M2-9 je příkladem "motýlí" či bipolární planetární mlhoviny. Další příznačné jméno by mohla mít "Mlhovina s dvojitým jetem". Jestliže bychom mlhovinu přes hvězdu rozřízli, zjistili bychom že obě poloviny vypadají stejně jako jeden pár výtrysku jetů. Takové označení je pro tvar mlhoviny příznačné, protože rychlosti tryskajícího plynu dosahují přes 320 km/s. Astronomové se domnívají, že teorie nadzvukového jetu je pro interpretaci zcela správná. Pozemské pozorování ukazují, že mlhovina se s časem rozpíná. Z těchto pozorování můžeme určit, že k výbuchu hvězdy došlo před 1200 lety.

O centrální hvězdě v mlhovině M2-9 víme, že jde o velmi těsný pár. Hvězdy kolem sebe obíhají v nebezpečně těsné vzdálenosti. Dokonce je možné že jedna hvězda pohltí druhou. Astronomové se domnívají, že gravitace jedné hvězdy slabě vytrhává plyn z povrchu druhé hvězdy a vyplňuje jím tenký a hustý disk, který obě hvězdy obklopuje a táhne se daleko do prostoru.

Na snímcích z HST s kratší expoziční dobou je disk opravdu vidět. Jeho tloušťka je asi 10-ti násobek průměru oběžné dráhy Pluta. Modely, které jsou používány pro popis jetů ("hydrodynamické modely") ukazují, že jevy, jako je disk, mohou v útvarech typu M2-9 bez problémů existovat. Hvězdný vítr o vysoké rychlosti, který vane od jedné hvězdy naráží do okolního disku, který slouží jako tryska. Vítr je odchylován do kolmého směru a vytváří dvojici jetů, které na snímku s mlhovinou pozorujeme. Je to stejný proces, jaký jety formuje: Žhavé a rozpínající se plyny jsou hradbou disku odchylovány a efektem trysky vznikají sbíhavé jety z horkého plynu o vysoké rychlosti.

Mlhovina M2-9 je vzdálena 2100 sv. let a nachází se v souhvězdí Hadonoše. Kosmický dalekohled ji pozoroval 2. srpna 1997 pomocí přístroje Wide Field and Planetary Camera 2. Na originálním snímku představuje červená barva neutrální kyslík, zelená jednou ionizovaný dusík a modrá dvakrát ionizovaný kyslík.