SONDA SOHO OBJEVILA VÍCE NEŽ 100 KOMET

Paříž (ESA) - Na základě výpočtů, které provedl litevský astronom 4. února 2000 se zjistilo, že předtím neznámý objekt je stou kometou objevenou kosmickou sondou SOHO.

Sonda SOHO byla vypuštěna před čtyřmi roky jako mezinárodní projekt ESA a NASA. Tato sonda označená Solar and Heliospheric Observatory (SOHO) způsobila převrat v poznání Slunce.

Tato sonda také odhalila úžasné množství komet (letců kamikadze), které se ponořily do sluneční atmosféry, čímž se ze sondy SOHO stal nejplodnější hledač komet v historii astronomie. Ale SOHO-100 je obyčejná kometa a pak jsou tu dvě jiné, které objevila před několika dny.

Jako téměř všechny SOHO objevy i stá kometa byla odhalena na snímcích ze zařízení LASCO. Jedná se o koronograf, kterým je možno zkoumat prostor kolem Slunce o velikosti 20 milionů kilometrů, zatímco jasný disk Slunce je zamaskován clonkou.
Zařízení LASCO bylo vyvynuto mnohonárodnostním týmem, který byl veden US Naval Research Laboratory. LASCO "číhá" ma materiál vypuzený ze Slunce, který by mohl narušit prostor v okolí Země. Objevy komet jsou vedlejším produktem, ale velkou prémií. Na SOHO snímcích se mohou komety objevit jako malé body. Snímky ze SOHO se dostávají na internet, takže prostřednictvím tohoto fenoménu, může takřka od stolu objevit astronom na celém světě. Toto byl i případ Kazamierase Cernise z Institute of Theoretical Physics and Astronomy ve Vilnjusu v Litvě, který právě nalezl kometu SOHO-100. "4. února 2000 jsem uviděl kometu jako malou skvrnku, která se objevila na snímku LASCO z předchozího dne," vysvětluje Cernis. "Neměla viditelný ohon, ale byl to objekt příliš chomáčkovitý, než aby to byla planetka. Když jsem uviděl daný objekt na šesti následujících snímcích byl jsem přesvědčen, že se jedná o kometu a poslal jsem detaily odborníkům projektu SOHO k ověření."  Soutěž o nalezení sté komety SOHO byla velká.

Amatérský astronom Maik Meyer z Frauensteinu v Německu objevil SOHO-98 a 99. 5. února 2000 méně než 24 hodin po Cernisovi, který informoval o kandidátu na objekt SOHO-100, Mayer nalezl kandidáta na SOHO-101. Ve stejném dni a na stejných LASCO snímcích Douglas Biesecker, člen SOHO vědeckého týmu, nalezl kandidáta na SOHO-102.
I jiný astronom amatér použil LASCO snímky pro objev komety. V létě 1999 Terry Lovejoy z Austrálie nalezl pět komet a v září 1999 amatér Jonathan Shanklin z Anglie vypátral další tři komety. "SOHO je zvláštní šance pro lovce komet," řekl Shanklin, ředitel kometární sekce Britské astronomické společnosti. "Dovoluje to i amatérům objevit nejmenší komety, které kdy mohli vidět."

Devět komet objevených pomocí LASCO včetně SOHO-100, 101 a 102 prošlo kolem Slunce v bezpečné vzdálenosti. Devět komety založilo s LASCO, včetně SOHO-100, 101 a 102, převzato slunce v bezpečné vzdálenosti. Kometa SOHO - 49, která byla objevena na snímcích LASCO v květnu 1998 byla označena jako kometa 1998 J1, protože byla viditelná pouhým okem na jižní polokouli. Ale velká většina komet nepřežila své setkání se Sluncem. Dvě komety byly pozorovány v atmosféře Slunce 1. a 2. června 1999. Tato neobvyklá událost pokračovala i 2. června. Pravděpodobně s tím nesouvisející divadlo se odehrálo v tentýž den, kdy byl ze Slunce vyvržen plyn na spodním pravém okraji Slunce.

