Aktuálně
(Archív)Rok 2013
V roce 2013 nastanou jen dvě nepříliš výrazná zatmění Měsíce, která budeme ovšem pozorovat v celém průběhu. První z nich bude velmi malé částečné zatmění Měsíce 25. dubna 2013, při němž se Měsíc ponoří do zemského stínu necelými dvěma procenty svého průměru. K úkazu dojde v první polovině noci nepříliš vysoko nad obzorem (mapka ZDE). Druhé měsíční zatmění bude polostínové a mohlo by být díky své výšce nad obzorem patrné i očima. Rozhodně ale bude zaznamenatelné fotograficky. Dojde k němu téměř dvě hodiny po půlnoci 18./19. října 2013 (mapka ZDE). Z výčtu zatmění viditelných v zahraničí stojí za zmínku velmi vzácné hybridní zatmění Slunce, které nastane 3. listopadu 2013 a bude pozorovatelné v Africe (mapka ZDE).
 |
|
Částečné zatmění Měsíce 25. dubna 2013
Toto velmi malé částečné zatmění spatříme v celém průběhu pozdě v noci ve čtvrtek 25. dubna. Měsíc se při něm doslova jen dotkne plného zemského stínu a nejvíce v něm bude ponořen svým severním okrajem přibližně 1,5 procenty svého průměru. Půjde však o velmi fotogenickou podívanou, neboť plynulé ztmavnutí Měsíce bude bez obtíží vidět očima, přibližně 4.5° severovýchodně od potemnělého Měsíce najdeme planetu Saturn a asi 11° západně jasnou hvězdu Spicu v souhvězdí Panny. Na obloze nad západním obzorem bude v Býku planeta Jupiter (též ve fotogenické oblasti - západně od otevřené hvězdokupy Hyády). Během maximální fáze tohoto částečného zatmění, které potrvá přibližně 27 minut, bude Měsíc 15° nad obzorem. Toto zatmění bude doslova testovacím úkazem, neboť dvouprocentní vstup do zemského stínu je právě na hraně nejistoty v aktuální velikosti zemského stínu v závislosti na sluneční aktivitě. Ta způsobuje, že stín není konstatně velký a ostrý ve vzdálenosti Měsíce a může se tak stát, že budeme svědky velmi výrazného, doslova tečného polostínového zatmění. Nechme se proto překvapit.
Parametry zatmění (v SELČ)
| Východ Měsíce: | 20 hod 09 min (pro Prahu; na území ČR se čas východu liší v minutách) |
| Začátek polostínové fáze: | 20 hod 03 min 48 s |
| Začátek částečného zatmění: | 21 hod 54 min 06 s |
| Maximální fáze zatmění (1.5 %): | 22 hod 07 min 36 s |
| Konec částečného zatmění: | 22 hod 21 min 00 s |
| Konec polostínové fáze: | 00 hod 11 min 18 s |
Mapka průběhu a viditelnosti zatmění ve světě ZDE.
|
|
Při najetí myší na obrázek výše se vám zobrazí popis souhvězdí a objektů nacházejících se na obloze během znázorněné fáze částečného zatmění. Vyobrazená obloha odpovídá tomu, co byste viděli nad obzorem ve střední Evropě, tj. na souřadnicích 50° severní šířky a 15° západní délky, a to za ideálních podmínek (bezoblačná obloha, minimální světelné znečištění). Obrázek pozadí (oblohy) byl vytvořen programem Stellarium. |
Polostínové zatmění Měsíce 18./19. října 2013
Toto zatmění spatříme v celém průběhu velmi vysoko nad obzorem v noci z pátka na sobotu. Měsíc při maximální fázi v 1 hodinu 50 minut SELČ (v sobotu 19. října) najdeme 48° nad obzorem v souhvězdí Ryb. Bude-li průzračný vzduch, nemuselo být obtížné polostínovou fázi zaznamenat i očima (rozhodně však bude pozorovatelná fotograficky). Jižní okraj Měsíce bude nejblíže k plnému zemskému stínu na 0.14° (27.2 % měsíčního průměru). V té době se bude zdát, jakoby byl Měsíc z levého dolního okraje mírně potmavlý. Na obloze najdeme mimo Měsíc ještě planetu Jupiter vysoko nad východním obzorem v souhvězdí Blíženců.
