HST ZACHYTIL VULKANICKOU ERUPCI NA MESICI IO


John Spencer, Lowell Observatory a NASA




HST teleskop zaznamenal obrazek 400 kilometru vysokeho vejire plynu a prachu pri vulkanicke erupci na mesici Io, ktery je nejvetsim nejvnitrnejsim mesicem planety Jupiter.

V dobe, kdy byl snimek porizen (cervenec 1996) kamerou WFPC2 prave mesic Io prechazel pres kotoucek planety Jupiter. Vejir se jevi jako oranzovy utvar nad okrajem mesice Io v pozici pripominajici na ciselniku hodin cislici osm oproti modremu pozadi jupiterovskych mraku. Vulkanicke erupce na Io vyvrhuji material stovky kilometru do prostoru v gigantickych vejirich plynu a prachu. Obrazek zachycuje erupci, ktera je co do velikosti jednou z nejvetsich, ktere byly na Io videt. Az do dnesni doby byly tyto vejire viditelne pouze pomoci sondy v blizkosti planety Jupiter. Nynejsi detekce z obezne drahy kolem Zeme pomoci HST otevira nove moznosti pro dlouhodobe studium techto pozoruhodnych jevu.

Vejir zde na obrazku pochazi z vulkanu Pele jednoho z nejmohutnejsich vulkanu na mesici Io. Erupce vulkanu Pele byla viditelna jiz drive. V breznu 1979 kosmicka sonda Voyager 1 zaznamenala 300 kilometru vysoky eruptivni mrak z vulkanu Pele. Ale pri pruletu Voyageru 2 v cervenci 1979 kolem Jupiteru byl vulkan neaktivni. HST pozorovani je prvni zablesk erupce vulkanu Pele od doby expedic sond Voyager.

Chocholy nad Io vulkanem jsou mnohem vyssi nez u obdobne nad pozemskymi sopkami, coz je kombinaci nekolika faktoru. Nad mesicem Io je tenka atmosfera, ktera neklade odpor unikajicimu materialu z vulkanu; na Io je slaba gravitace (asi jedna sestina pozemske), coz umoznuje, aby se material dostal vyse nad povrch; dalsim faktorem je to, ze vulkany na Io jsou vetsi a mohutnejsi nez nejvetsi na nasi planete. Snimek je kontrastnim slozenim z ultrafialoveho snimku (vlnova delka 260 nm), modreho a fialoveho (vlnova delka 410 nm) a oranzoveho. Oranzova barva se pravdepodobne vyskytuje proto, protoze dochazi k absorpci nebo rozptyleni ultrafialoveho zareni ve vejiri. Svetlo z Jupiteru prechazi skrze vejir a je absorbovano v dioxidu siry nebo je rozptylovano jemnym prachem, nebo obojim, zatimco fialova barva prechazi skrze bezezmeny. Budouci pozorovani HST by mohly rozlisit zda je spravny plynny nebo prachovy vyklad.