TOUTATIS - JEDEN Z NEJPODIVNEJSICH OBJEKTU V NASI SLUNECNI SOUSTAVE


Dva vedci (sponzorovani NASA) studujici Zemi-krizujici planetku 4179 Toutatis pomoci radioteleskopu zjistili, ze se jedna o jeden z nejpodivnejsich objektu ve slunecni soustave. Planetka ma velmi nepravidelny tvar a mimoradne slozitou rotaci.

Zda se, ze tvar a rotace planetky jsou vysledkem silnych kolizi. Detailni popis asteroidu a jeho pozorovane rotace byl oznamen v casopise "Science", ve vydani, ktere vyslo minuly tyden. Studii uverejnili Doktori Scott Hudson z Washington State University a Steven Ostro z NASA's Jet Propulsion Laboratory (JPL), Pasadena, CA.

"Naprosta vetsina asteroidu a vsechny planety se otaceji kolem jedne osy, podobne jako roztoceny fotbalovy mic," rika Hudson, "ale Toutatis se vali jako pokazena prihravka."

Dusledek teto podivne rotace je, ze Toutatis nema stalou pozici severniho polu, jako napriklad Zeme. Na misto toho jeji severni pol putuje podel krivky na planetce s periodou asi 5.4 dne. "Hvezdy pozorovane z planetky Toutatis neopisuji kruznice kolem polu, ale pohybuji se oblohou cik-cak a nikdy nejdou stejnou drahou dvakrat," rika Hudson.

"Pohyb Slunce na obloze Toutais behem tamniho roku (ktery trva priblizne ctyri pozemske roky) je jeste slozitejsi," pokracuje Hudson. "Toutatis vlastne nema zadnou periodu, kterou bychom mohli nazyvat den. Jeji rotace je vysledkem dvou ruznych typu pohybu s periodami 5.4 a 7.3 pozemskeho dne, ktere se skladaji v takovou drahu, ktera zajistuje, ze orientace Toutatis vuci slunecni soustave se nikdy neopakuje."

Optickymi dalekohledy byly studovany rotace stovek asteroidu. Velka vetsina z nich vykazuje jednoduchou rotaci se stalym polem a periodami obvykle mezi jednou hodinou az jednim dnem. Domnivame se, ze kazdy z techto objektu prodelal v minulosti prudkou kolizi, ktera mohla vest k neobvyklemu valivemu pohybu podobne jako u planetky Toutatis.

Vnitrni treni vsak zpusobilo, ze rotace asteroidu se v relativne kratkem case ustalila kolem jedne osy. Planetka Toutatis rotuje tak pomalu, ze tento proces "ztlumovani" rotace muze trvat dele nez je stari slunecni soustavy. To znamena, ze rotace Toutatis je pozoruhodnym, zachovalym pozustatkem po nasledcich kolizich asteroidu.

Pocitacove modely Toutatis davaji rozmery planetky 4.6 km x 2.4 km x 1.9 km. Pocetne povrchove utvary, vcetne dvojice temer kilometr sirokych krateru a serie tri vyraznych brazd - neco jako horstvo na povrchu planetky - jsou predpokladany jako vysledek slozite historie impaktu.


Hudson a Ostro pouzili radarove snimky ziskane s radarovou antenou Deep Space Network v Goldstone (Californie) a Arecibo telescope v Puerto Rico, porizene v r. 1992, kdy Toutatis prochazela ve vzdalenosti mene nez 3.2 milionu km od Zeme. Snimky jsou take uvedny ve spolecnem clanku v "Science."

Planetka Toutatis byla objevena francouzskymi astronomy v r. 1989 byla pojmenovana po Keltskem bohu, ktery byl ochrancem kmene v staroveke Galii. Jeji excentricka draha s ctyrletou obeznou dobou saha prave od vnitrku zemske drahy az k hlavnimu pasu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Sklon drahy Toutatis k rovine drahy Zeme je mensi, nez u jakekoli jine zname Zemi-krizujici planetky.

29. zari 2004 Toutatis protne drahu Zeme ve vzdalenosti ctyrnasobku vzdalenosti Zeme - Mesic, coz bude nejblizsi pruchod zname planetky ci komety mezi soucasnosti a rokem 2060. Dusledkem castych priblizeni tohoto asteroidu k Zemi je, ze jeho draha nemuze byt presne predpovezena do budoucna (na vice nez nekolik stoleti). Domnivame se, ze Toutatis ma jednu z nejchaotictejsich drah ze vsech Zemi-krizujicich asteroidu.


Asteroidy, ktere krizuji Zemi jsou velkym stredem zajmu vedcu pro jejich pribuznost meteoritum, asteroidum z hlavniho pasu a kometam. Stanou se prvnimi cili robotizovanych kosmickych sond. Mohou to byt tez zdroje surovin pro budoucnoust cloveka v kosmu. Take v dlouhodobem meritku s nimi musime pocitat jako s objekty, ktere se mohou srazit se Zemi. Bylo jiz objeveno temer 300 "krizicu" ale predpoklada se, ze cela populace techto objektu zahrnuje az 1500 teles vetsich nez jeden kilometr a 135000 teles, ktere jsou vetsi nez 100 metru.