(AP) -- Podzemní sopečná činnost způsobuje na starém Marsu velké rokle, které jsou větší než Grand Canyon na Zemi a voda se zde valí jako v biblických rozměrech. To je geologický scénář vývoje na Marsu. Většina vědců přisuzuje marsovským roklím podobu hlubokých koryt, podobně jako na naší planetě. Podle nové teorie pod roztavenou skálou tálo obrovské množství ledu. To by mělo vysvětlit velké vody na Marsu před 2 až 3 miliardami let.

Dan McKenzie a Francis Nimmo z University of Camridge, Anglie publikovali v novém čísle časopisu Nature teorii vývoje vulkanické činnosti na Marsu. Podle jejich scénáře kanály vznikaly na povrchu Marsu tektonickou činností. Roztavená skála a roztavený led v zamrzlé zemi se sunul po povrchu a za ním vznikaly rozsáhlé kaňony. Voda zachycená v podzemí mohla být velmi teplá a tedy v určitých oblastech by mohla působit jako oazový faktor vlhkého klimatu, kde by mohla přežít určitá forma života. Když voda nalezla cestu na povrch soustřeďovala se právě v kaňonech. Výše zmínění geologové provedli početní odhad, z kterého vyplynulo, že se takto uvolnilo více než 400 biliónů galonů vody. McKenzie se domnívá, že obrovský příkop s řadou menších zvaný Valles Marineris je jeden z těch, kde v minulosti bylo velké množství vody. Valles Marineris se táhne v délce 2500 mil, což je zhruba vzdálenost New York - San Francisco a má hloubku v průměru kolem 6 mil. Je tedy asi více než pět krát tak hluboký jako Grand Canyon.

Alfred McEwen, geolog z University of Arizona, vyznává teorii roztavené horniny, která vytváří kaňon. Existují sporé důkazy o tom, že tam v plném měřítku probíhala sopečná činnost.