 57,6° 13:15:12 / 57,5° 16:55:58 / 31,2° 20:21
Brno 13:12:02 / 58,1° 13:15:13 / 58,0° 16:55:58 / 32,0° 20:24
Pardubice 13:12:03 / 57,3° 13:15:14 / 57,2° 16:55:59 / 32,1° 20:28
Hradec Králové 13:12:03 / 57,1° 13:15:14 / 57,0° 16:55:59 / 32,0° 20:28
Tábor 13:12:04 / 58,0° 13:15:15 / 57,9° 16:56:00 / 32,9° 20:30
České Budějovice 13:12:05 / 58,4° 13:15:15 / 58,4° 16:56:00 / 33,1° 20:30
Liberec 13:12:04 / 56,6° 13:15:15 / 56,6° 16:56:00 / 32,4° 20:34
Praha 13:12:05 / 57,3° 13:15:15 / 57,3° 16:56:00 / 32,9° 20:34
Ústí nad Labem 13:12:05 / 56,8° 13:15:16 / 56,7° 16:56:01 / 33,0° 20:37
Plzeň 13:12:06 / 57,7° 13:15:17 / 57,7° 16:56:01 / 33,7° 20:37
Most 13:12:06 / 57,0° 13:15:16 / 56,9° 16:56:01 / 33,3° 20:38
Karlovy Vary 13:12:07 / 57,3° 13:15:17 / 57,3° 16:56:02 / 33,9° 20:40

Polostínové zatmění Měsíce 16. září 2016

K úkazu dojde v pátek večer a z našeho území spatříme jeho podstatnou (očima viditelnou) část, při níž Měsíc bude jen 0,03° jižně od okraje plného zemského stínu. Měsíc vychází téměř na východě v 19 hodin 16 minut SELČ (pro Prahu, jinde v ČR se může údaj lišit v minutách), tedy 24 minut po očima nepozorovatelném začátku polostínové fáze. Jak bude stoupat nad obzor, začne se pomalu z jihozápadu přibližovat k viditelné části zemského polostínu (k blízkosti plného stínu). Přibližně o hodinu později už by mohlo být očima patrné potmavnutí severovýchodního okraje Měsíce. Maximální fáze zatmění připadá na 20 hodin 54 minut, kdy bude jev velmi výrazný (bude se zdát, jakoby byl Měsíc z levého horního okraje začouzený černým kouřem). Tehdy najdeme Měsíc ve výšce asi 15° nad obzorem. Tento dojem bude očima i dalekohledy patrný ještě dalších cca 25 minut. Poté již nabyde úplněk normálního vzhledu (polostínová fáze bude ještě o něco déle zaznamenatelná fotograficky). Během úkazu najdeme také na jihozápadě krásné seskupení Saturnu a Marsu nedaleko jasné hvězdy Antares v souhvězdí Štíra.

Parametry zatmění (v SELČ)

Východ Měsíce: 19 hod 16 min (pro Prahu; na území ČR se čas východu liší v minutách)
Začátek polostínové fáze: 18 hod 55 min 10 s
Maximální fáze zatmění: 20 hod 54 min 46 s (-6,4 %)
Konec polostínové fáze: 22 hod 54 min 26 s

Mapka průběhu a viditelnosti zatmění ve světě ZDE.

Obrázek s popisem title=

Při najetí myší na obrázek výše se vám zobrazí popis souhvězdí a objektů nacházejících se na obloze během znázorněné fáze úplného zatmění. Vyobrazená obloha odpovídá tomu, co byste viděli nad obzorem ve střední Evropě, tj. na souřadnicích 50° severní šířky a 15° západní délky, a to za ideálních podmínek (bezoblačná obloha, minimální světelné znečištění). Obrázek pozadí (oblohy) byl vytvořen programem Stellarium.

Barevné oblohové mapky v plném rozlišení (1024x768 px; 72 dpi) si můžete stáhnout ZDE.


Simulační snímek maximální fáze zatmění 16. září 2016
Správa stránek: Expresní astronomické informace.