NASA ROK 1996 VIDI JAKO ROK VYJIMECNYCH OBJEVU A NOVYCH NAMETU K BADANI


David E. Steitz, Headquarters, Washington, DC


Hornina, zaznam, rover a nova raketa, to byly v prave uplynulem roce nejcastejsi slova v NASA. Na novych mediich je k teto zprave k dispozici doplnujici material, video a spousta obrazku. Vse ja take k dispozici prostrednictvim Internetu a World Wide Webu.

ZIVOT NA MARSU? TRAPILO NAS SVEDECTVI STAROVEKE HORNINY


V dubnu oznamil ohromujici zpravu, ktera prinutila cele lidstvo k zamysleni, administrator NASA Daniel S. Goldin a jeho pracovni tym specialistu. Jednalo se o to, ze v meteoritu z Marsu byly nalezeny silne a presvedcive dukazy o tom, ze na planete Mars existoval pred 3 miliardami let primitivni zivot. Na tiskove konferenci vedeni NASA vyzkumny tym svetu ukazal obrazky prvnich organickych molekul martanskeho puvodu; uvnitr starovekeho meteoritu se skryvalo nekolik znaku charakteristickych pro biologickou aktivitu a mozne mikroskopicke fosilie primitivniho, jako by bakterialniho organismu. V prislibu k dalsimu pokracovani vyzkumu na tomto historickem objekvu Goldin rika "Nase zjisteni je vzrusujici, ale ne dostatecne presvedciva. Je to objev, ktery si vyzaduje dalsi vedecky vyzkum. NASA je pripravena asistovat v dalsim vedeckem vyzkumu a zive diskutovat vedecka data, ktera tento objev budou nasledovat." Goldin pozadal vlady na celem svete o spolupraci na pokracujicim vyzkumu meteoritu.

ASTRONAUTKA LUCIDOVA VYTVORILA NOVY U.S. REKORD V DELCE POBYTU VE VESMIRU


Astronautka Dr. Shannon Lucidova vytvorila novy rekord pobytu Americana ve vesmiru a prekonala svetovy rekord pobytu zeny v kosmu, tim, ze stravila 181 dni na palube ruske vesmirne stanice Mir. Lucidova, jez vede experimenty s mikrogravitaci se vratila na Zemi v listopadu na palube raketoplanu Atlantis. Koncem prosince president Clinton Lucidovou vyznamenal Cestnou vemirnou medaili kongresu za "jeji prispevek k mezinarodni spolupraci ve vesmiru....Shannon Lucidova se zaradila k tem badatelum, kteri se odvazili zkoumat nazname." Pobyt Lucidove na Miru byl v ramci spoluprace U.S. - Rusko, ktera je zalozena na pobytech astronautu na mezinarodni vesmirne stanici.

KE STUDIU CERVENE PLANETY ODSTARTOVALY DVE KOSMICKE SONDY


V pokracujicim usili dozvedet se vice o planete Mars vypustili v roce 1996 Spojene staty dve nove kosmicke sondy k Rude planete. Z Kennedyho vesmirneho strediska NASA na Floride byly uspesne vypusteny sondy Mars Global Surveyor a Mars Pathfinder. Mars Global Surveyor se s Marsem setka v zari 1997. Po ctyri mesice bude klesat do atmosfery teto planety. K tomu bude vyuzivat techniky tzv. "aerobrakingu". Pocatkem roku 1998 Surveyor zacne sestavovat systematickou databazi, jak mapovani marsovskeho povrchu a fotografovani jedinecnych utvaru, tak i polarnich cepicek a site Marsovskych zalivu, propojenych ricnimi kanaly. Podle planu by mel Mars Pathfinder na povrchu Marsu 4. cervence 1997 pristat. Je navrzen pro testovani proveditelnosti a realizovatelnosti nove metody stavby levnych a v plnem rozsahu vedecky navratnych roveru urcenych pro pristani na povrchu Rude planety. Vedecka data bude sonda k Zemi vysilat i behem sestupu marsovskou atmosferou. Rover, ktery se jmenuje Sojourner potom bude aktivovat palubni kameru, ze ktere budeme k Zemi dostavat obrazky. To vse bude predznamenavat zacatek noveho pruzkumu Rude planety.