Parametry zatmění (v SELČ)
| Východ Měsíce: | 17 hod 20 min (pro Prahu; na území ČR se čas východu liší v minutách) |
| Začátek polostínové fáze: | 23 hod 50 min 42 s |
| Maximální fáze zatmění: | 01 hod 50 min 18 s |
| Konec polostínové fáze: | 03 hod 50 min 00 s |
Mapka průběhu a viditelnosti zatmění ve světě ZDE.
Rok 2014
V roce 2014 z našeho území neuvidíme jediné zatmění. Ve světě pak dojde ke dvěma úplným měsíčním zatměním (15. dubna a 8. října 2014), jednomu prstencovému zatmění Slunce (29. dubna 2014) a jednomu částečnému zatmění Slunce (23. října 2014). Seznam a mapky ZDE (je třeba zadat pod obrázkem letopočet 2014).
Rok 2015
V roce 2015 se na naše území usměje mimořádné štěstí. Uvidíme hned dvě opravdu výrazná a tudíž dost vzácná zatmění. Prvním z nich bude částečné zatmění Slunce v pátek 20. března 2015 (mapka ZDE). Na území ČR dosáhne zatmění asi 73 procent zakrytí v jednotkách slunečního průměru. Zatmění tak bude mezi lety 2011-2026 tím nejvýraznějším, jaké v ČR nastane. Jako úplné jej budou moci lidé pozorovat na Faerských ostrovech a Špicberkách. O půl roku později se pak dočkáme po opravdu dlouhé době prvního úplného zatmění Měsíce viditelného od nás v takřka celém průběhu (Měsíc zapadá v době očima již nepozorovatelné závěrečné fáze polostínového zatmění). K úkazu dojde na státní svátek 28. září 2015 v časných ranních hodinách (mapka ZDE).
Částečné zatmění Slunce 20. března 2015 (úplné v Severním moři)
Toto páteční zatmění bude největší v České republice viditelné mezi lety 2011 a 2026 a také až do června roku 2021 poslední zatmění Slunce, které z našeho území spatříme. Při maximální fázi bude Měsíc krátce před 11. hodinou dopolední středoevropského času zakrývat shora okolo 73 procent slunečního disku. Jev spatříme v celém průběhu a maximální fáze zatmění proběhne poměrně vysoko, přes 35° nad obzorem. Přímo při zatmění bude také příležistost vyhledat si na denní obloze planetu Venuši. Jako úplné bude zatmění pozorovatelné v Severním moři, vycestovat za ním lze především na Faerské ostrovy.
Částečné zatmění uvidíme všude na území České republiky v celém průběhu. Slunce vychází ve střední Evropě (50° s.š., 15° v.d.; v ČR nedaleko města Kouřim) v pátek 20. března v 6 hodin 12 minut. První kontakt temného měsíčního kotouče nastane až o tři a půl hodiny později, v 9 hodin 37 minut. Slunce v té době najdeme 30° vysoko nad jihovýchodním obzorem a Měsíc v té chvíli začne "ukrajovat" naší mateřskou hvězdu z levého horního okraje. Jak čas poplyne, zatmění bude výraznější a temná silueta Měsíce v novu se bude postupě přesouvat doleva přes horní polovinu Slunce. Maximum úkazu, kdy Měsíc ukousne přes 73 procent slunečního průměru, se odehraje v 10 hodin 46 minut. Slunce do té doby vystoupá do výšky 37° nad jiho-jihovýchodní obzor. Fajnšmekři mohou své dalekohledy přesunout asi 33° východně od částečně zakrytého Slunce k planetě Venuši, která by za dobrých podmínek mohla být viditelná i pouhýma očima. Při své jasnosti -3,9 magnitudy a velké úhlové vzdálenosti od Slunce by to ostatně neměl být problém i bez ohledu na probíhající úkaz. Po dosažení maximálního zákrytu se Měsíc začne pomalu odsouvat k levému hornímu okraji, kde v 11 hodin 58 minut sluneční kotouč opustí. Ke konci úkazu pak Slunce vystoupá do výše téměř 40° nad jižní obzor.
