STARDUST, MISE PRO VÝZKUM KOMETY ZAČALA

CAPE CANAVERAL, Fla. (AP) -- Kosmická sonda Stardust, jejíž cílem je setkání s kometou, se v neděli vydala na sedmiletou, 5 miliard kilometrů dlouhou cestu. Na jejím konci by měly být vzorky kometárního prachu přivezené zpět na Zemi.
V pondělí oficiální představitelé NASA oznámili, že sonda se dostala na plánovanou dráhu a pozemní síť radioteleskopů Deep Space Network zachytila její signály.

Na svou úžasnou pouť se měl Stardust vydat již o den dříve. Raketa Delta byla připravena. Jasná obloha. V poslední minutě se však vyskytl problém s radarem a start byl odložen na neděli.

Mise Stardust je prvním pokusem získat materiál z kosmického tělesa mimo Měsíce a dopravit jej zpět na Zemi. Naposledy vzorky sbírala posádka Apolla 17 v roce 1972 na Měsíci a tyto dopravila zpět na Zemi.

"Naším úkolem není se k cíli dostat.... ale potom nás bude čekat návrat a přistání zpět na Zemi," prohlásil Carl Pilcher, ředitel vědeckého projektu NASA zaměřeného na výzkum sluneční soustavy. "Toto jistě přinese novou úroveň komplexnosti a obtížnosti."

Vědci jsou si vědomi, že bude třeba nasadit extrémní úsilí a riskovat.

Komety jsou zmrzlé vzorky z minulého času; led, horniny, to jsou kousky původních stavebních kamenů sluneční soustavy a mohou také obsahovat složky, ze kterých vznikal život. Materiál je hojný na vodu, a uhlíkové molekuly. Komety po 4 miliardy let nepřetržitě bombardovaly Zemi.

"Komety nám mohou odhalit historii ranné fáze sluneční soustavy a snad i historii Země samé," vysvětluje astronomka Martha Hannerová z Jet Propulsion Laboratory, která se podílí na misi Stardust, která stála 210 milionů USD. Sonda Stardust se má v lednu 2004 setkat s kometou Wild-2. Proletí asi 150 km od komety, jejíž průměr jádra se odhaduje na 30 km. Kometa je pojmenována po svém objeviteli, astronomovi dnes v důchodu, prof. Paulu Wildovi, který kvůli startu cestoval na Cape Canaveral ze Švýcarska.

Drobné úlomky komety, menší než zrko písku, by měl chytat výsuvný kolektor, který je pokryt průhledným ultralehkým sklem, odborně nazývaným aerogel. Nejzranitelnější části 390 kg těžké sondy, velikostí připodobnitelné k větší ledničce je štít, který má chránit přístroje před oblakem částic z komety.

"Půjdeme tak blízko, jak to jen půjde aníž by sonda byla zničena," prohlásil vedoucí vědeckého oddělení Stardustu, Donald Brownlee, také astronom z University of Washington.

Jestliže vše dopadne dobře, budou kometární vzorky spolu s interstelárním prachem nashromážděným na cestě ke kometě dopraveny v lednu 2006 zpět na Zemi. Ve výšce 110 000 km se od základny Stardust oddělí návratové pouzdro a na padáku přistane v utahské poušti; Stardust zůstane na oběžné dráze kolem Slunce.
Objeviteli komety v té době bude 80. let. Doufáme, že to všichni společně oslavíme.

"Jestliže proběhne vše dobře bude to něco úžasného," prohlásil Wild. "Existuje zde ale mnoho situací, kdy by mohla sonda selhat nebo některá z jejích částí být poškozena."

Vědci očekávají, že získají o něco méně než náprstek kometárního prachu. Bude to ale dostatečné množství pro všechny detailní analýzy, které jsou plánovány. Je to obrovská příležistost, protože některé přístroje jako např. elektronové mikroskopy nemohou být na sondách umístěny a nyní by vzorky mohli takto vědci zkoumat přímo na Zemi.

Jedná se první americkou misi mířící ke kometě. NASA plánuje během následujících čtyř let ještě tři další a dvě z nich se dokonce pokusí na kometě přistát.
Sonda Stardust na své palubě nese více než milion jmen zaznamenaných ve dvojici křemíkových čipů. Lidé z celé Země jejich jména posílali přes Internet; Jeden z čipů dokonce obsahuje přibližně 58200 jmen veteránů Větnamské války z pamětníku ve Washingtonu.

(podle informací CCN z 8. 2. 1999 připravil DH)