SONDA GALILEO ZKOUMA TAJEMNY JUPITER A JEHO MESICE


Mars vsak neni jedinou planetou, ktera byla v roce 1996 predurcena k tomu aby vydavala nova tajmstvi. Kosmicka sonda NASA, Galileo, odhalila behem letu i pri sondovani v tesne blizkosti, mnoho drive neznamych faktu o nejvetsi planete nasi slunecni soustavy. Pouzdro sondy Galileo, ktere v prosinci 1995 uspesne vletlo do Jupiterovy atmosfery, poskytlo mnoho novych poznatku. Mame nove informace o rozloze vodnich mraku a chemickem slozeni Jupiterovy atmosfery. Tak, jak sonda Galileo proletala kolem Jupiterovych mesicu, objevovaly se nove detaily. Na Ganymedu, Jupiterove nejvetsim mesici byli vedci udiveni trirozmernymi obrazky obrovskych ledovych a rozstepenych oblasti a svedectvim o magnetickem poli. Galileo take ohlasil "ohraty led", ci snad vodu v kapalnem skupenstvi, ktera existovala nebo snad jeste existuje pod rozpraskanou krustou mesice Europa. Galileo dale zjistil, ze vulkanicky aktivni mesic Io prodelal od posledniho pozorovani pred 17 lety kosmickymi sondami Voyager znatelne zmeny. V listopadu proletla sonda kolem Callista a zkoumala tento cizi svet, ktery se tak lisi od jeho aktivnich sousedu.

HST ASTRONOMY NEPRESTAVA UDIVOVAT


V roli jedne z "nejvetsich observatori" prinesl v roce 1996 HST obrazky kolidujicich galaxii, povrchu planety Pluto a zrozeni hvezd. V dubnu poslal HST dramaticke snimky obrovskych objektu, ktere se podobaji na "pulce" a obklopuji umirajici hvezdu. "Kometarni uzly" jsou pravdepodobne vysledkem konecneho vybuchu umirajici hvezdy, ktere pozorujeme v mlhovine Helix. HST pokracoval ve vyzkumu otazky expanzni rychlosti vesmiru a na Zemi poslal informace o zpresnenych hodnotach Hubbleovy konstanty. Vedci HST pouzivaji ke zpresnovani Hubbleovy konstanty a veri, ze se jim ji podari urcit s presnosti na deset procent. Slozenim "kosmickeho filmu" Krabi mlhoviny, kosmicky dalekohled zjistil, ze mlhovina je dynamictejsi nez se drive predpokladalo. HST take meril prumery specialni tridy pulsujicich hvezd, ktere se nazyvaji Miridy. Tyto hvezdy rytmicky meni svoji velikost a existovaly jiz pred 11 miliardami let, v dobe, o ktere se domnivame, ze v ni zacaly vznikat galaxie. HST zjistil, ze obri a stare hvezdy nejsou kulove, ale jsou spise vejciteho tvaru. Tento objev nam muze mnohe napovedet o osudu naseho Slunce po peti miliardach let. HST take nahledl do "domovu" kvasaru a zjistil, ze tyto objekty ziji v ruznych druzich galaxii a mnohe z nich jsou prudce kolidujici. Slozite snimky, ktere kosmicky dalekohled poslal na Zemi naznacuji, ze pro "spusteni" kvasaru, jako nejenergeticnetsich objektu ve vesmiru, mohou existovat ruzne mechanismy. HST nam ukazal snimky, na kterych jsou zachyceny vznikajici galaxie v ranem vesmiru, ktere byly vytvoreny mimo starovekou populaci "galaktickych stavebnich kamenu". Tyto snimky ukazuji skupiny 18 obrovskych hvezdnych hvezdokup, ktere jak se zda, jsou ve stejne vzdalenosti od Zeme. Jsou take dostatecne tesne u sebe aby se mohly vzajemne sloucit do nekolika objektu o velikosti galaxii. V rijnu HST sledoval okazaly tanec polarni zare na Jupiteru a to astronomum umoznilo mapovat Jupiterovo mohutne magneticke pole a lepe porozumet, jak takovy jev vznika.

PRO VYVOJ BYLA VYBRANA DALSI GENERACE RAKETOVYCH NOSICU


Z cilem letat do vesmiru ve 21. stoleti rychleji, lepe a levneji oznamil viceprezident Al Gore a Administrator Goldin, ze Lockheed Martin vybral pro dalsi vyvoj model rakety zalozene na technologii X-33. Je to model v polovicnim meritku, jaky bude mit prototyp vyuzivajici modernich technologii a ktery dramaticky zvysi spolehlivost a snizi ceny na raketove nosice. Lockheed Martin navrhne, postavi a povede prvni letovy test rakety X-33, ktery se uskutecni v breznu 1999. Prvnich patnact letu bude odstartovano jeste do prosince 1999. NASA ma pro tento projekt rozpocet $941 milionu do r. 1999 s tim, ze prispevek Lockheet Martin bude pres $200 milionu. Nepilotovana raketa se bude nazyvat "VentureStar" a bude startovat vertikalne, jako klasicke rakety a pristavat horizontalne jako letadlo.