 |
Jak bylo zmíněno výše, pro fajnšmekry a návštěvníky hvězdáren tu pak máme jednu perličku. Přímo během úkazu si budete moci zkusit najít planetu Venuši. Jas Slunce zdaleka nepoklesne tak, aby byly vidět další planety či hvězdy, ale zářivou Venuši lze pozorovat za bílého dne i bez ohledu na probíhající zatmění. Silně to závisí na průzračnosti ovzduší a jasném počasí. Takže částečný zákryt, byť nebude mít téměř žádný potemňující efekt, bude jen výhodou. Planetu v době maxima úkazu najdete přibližně stejně vysoko nad obzorem jako Slunce, a to asi 33° nalevo od slunečního srpku. Obě tělesa tedy budou na obloze zhruba stejně daleko jako vysoko nad obzorem. To už je úhlově dost daleko na to, abyste při patřičné opatrnosti mohli stříbřitý bod na obloze - pokud bude jasná obloha - najít očima či malým dalekohledem. Slunce si nejlépe zakryjte rukou či nějakým předmětem (případně filtrem, co máte po ruce) a hledejte. Pokud použijete dalekohled, překvapí vás Venuše zvláštním tvarem brambory. Venuše totiž podobně jako Měsíc mění fáze a zrovna v době úkazu bude vypadat jako Měsíc několik dní před úplňkem. V žádném případě ale dalekohledem nenajíždějte zpátky na Slunce, dokud na objektiv opět nenasadíte bezpečný filtr.
 |
V následující tabulce jsou uvedeny časové údaje průběhu zatmění nad vybranými městy v České republice (jejich geografické středy). Města jsou řazena sestupně od času prvního kontaktu, tj. první města jsou ta, v nichž začíná zatmění nejdříve. Časové údaje jsou v SEČ, tedy v čase platném v době úkazu.
Pro přesnější určení průběhu zatmění nad Vámi vybranou polohou doporučujeme interaktivní Google mapu Xaviera Jubiera. Údaje níže jsou čerpány z ní.
Tabulka průběhu zatmění ve vybraných městech ČR
| Město | Začátek [hh:mm:ss] |
Střed [hh:mm:ss] |
Konec [hh:mm:ss] |
Velikost*/ Výška** |
| Plzeň | 9:34:55 | 10:43:42 | 11:55:21 | 74.7 % / 36.4° |
| Karlovy Vary | 9:34:58 | 10:43:41 | 11:55:16 | 75.8 % / 35.8° |
| České Budějovice | 9:35:13 | 10:44:07 | 11:55:48 | 72.5 % / 37.5° |
| Tábor | 9:36:01 | 10:44:57 | 11:56:35 | 73.0 % / 37.2° |
| Most | 9:36:14 | 10:45:02 | 11:56:33 | 75.6 % / 35.9° |
| Praha | 9:36:35 | 10:45:29 | 11:57:03 | 74.3 % / 36.6° |
| Ústí nad Labem | 9:36:54 | 10:45:45 | 11:57:14 | 75.6 % / 35.9° |
| Pardubice | 9:38:09 | 10:47:10 | 11:58:40 | 73.1 % / 37.1° |
| Brno | 9:38:10 | 10:47:14 | 11:58:45 | 71.0 % / 38.1° |
| Hradec Králové | 9:38:27 | 10:47:29 | 11:58:57 | 73.3 % / 37.0° |
| Liberec | 9:38:13 | 10:47:10 | 11:58:36 | 74.9 % / 36.3° |
| Olomouc | 8:39:30 | 10:48:37 | 12:00:01 | 71.1 % / 38.0° |
| Zlín | 9:39:36 | 10:48:43 | 12:00:07 | 70.2 % / 38.4° |
| Valašské Meziříčí | 9:40:17 | 10:49:25 | 12:00:46 | 70.3 % / 38.3° |
| Opava | 9:40:44 | 10:49:53 | 12:01:12 | 71.2 % / 37.9° |
| Frýdek-Místek | 9:41:02 | 10:50:11 | 12:01:28 | 70.3 % / 38.2° |
| Ostrava | 9:41:07 | 10:50:17 | 12:01:33 | 70.7 % / 38.1° |
| Havířov | 9:41:15 | 10:50:24 | 12:01:40 | 70.5 % / 38.2° |
| * | Velikost zakrytí během maximální fáze (středu) zatmění uvedena v procentech úhlového průměru Slunce |
| ** | Výška Slunce nad obzorem v době maximální fáze zatmění (0° - obzor, 90° - nadhlavník) |
Toto zatmění bude v Evropě pozorovatelné i jako úplné. Pás, z něhož mimořádný úkaz lidé spatří, povede přes Severní moře. Nejdelší zatmění nastane na moři asi 400 km východo-jihovýchodně od pobřeží Islandu a potrvá 2 minuty 47 sekund. Z pevniny se bude dát úkaz pozorovat na Faerských ostrovech a Špicberkách. Faerské ostrovy (Dánsko) leží na jižním okraji pásu totality a zatmění zde nastane v dopoledních hodinách necelých 20° nad jihovýchodním obzorem s délkou kolem 2 minut a 15 sekund. V okolí potemnělého Slunce budou téměř v rovině s horizontem planety Venuše, Mars a Merkur.
