HST SLEDOVAL MISTO, KDE PRISTAL PATHFINDER



Steve Lee (University of Colorado), Mike Wolff a Phil James (University of Toledo) a NASA




Snimky planety Mars, ktere poridil HST 27. cervna 1997 zachycuji vyraznou prachovou bouri, ktera se rozklada v kanonu Valles Marineris a tahne se az k Xanthe Terra, oblasti, nachazejici se asi 1000 km jizne od mista pristani.

Vyvoj teto boure je velmi tezke predpovedet, stejne jako moznost, ze ovlivni pozorovani Pathfinderu.

Snimky byly porizeny v ramci programu monitorovani oblasti Ares Vallis, kde 4. cervence pristala sonda Pathfinder.

Dva horni snimky Marsu byly porizeny kosmickym dalekohledem 27. cervna (vpravo) a 17. kvetna (vlevo). Vizualni porovnani techto dvou snimku jasne ukazuje, ze prachova boure se nachazi mezi 5 a 7 hodinou a priblizne ve 2/3 vzdalenosti od stredu kotoucku planety a smeruje k jiznimu okraji na cervnovem snimku.

Digitalni data byla promitnuta do rovnikove mapy planety, to je znazorneno v dolni casti obrazku. Krizek oznacuje misto, kde pristal Pathfinder a na originale zlutavy prouzek prachu, ktery se tahne horizontalne u spodni casti mapy vyznacuje Valles Marineris.

Vetsina prachu je uveznena v kanonech, jejichz hloubka dosahuje 5-8 kilometru. Tloustka prachovych mraku v okoli vychodniho konce boure je asi takova, jakou merila sonda Viking lander 1 pri prvni ze dvou prachovych bouri v r. 1977.

Na tomto snimku se objevil dalsi zajimavy utvar. Severovychodni cast planety je obalena neobvykle tenkou vrstvou ledovych mraku, ktere se podobaji pozemskym cirrum; nektera mracna se tahnou az k Lunae Planum, nepatrne temnejsi oblasti asi v polovine cesty od stredu k levemu okraji mapy. Temna skvrna v blizkosti terminatoru (hranice mezi svetlem a stinem) asi na 9:00 (snimek z 27. cervna) je Ascraeus Mons, 27 kilometru vysoka sopka, jejiz vrcholek vycniva pres mraky.

V hornich castech snimku z kvetna a cervna je zbytek severni polarni cepicky, kterou tvori vodni led. Na jiznim okraji je modrava oblast okoli jizni polarni cepicky. Cela jizni polarni cepicka je nepozorovatelna, protoze osa rotace planety v tomto obdobi miri smerem k nam.