Z prvních 100 SOHO komet se 92 vypařilo ve sluneční atmosféře. Izák Newton před více než 300 léty navrhoval, že komety padající do Slunce jsou jeho palivem. Přesné zásahy komet do Slunce jsou známy, například 100 let před Newtonem něco podobného popisuje Heinrich Kreutz z Kielu v Německu. Právě po tomto člověku je pojmenována skupina komet a právě 92 vypařených SOHO komet patří k této skupině. Mezi rokem 1979 a 1989 P78-1 a SMM sluneční satelity detekovaly 16 komet končícich ve Slunci. Jádro komety, které je tvořeno smíšeninou ledu a prachu může přežít návštěvu u Slunce pouze tehdy, jestliže je dost velké. Gravitační působení Slunce však může jádro roztrhat na několik kusů.

Podobný osud potkal kometu Shoemaker-Levy 9, která prošla kolem Jupiteru velmi blízko a byla jeho gravitačním působením rozbita na mnoho kusů a nakonec v něm skončila v roce 1994. Komety dostávající se do blízkosti Slunce se dostávají ke Slunci šikmo z jihu v 35 stupních k rovině oběhu Země a jiných planet kolem Slunce. Jak se SOHO pohybuje kolem Slunce, kráčející se Zemí vidí komety blížící se ke Slunci z východu (vlevo) v únoru a ze západu (vpravo) v srpnu. V červnu a listopadu jsou vidět v hlavní rovině směrem ke Slunci.

Některé komety se dostali do těsné blízkosti Slunce a přečkaly tuto událost ve zdraví. Mezi takové komety patří Velká zářiová kometa (1882) a kometa Ikeya-Seki (1965). Je možné, že v budoucnu některé fragmenty komety mohou zasáhnout i Zemi. Fragmenty viděné jako SOHO komety odhalí vnitřní složení komet čerstvě odkryté v kontrastu od mnohokrát změněném povrchu komet, které navštívily Slunce mnohokrát, jako například Halleyova kometa. LASCO také odhalil jak mnoho viditelného prachu kometa uvolní.

Plyn vyprodukovaný u odpařeného ledu je objeven jiným zařízením SOHO, což je Ultraviolet Coronograph Spectrometer (UVCS), který umožňuje odborníkům měřit rychlost slunečního větru. Další zařízení SOHO je Solar Wind Anisotropies (SWAN), který dodal pro sondu French Service d'Aeronomie a Finnish Meteorological Institute. Zařízení SWAN pozoruje směrem od Slunce a pozoruje atomický vodík ve sluneční soustavě, který září září UV zářením a je změněný slunečním větrem. Zařízení také umožňuje vidět velké mraky vodíku kolem komet, který je produkován rozkladem molekul vody odpařené z kometárního ledu.

V prosinci 1999 IAU zpětně označila SWAN a SOHO za objevitele komety 1997 K2 na SWAN celooblohových snímcích odkvětna do července 1997. Byla to 93 kometa na vrub SOHO. Kometa Wirtanen, která má být terčem pro misi Rosetta v roce 2003 navštěvuje pravidelně Slunce. Pomocí zařízení SWAN bylo zjištěno, že Slunce z této komety odčerpává při průchodu vodu s rychlostí 20000 tun za den. U komety Hale-Bopp to bylo dokonce 20 milionů tun za den a SWAN sledoval hodíkový oblak této komety až to vzdálenosti 70 milionů kilometrů.

Tento obrázek zachycuje kometu, kterou objevil Yuji Hyakutake, Japonsko 30. ledna 1996. V zorném poli koronografu družice SOHO C3 se pohybovala počátkem května 1996. Je známo, že obvykle ani jasné komety, jako byla kometa Hyakutake nejsou pozorovatelné, pohybují-li se v těsné blízkosti Slunce. K tomu abychom je spatřili musíme využít buď úplné zatmění Slunce a nebo umělé zatmění Slunce, kterým ve své podstatě je koronograf LASCO na družici SOHO.

(podle informace ESA z 9.2.2000 připravil PH)