Tento snímek je pohledem do sedlové oblasti na asteroidu Eros. Záběr byl
pořízen ze vzdálenosti 204 km a ukazuje kráterovou oblast ve srovnání s
povrchem v pravé části snímku. Sedlová oblast skýtá mnoho zajímavých strukturních
rysů. Na levé stěně vidíme terén zasažený sérií kosmických úžlabin, které
kopírují svažující se terén. Vpravo, na druhé straně, v horní části stěny
sedla vidíme směrem dozadu se táhnoucí výrazné pohoří. Na celém snímku
jsou vidět balvany. Rozlišení snímku dovoluje rozeznat útvary o velikosti
kolem 20 m.
HRA STÍNŮ A SVĚTEL
Snímek je mozaikou, zachycující sedlovou plochu Erosu a útvar ve stínu,
nacházející se v levé části. Snímek byl pořízen 3. března 2000 ze vzdálenosti
204 km nad povrchem. Na tomto snímku vidíme detaily o rozměru 20 m.
Jedná
se o dosud nejlepší záběr této oblasti. Slunce povrch planetky osvětluje
od severovýchodu a útvary s výraznými stíny jsou tři velké krátery situované
jeden vedle druhého. Dva největší měří 4-5 km v průměru. Protože Slunce
se nachází velmi nízko vůči těmto kráterům, vrhají i malé topografické
útvary dlouhé stíny a tudíž jsou snadno pozorovatelné. Díky těmto vynikajícím
světelným podmínkám můžeme na stěnách kráteru rozlišit několik balvanů
o velikosti od 50 do 100 m v průměru. Sedlo (v pravé části mozaiky) je
relativně ploché, jen s několika impaktními krátery a několika žlábky od
valících se balvanů. Ve vrchní části sedla je několik zakřivených žlábků,
které jsou jasnější než okolní povrch. Neobvykle jasný útvar je také viditelný
v kráteru, na levé horní straně mozaiky. Stěny kráteru se zdají být více
odrazivé a jeho dno méně než sousední části asteroidu.
(Snímky v mozaice: 0127504836, 0127504898, 0127505146, 0127505208,0127505394,
0127505456)
TRIO KRÁTERŮ NA EROSU
Kosmická sonda Near Earth Asteroid Rendezvous (NEAR) pořídila levý snímek
11. února 2000) během svého přibližování se k Erosu ze vzdálenosti 2590
km. Snímek zachycuje srdcovitý tvar s depresí o délce 5 km. Mozaika snímků
na pravé straně byla pořízena ze vzdálenosti 204 km 3. března 2000 a ukazuje,
že tajemný srdcovitý tvar je ve skutečnosti tvořen 3 samostatnými krátery.
Šikmé osvětlení Sluncem a nízké rozlišení prvního snímku umocňují dojem
srdcovitého tvaru.