O něco delší zatmění (až 2 minuty 30 sekund), ovšem o polovinu níže nad obzorem, nabízí norské Špicberky. Odtud se úkaz odehraje kolem 10° nad obzorem v období pozdního dopoledne. V době úkazu bude Merkur u jižního obzoru a výrazná bude především Venuše. Úkaz nastává v období jarní rovnodennosti, takže ve všech lokacích v Severním moři Slunce příliš vysoko nad obzor nevystoupá. Z hlediska klimatických podmínek bude šance spatření úkazu velmi nejistá, sledujte aktualizované stránky s klimatologickými předpověďmi pro nejbližší zatmění Slunce pod správou Jaye Andersona.
 |
 |
Úplné zatmění Měsíce 28. září 2015
Toto úplné měsíční zatmění má pro nás středoevropany hned několik výsad. Prvně půjde po 3 letech (od roku 2011) a na další 3 roky (do roku 2018) o jediné úplné zatmění Měsíce viditelné v České republice. Druhou výsadou je, že jde od roku 2008 až do roku 2029 o jediné, které bude viditelné v celém průběhu (Měsíc zapadá v době koncové polostínové fáze, která je však očima již nepozorovatelná). Třetí výhodu přináší kalendář českých svátků - zatmění se odehraje na svátek sv. Václava, kdy mají Češi volno (naposledy takové "sváteční" zatmění nastalo 28. října 2004). Protože tento den připadá na pondělí, půjde i o pěkné zpestření prodlouženého víkendu.
Na počátku částečné fáze zatmění najdeme úplňkový Měsíc 32° nad jihozápadním obzorem v souhvězdí Ryb. V průběhu fáze úplného zatmění, která začne přibližně o hodinu později, bude náš přirozený souputník již pomalu klesat pod úroveň 25° nad obzorem. Nad jihem a jihovýchodem v té době najdeme výrazná souhvězdí zimní oblohy (Orion, Býk, Blíženci) a pohled na východ ozdobí velmi pěkné (v době úkazu nad obzor vycházející) seskupení planet Venuše, Marsu a Jupiteru spolu s hvězdou Regulus v souhvězdí Lva. Úplné zatmění potrvá 1 hodinu 13 minut a při jeho maximu bude Měsíc 0.07° jižně od středu zemského stínu. Navíc jím projde jižně, tedy ta část měsíčního povrchu pokrytá větším množstvím tmavých "moří" bude v tmavší části stínu - bude tedy možné očima vnímat mnohem výrazněji dynamický přechod jasu zemského stínu od středu k okraji. Úplné zatmění končí při výšce Měsíce kolem 15° nad obzorem.
Parametry zatmění (v SELČ)
| Začátek polostínové fáze: | 02 hod 10 min 18 s |
| Začátek částečného zatmění: | 03 hod 06 min 48 s |
| Začátek úplného zatmění: | 04 hod 10 min 42 s |
| Maximální fáze zatmění: | 04 hod 47 min 06 s |
| Konec úplného zatmění: | 05 hod 23 min 30 s |
| Konec částečného zatmění: | 06 hod 27 min 24 s |
| Konec polostínové fáze: | 07 hod 23 min 54 s |
| Západ Měsíce: | 07 hod 03 min (pro Prahu; na území ČR se čas východu liší v minutách) |
Mapka průběhu a viditelnosti zatmění ve světě ZDE.
|
|
Při najetí myší na obrázek výše se vám zobrazí popis souhvězdí a objektů nacházejících se na obloze během znázorněné fáze úplného zatmění. Vyobrazená obloha odpovídá tomu, co byste viděli nad obzorem ve střední Evropě, tj. na souřadnicích 50° severní šířky a 15° západní délky, a to za ideálních podmínek (bezoblačná obloha, minimální světelné znečištění). Obrázek pozadí (oblohy) byl vytvořen programem Stellarium. |