SLUNEČNÍ HLADINY ROTUJÍ ROZDÍLNÝMI RYCHLOSTMI

WASHINGTON (AP) -- Rovnoběžné hladiny plynu, nacházejícího se v různých hloubkách pod povrchem Slunce rotují různými rychlostmi. Tento objev může vysvětlit vznik slunečních skvrn a slunečních vzplanutí.
Pomocí dat získaných ze satelitu, který sleduje Slunce a šesti slunečních pozemských observatoří, vědci ze Stanford University objevili dvě hladiny plynu, nacházejícího se v různých hloubkách, který se pohybuje pomalu nebo rychleji, ale vždy v synchronizovaném vzoru.

Tento snímek ukazuje pásy těsně u povrchu Slunce rychleji (žluté/červené) a pomaleji (modré/zelené) se pohybujícího plynu, nacházejícího se kolem slunečního rovníku.

Vědci říkají, že rozdílnost v rotační rychlosti nastává nad a pod podpovrchovou hladinou Slunce, kterou pojmenovali tachocline. Jedná se o hranici oddělující dvě velké oblasti slunečního plynu, konvektivní zónu blíže k povrchu a radiační zónu, rozprostírající se směrem k jádru.

Na základě pozorovacích dat za čtyři roky vědci objevili, že konvektivní zóna, nacházející se těsně nad tachocline zvýšila svoji rotační rychlost od července 1996 do února 1997 o přibližně 18 m/s. Potom se zpomalovala a v průběhu dalších devíti měsíců se navrátila na svou původní rychlost.

Ve stejném čase vykázala radiační zóna, přesně opačné chování. Zpomalovala a následně zrychlovala.
Tento cyklus se na slunečním rovníku opakuje každých 16 měsíců nebo 1.3 roku. Ve středních šířkách Slunce se opakuje jednou za rok.

Na rozdíl od Země, je Slunce tvořeno plynem. Právě tato skutečnost sluneční sféře dovoluje, aby se různé vrstvy pohybovaly různými rychlostmi.

Tajemství cyklů může souviset se silami, které utváří mohutné sluneční magnetické pole a 11-ti letý sluneční cyklus skvrn. V tomto si vědci stále nejsou jisti.

Sluneční skvrny jsou jakési bouře vycházející z magnetických pulsů a ionizovaných částic. Jestliže takové částice zasáhnou Zemi, mohou přerušit komunikační spoje a energetické systémy.

Hluboko v nitru Slunce, v oblasti, kde se nachází předpokládané dynamo (bílá čára) se během půl roku rychlosti plynu znatelně změní.


Relativně rychle se pohybující hmota je označena červeně, pomalejší modře. Zatímco těsně u povrchu (zjednodušeně vidíme na levé straně řezu) se směrem k rovníku pohybují pásy rychlejšího (červené) a pomalejšího (zelené) plynu.
(podle informací CNN z 31. 3. 2000 přeložil DH)