"200 objevů
znamená, že SOHO je cesta vpřed (oproti jiným "lovcům" komet), "řekl
Brian Marsden z Harvard University Minor Planet Center. Automatický program na
vyhledávání asteroidů a komet LINEAR je daleko vzadu na druhém místě s 50
objevy komet. Mezi individuálními objeviteli komet je na prvním místě Carolyn
Shoemakerová s 30 objevy komet.
Prvotním posláním
sondy SOHO bylo zkoumat vnitřní stavbu Slunce, sluneční atmosféru a sluneční
vítr. Synoptik může reálně předpovídat "kosmické počasí" na základě
satelitu, který nepřerušeně 24 hodin denně dává pohled na Slunce, což umožňuje
upozorňovat na sluneční erupce a geomagnetické bouře. Komety jsou při tomto
sledování jakousi prémií.
"Nikdo
nečekal při vypuštění sondy SOHO před 5 léty, že se tato sonda stane také
rekordní při objevování komet,"řekl Doug Biesecker, sluneční fyzik na Goddard
Space Flight Center. "Není pochyb o tom, že to bylo velkým překvapením u
tohoto projektu."
Pouze komety,
které se nebezpečně přiblíží ke Slunci zachytí SOHO pozornost. Valná většina
komet z oněch dvou set, které SOHO objevila toto setkání se Sluncem nepřežije.
Prolétnou tak nízko nad teplou sluneční atmosférou, že se jejich ledové jádro
kompletně odpaří. Většina ze SOHO 200 komet déle neexistuje, většinou se
rozpadly několik hodin po objevu.
Klíč k tomu, že
jsou komety, jako "šmouhy" objeveny v takové blízkosti u Slunce je
vynikající kvalita koronografu. Koronograf je zařízení, které zastíní sluneční
kotouč, jeho oslnivou záři a tak je možné pozorovat jinak velmi slabou korónu i
vizuálně tak dobře, jako okolní hvězdy a planety.
Obrázky z
koronografu SOHO jsou na WWW stránkách aktualizovány téměř každých 30 minut.
Téměř každý týden snímky zahrnují slabou kometu, kterou může objevit téměř
každý, který se pozorně na snímek dívá a snaží se být při objevu první.
Vpravo je snímek komety Hyakutake skrze SOHO C3 koronograf v zorném poli na
začátku května 1996. Není to však typická kometa pohybující se kolem Slunce.
Obvykle jde o slabý fragment kometárního tělesa nebo úlomek obří komety, která
prošla kolem Slunce v dávné historii.
Je pozoruhodné, že
většina komet prolétajících těsně kolem Slunce jsou fragmenty jedné gigantické
komety, která se rozbila v blízkosti přísluní před dávnou dobou. Marsden
uvažuje o tom, že rodič úlomků mohla být jasná kometa viděná řeckým astronomem
Ephorusem 372 let př.Kr. Ephorus informoval o tom, že kometa se rozlomila ve
dví. Rozštěpovat se mohla donekonečna a mohla z ní vzniknout Kreutzova
rodina komet (pojmenovaná po německém astronomovi 19. století, který studoval
podrobnosti). Těsný průlet kolem Slunce má velký podíl na eliptické dráze,
která zavleče fragmenty do vzdálenosti až 50000 kilometrů od Slunce.
"Ztotožnění s
kometou Ephorusa, který popisuje rozpad je ovšem spekulativní," poznamenal
Marsden. Je možné, že úlomky vznikly v dávné době, ale jiní mohou říci, že tyto
úlomky mohly vzniknout také v době nedávné. Není to dnes ještě úplně jasné.
Jádro původní
komety by mělo podle všeho mít asi průměr 100 km, což je 10 nebo 20 krát větší
než má běžná kometa. Většina úlomků, které registruje SOHO je malá, pravděpodobně
žádný nemá více něž několik desítek metrů v průměru.
Občas se může
jednat i o větší objekt. Jedním z takových příkladů může být fragment z roku
1965, kometa Ikeya-Seki, která byla viditelná za denního světla. Vědci
odhadují, že Ikeya-Seki měla ledové jádro o průměru několika kilometrů.
"V dávné době
bylo pozorování takové komety těsně procházející kolem Slunce, jako byla
Ikeya-Seki, velkou vzácností," podotýká Marsden. "Menší úlomky jsou
hrozně slabé až na několik dní při průchodu perihelem. Jakmile SOHO tyto objekty
zachytí, již jsou ve smrtelné křeči a většinou končí svůj život."
SOHO data jsou
přístupna každému, který má počítač a připojení k Internetu. Snímky archivní i
v reálném čase jsou k dispozici na WWW stránkách a čekají na další lovce komet.
"Právě na
konci února byl oznámen objev sté komety, kterou objevil Michael Oates na snímku
z koronografu C2," řekl Biesecker. SOHO nese dva koronografy. C2 přístroj
monitoruje korónu ve vzdálenosti od 2.5 až do 6 poloměrů od centra viditelného
Slunce. Obdobný přístroj označený C3 má široké zorné pole.
Monitoruje činnost
ve vzdálenostech od 4 do 30 poloměrů Slunce. "Před letošním létem byla
většina komet nalezena na snímcích z C3," řekl Biesecker.
"Neočekávali jsme mnoho nálezů pomocí C2, protože má menší zorné pole a
kometa v tak velké blízkosti Slunce se také velmi rychle pohybuje a tudíž,
předpoklad, že se zachytí na snímku není stoprocentní. Pořizují se snímky
každých 30 minut, takže se může kometa v datech z C2 snadno minout."
Nicméně se
ukázalo, že i v tomto případě použití C2 došlo k lavině objevů komet. Jedná se
téměř o dvě třetiny komet odhalených od února letošního roku.
Kometa SOHO-200
byla objevena Oatesem na snímku v dubna 1997. "To svědčí o tom, že C2 je
lepší přístroj než C3," řekl Biesecker. Kometa obíhající těsně kolem
Slunce pravděpodobně dosáhne vrcholu jasnosti v jisté vzdálenosti kolem
Slunce, která se pohybuje v rozmezí 10 až 12 slunečních poloměrů. Když vidíme
kometu na snímku v koronografu nevidíme skutečnou vzdálenost od Slunce. To co
my vidíme je průmět její dráhy do roviny obrázku.
Od května do
července byla promítaná vzdálenost komet od Slunce odpovídající 10-12 poloměrům
Slunce u přístroje C3. Ale komety jsou odhaleny i na snímcích z C2. Tedy
vzdálenost od Slunce pro největší jas komety může být i menší.
Amatéři při
objevování komet na snímcích ze SOHO jsou ve vedení před profesionály. Komety
objevené v datech SOHO jsou pojmenována po kosmické lodi a ne podle vlastních
objevitelích, kteří ji na snímcích objeví. Nicméně být první, kdo na snímku ze
SOHO najde kometu je jistě skvělý zážitek. Proto
mnoho amatérů pátrá i ve starších snímcích ze SOHO, zda nebudou mít štěstí a
nespatří tam kometu.
Kdo by se chtěl
tímto hledáním zabývat může potřebné informace najít na adrese: http://sungrazer.nascom.nasa.gov/.