MARS PATHFINDER PRISTAL - SOJUNER UZ JEDE


R:970706/1854Z @:OK0PAB.#MOR.CZE.EU #:16115 [BRNO-Kralovo Pole] FBB7.00b
R:970706/1849z @:OK0PBB.#MOR.CZE.EU
R:970706/1840z @:OK0PHL.#BOH.CZE.EU  [Holice JO70XB] BCM1.38
From: OK1ISW @ OK0PHL.#BOH.CZE.EU   (Pavle)
To  : VESMIR @ CZE
X-Info: No login password

zpravy z Marsu pro den 06.07.97 (ze zpravodajstvi radia Profil,CTI)



Kontrolnimu stredisku projektu Pathfinder v americke Pasadene se v noci na 6.7. konecne podarilo obnovit spojeni mezi sondou, ktera v patek odpoledne SELC pristala na Marsu, a mobilnim robotem Sojourner.

Po dvanacti hodinach netrpeliveho cekani tak koordinator cinnosti Sojourneru Matt Wallace uklidnil obavy celeho tymu, ktery se jiz pomalu zacinal obavat o osud celeho projektu, jenz by bez poznatku mobilniho robota prakticky pozbyval smyslu.

"Jsou to fantasticke zpravy. Citim se jako by nas pozvali zpatky na vecirek," oznamil Wallace na ohlusujiciho potlesku svych kolegu a vysvetlil, ze se mu podarilo prostrednictvim radiozakladny, jejiz funkci prevzala po pristani sonda Pathfinder, zachytit signal z mobilniho robotu.

"Pokud budeme nadale mit problemy s komunikaci... nebudeme vedet, jestli vubec muzeme ridit robota," prohlasil jeste pred nekolika hodinami pred znovuzprovoznenim manazer letovych systemu mise pri NASA Brian Muirhead.

Tyto potize pri komunikaci mezi robotem a zakladnou na Marsu byly podle NASA zavineny problemy se softwarem. Po jejich odstraneni tak muze Sojourner opet komunikovat s Pathfinderem a tudiz i se zemi.

Robot Sojourner 6.7. v 7.59 hod. SELC opustil sondu Pathfinder a stal se tak prvnim clovekem sestrojenym samohybnym zarizenim, jez se kdy dotklo povrchu planety Mars.

Automaticke sestikolove vozitko ma behem prvniho dne zacit realizovat vyzkumny program, spocivajici predevsim v analyzach pud a hornin. Aktivni by podle vedcu melo byt nejmene tyden.

Sojourner opustil sondu po dni napjateho ocekavani, kdy odbornici v ridicim stredisku jiz pomalu prestavali verit, ze mise, na jejiz uskutecneni bylo vynalozeno 266 milionu dolaru, bude kvuli problemum s komunikaci uspesna.

Vozitko vazi deset kilogramu a pripomina mikrovlnou troubu na koleckach. Navadet jej budou laserove paprsky. Krome porizovani trojrozmernych snimku povrchu bude Sojourner odebirat vzorky, analyzovat jejich slozeni a vysledky analyz odesilat na zemi.

Zajimavosti je, ze sonda byla v noci na 6.7. prejmenovana na Pametni stanici Carla Sagana. Informoval o tom americky Narodni urad pro letectvi a kosmicky prostor (NASA) s vysvetlenim, ze se jedna o americkeho astrologa z konce naseho stoleti, jenz zemrel teprve pred kratkou dobou.

"Carl Sagan byl velice vyjimecnym clovekem, ktery daval moznost starym i mladym snit o budoucnosti a moznostech, jez muze prinest," uvedl na vysvetlenou jeden z predstavitelu NASA Daniel Goldin, ktery take prejmenovani sondy novinarum oznamil.

"Carl take vzdycky rad posouval hranice a projekt Mars Pathfinder, jehoz soucasti je take mobilni robot Sojourner (Docasny obyvatel), presne tohle urcite udelal," rekl dale Goldin.

Sagan, vedec a spisovatel, jenz se vyznamnou merou podilel na projektech NASA jako byly expedice sond Mariner, Viking, Voyager nebo Galileo, zemrel ve veku 62 let 20. prosince lonskeho roku - osmnact dni pote, co Pathfinder odstartoval na svou cestu k Marsu.

