Z PRŮLETU KOLEM ASTEROIDU SONDA POSLALA SNÍMKY

(CNN) -- Navzdory závadě na kosmické sondě NASA Deep Space 1,  která   nastala během těsného průletu kolem 16 km asteroidu "bramborového" tvaru jsme dostali na Zemi celkem čtyři černobílé snímky pořízené 15 minut po, a asi hodinu před nejtěsnějším průletem. Kosmická sonda poslala do pozemního řídícího střediska během průletu kolem asteroidu Braille ve čtvrtek první inženýrské a vědecké informace, o kterých se diskutovalo na úterní konferenci.

Podle prohlášení vědců by se tento asteroid mohl ve čtyřech příštích tisíciletích srazit se Zemí a zapříčinit katastrofické zničení naší planety. Data o asteroidu Braille, která kosmická sonda Deep Space 1 poslala ukazují, že jeho dráha je časově posunuta tak, že by mohl v budoucnu kolidovat se Zemí. Tuto informaci podal Laurence Soderblom, výzkumný pracovník z U.S. Geological Survey, který vedl tým specializující se na obsluhu palubní kamery sondy. "Planetka bude za přibližně 4000 let zahnána do bodu, kde překříží dráhu Země a vzroste pravděpodobnost, že během těsného průchodu může se Zemí kolidovat," řekl Soderblom. Odbornice na asteroidy Eileen Ryan s Univerzity v Novém Mexiku, řekla, že asteroid je dostatečně velký na to, aby pronikl přes zemskou atmosféru, než aby v ní jen shořel. "Těleso o rozměru nějaké dva kilometry (průměr) může opravdu přivodit katastrofický dopad na Zemi a následně pak globální důsledky," řekla. "Je to velmi malé těleso, ale ještě 4000 let se ho nemusíme bát."

Soderblom a Ryan poskytli tyto informace na tiskové konferenci, která byla vysílána z NASA's Jet Propulsion Laboratory. JPL dozírá na celý $152  milionový projekt Deep Space 1, jehož primární mise skončí v září. Tma, snímkování asteroidu zabránila otočená kamera.

Po devíti měsících letu Deep Space 1 ve čtvrtek prolétla asi 26 km od asteroidu Braille a to pouze dvakrát rychleji než létají komerční letecké společnosti na Zemi, či dvakrát rychleji než letí Space Shuttle, řekl vedoucí mise inženýr Marc Rayman. "Bylo dosaženo takové přesnosti průletu, jaká se dá přirovnat jen k vykopnutému míči ze Země směřujícímu přesně do branky, která se ovšem nenachází na hřišti, ale na Měsíci," Rayman řekl. U sondy Deep Space 1 se nedalo spolehnout jen na autonomní navigační systém v několika hodinách před těsným přiblížením se k planetce Braille.

Podle očekávaného chování by tento systém měl sondu k planetce sám přivést a pak ji vyfotografovat. "Je to ale jako když jedete autem po temné silnici," řekl Rayman. "Pokud vidíte z okolí jen záblesky, nemůžete se na ně spolehnout jako na základní informaci, která vás přivede k cíli." Kamera asteroid detekovala až 15 minut před těsným přiblížením. Bylo tomu tak pravděpodobně proto, že úhel pod kterým se od asteroidu odrážely sluneční paprsky byl velký, řekl Rayman. "V tomto okamžiku byla kosmická sonda přepnuta na normální navigační mód ze Země, dostala příkaz, aby provedla velmi složitou otočku a získala obrázky i spektrální data," řekl.

Šest hodin před těsným přiblížením, letový inženýři s obrovským nasazením šíleně pracovali na záchraně sondy, poté, co se neočekávaně přepnula do "safe" módu. Inženýři provedli "hrdinskou" rekonfiguraci DS1 software, který umožnil získat všechna pozdější data, řekl Ryaman. Přístroj, který měl u asteroidu detekovat ionty, žádné nezjistil, řekl vědecký specialista Robert Nelson, který úsilí srovnal s hledáním jehly v kupce sena. Asteroid má velikost asi jako stát Arizona.

Podle spektroskopických dat vychází, že asteroid má složení, které se velmi podobá velkým, dobře známým asteroidům jako je Vesta, od níž také pochází některé meteority na Zemi. Meteority je možné pak zkoumat v laboratořích a určovat přesné složení, řekl Soderblom. Vesta, je druhý největší identifikovaný asteroid, její průměr dosahuje 500 km a je jedním z menšiny asteroidů s jádrem a krustou.

Většina asteroidů jsou letící kusy minerálů a hornin. Vědci z oboru asteroidů Ryan a Doserblom se domnívají, že Braille pochází z Vesty, ale ještě musíme zjistit jak se malé kusy hornin dostávají na dráhu křižující Zemi. Vesta oproti tomu zůstává v pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Snímky asteroidu Braille ze vzdálenosti 13000 - 14000 km kosmickou sondou byly sloučeny a původně rozostřené obrazy asteroidu inženýři zpracovali na ostré obrysy planetky.

Vědci se domnívají, že Braille měří asi 1 km a kolem své osy rotuje pomaleji než většina asteroidů - jednou za devět dnů.  Mise byla úspěšná v každém případě, protože již nyní ověřila asi tucet nových technologií - včetně iontového pohonného systému, desetkrát účinnějšího než klasické pohony. Z 12 technologií se ukázalo 11 plně funkčních. Infračervená kamera na sondě poslala z průletu kolem asteroidu Braille spektrální data, v nichž je obsažena informace o rozloženém odraženém světle a podle toho je možné určit složení planetky.

Diagnostika sondy Deep Space 1 ukázala zcela jasně, že závada, která spočívá v tom, že sonda má problémy udržet stanovenou dráhu, stále přetrvává. Inženýři si závadu vysvětlují tak, že asteroid byl mnohem slabší než se předpokládalo a nebo kamera byla mnohem méně citlivá než udával výrobce. Oba tyto scénáře mohou vysvětlit selhání kamery během těsného průletu kolem planetky Braille.

Xenonový pohon na kosmické sondě byl ve čtvrtek po průletu kolem planetky zažehnut a sondu navedl na přípravnou dráhu, která ji po třech měsících letu připraví podmínky pro setkání (v několika příštích letech) se dvěma kometami. Nejprve to bude kometa Wilson-Harrington, ke které se sonda přiblíží v lednu 2001. Dále pak bude pokračovat ke kometě Borrelly, se kterou se setká o několik měsíců později. NASA již nyní odložila peníze na to, aby mohla zaplatit operátory, kteří zajistí průlet sondy kolem těchto komet a sběr vědeckých dat.  Kometa Wilson-Harrington vědce zajímá proto, protože se podobá první kometě objevené v roce 1949, ale nyní je z ní vysušený asteroid podobající se "špinavé kouli". Rayman dále řekl, že dva nadcházející cíle jsou jasnější a lépe prozkoumané, takže detekovat je bude pro palubní kameru snažší.

(podle informací CNN z 3. 8. 1999 přeložil DH)