"Uplne prvni obrazky (vyslane sondou na Zem) pred nas stavi celou radu fascinujicich vedeckych otazek, o nichz by (Sagan) urcite velice rad diskutoval," rekl dale Goldin a dodal: "Prozkoumame tu oblast se vzpominkou na jeho pamatku."



PRVNI SNIMKY Z PATHFINDERU

Snimek c. 1.


80881_fu.jpg (625 Kb)


Tuto 360o fotomozaiku poridila IMP kamera 4. cervence 1997. Na pozadi dominuje silueta pristavaciho modulu, ktery byl nove pojmenovan "Sagan Memorial Station". Vsechny tri pristavaci podlozky byly plne rozvinuty. Nad jedne z podlozek stoji vozitko Sojourner. Kovove valce nad kazdym z koncu Sojourneru jsou "startovaci" rampy roveru.

U zadni casti roveru (vpravo) se nachazi Alpha Proton X-Ray spektrometr. Kousek vpravo od pristavaci podlozky (asi uprostred snimku) je tmavy kruhovy objekt a jasny kovovy objekt. Jsou to casti anteny s vysokym ziskem. Oblast Ares Vallis vidite v pozadi. Casti pudy a velke bloky hornin obklopujici Sagan Memorial Station budou velkou prilezitosti k experimentum s Alpha Proton X-Ray spektrometrem. Vyrazny vrchol v pozadi vedcum pomuze urcit presnou oblast pristani Sagan Memorial Station.

Snimek c.2.


80827_fu.jpg (132 Kb)


Tento snimek povrchu Marsu poridil obrazovy system Imager for Mars Pathfinder (IMP) tesne pred zapadem Slunce 4. cervence (Sol 1), pred ukoncenim prvniho dne pobytu sondy na Marsu. Pristavaci polstare jsou castecne stazeny. V leve dolni casti snimku vidime kousek pristavaci podlozky na niz stoji vozitko Sojourner. Hornata oblast uprostred snimku budou v budoucnu cilem vyzkumu a chemickych analyz. Puda v pozadi byla prerozdelena pohybem pristavacich polstaru.

Snimek c. 3




Obrazek zachycuje nekolik prominentnich rysu Mars Pathfinderu spolu s okolni krajinou. Snimek poridil Imager Mars Pathfinder 4. cervence (Sol 1), prvni den pobytu kosmicke sondy na Rude planete. V dolni casti snimku je cast pristavaci podlozky. V leve casti je detail antenniho mechanismu s vysokym ziskem Tmava oblast u prave casti snimku je antena s nizkym ziskem. Kalibracni terciky pro vyzkum zareni jsou vpravo. Tyto kalibracni terciky jsou vyrobeny s mnoha materialu s velmi dobre znamymi barevnymi charakteristikami.

Zname barvy kalibracnich terciku umoznuji vedcum urcit prave barvy hornin a pudy na povrchu Marsu. Tri krouzky ve tvaru prstencu poskytuji kalibraci pro kameru v sirokem rozsahu (podobne jako pozemsti fotografove na Zemi pouzivaji stupnici sede mapy).

Temer uprostred snimku je velky balvan. U horizontu se nachazi mensi kameny a horniny.

Snimek c. 4




Tento detailni snimek, ktery poridila kamera IMP na Pathfinderu ukazuje zadni cast vozitka Sojourner, vysunutou zadni rampu a kousek castecne vypustenych vzdusnych polstaru. Ze zadni casti (na prave strane) vycniva Proton X-ray Spektrometr. Vzduchove vaky nachazejici se v pozadi v prvnich chvilich blokovaly hladkemu uvolneni roveru z rampy.

Snimek c. 5


80839_fu.jpg (200 Kb)


Snimek, ktery zachycuje vozitko Sojourner a nerozvinute rampy na palube Mars Pathfinderu. Byl porizen kamerou IMP 4. cervence 1997 (Sol 1). Na tomto snimku byla odstranena paralaxa, zpusobena sirokouhlym objektivem. Rampy jsou z kovu, ktery byl smotan a lze ho rozvinout a tak muze roveru poskytnout podlozku po ktere vozitko sjede z pristavaciho modulu. Pred tim ale musi projet pres pristavaci polstare. Tento snimek vedci pouzili k urceni zda je rampa dobre vysunuta.

                     ͻ ͻ    de Pavel OK1ISW
                         ͹     .LOC JO 70 UB.
                        ͼ  @ OK0PHL.#BOH.CZE.EU