HST SLEDUJE PLANETU MARS


Donald Savage, Headquarters, Washington, DC
Tammy Jones, Goddard Space Flight Center, Greenbelt, MD
Ray Villard, Space Telescope Science Institute, Baltimore, MD
Diane Ainsworth, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, CA


Kosmicky dalekohled HST byl namiren na planetu Mars, aby ziskal aktualni informace o pocasi teto planety. Informace mohou pomoci pri setkani Marsu s kosmickymi sondami, ktere k planete miri. Nove snimky rude planety ukazuji, ze "invaze" kosmickych sond na planetu bude celit zcela jinym povetrnostnim podminkam nez mely posledni americke sondy pred 21. lety.

Atmosfericke podminky jiste ovlivni cinnost Mars Pathfinderu, ktery na planete pristane 4. cervence a Mars Global Surveyoru (pristane 11. zari), ktery bude povrch mapovat z obezne drahy. Snimky z HST porizene v rozmezi necelych tri tydnu (10. a 30. brezna) ukazuji obrovske zmeny v lokalnich podminkach, oblacnou pokryvku a chladnejsi podminky oproti uplynulym dvema desetiletim. "Protoze Pathfinder pouziva k sestupu atmosferu, ktera ovlivnuje jeho rychlost pri pristani a lander s roverem jsou pohaneny slunecni energii, je pochopeni stavu atmosfery velmi dulezite," rika Dr. Dr. Matthew Golombek, Pathfinder project scientist z NASA Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, CA.

"4. cervence vstoupi primo do atmosfery Mars Pathfinder. O atmosferu bude zbrzden a na padaku s moznosti korekce malymi raketovymi motorky se bude snaset k povrhu. Lander nese male vozitko, ktere bude zkoumat povrch Marsu a studovat druhy materialu na povrchu. Snimky z HST nam pomahaji provadet korekce letove drahy pro pristani a planovat povrchove operace," rika Golombek.

"Mars jiz neni takovy, jako jej videly sondy projektu Viking (v polovine 70. a koncem, 80. let) ani obyvatelnou oazou, jak se popisuje ve vedeckofantastickych povidkach," rika Todd Clancy z Space Science Institute in Boulder, CO.

"Zjistili jsme, ze Mars je chladnejsi, cistsi a je vice zakryt oblaky. Snimky z kosmickeho dalekohledu rapidne meni nas pohled na Mars. Pocasi na planete ocividne ukazuje svoji druhou sranku."

Vysledky snimkovani HST take nabizi nove pohledy na rozdily a podobnosti pocasi na jinych planetach zemskeho typu. "I kdyz jsou planety v mnoha ohledech podobne, existuji mezi nimi velmi podstatne rozdily, ktere jsou velmi dulezite zejmena z pohledu meteorologickeho," rika vedouci tymu Phil James z University of Toledo in Ohio. HST nam dava moznost pozorovat Mars tak, jak jsme jej nikdy nevideli."

V zari vletne NASA Mars Global Surveyor do horni atmosfery Marsu, aby se trenim zpomalil a pote vstoupi na drahu kolem planety. Klicovym faktorem pro vykonani souboru techto manevru je hustota atmosfery. HST je idealnim pristrojem pro sledovani regionalnich prachovych bouri, ktere mohou Surveyor ohrozit tak, ze se silne zmeni hustota atmosfery planety. Tytoo boure mohou ve svem dusledku az desektrat zvysit intenzitu jakou bude sonda v atmosfere vlecena a to i ve vyskach kolem 100 km nad povrchem.

Srovnani techto poslednich snimku planety s drivejsimi pozorovanim s kosmickych sond ukazuje, ze nektere oblasti na marsove povrchu byly velmi silne zmeneny prachovymi bouremi. Nejvetsim prikladem toho je "klasicka tmava skvrna", nazyvana Cerberus, ktera je asi tak velka jako stat Kalifornie (1300 x 400 km). Tento utvar byl od pocatku tohoto stoleti pozorovan pozemskymi dalekohledy s nizkym albedem (tmavy). Detailne jej studovaly Mariner 9 a Viking orbitery v r. 1970.

Na snimcich z HST zustavaji tmave pouze tri mensi oblasti, patrne souvisejici s tmavym piskem, ktery byl mimo kratery vynesen vetrem. Astronomove se domnivaji, ze prachove boure v teto oblasti prekryly drive tmave misto jasnym prachem a tak ucinne vymazaly Cerberus z mapy.

Kosmicky dalekohled je idealne postaveny pro dlouhodobou studii Marsu. V dobe, kdy planeta byla Zemi nejblize, HST rozlisil detaily na povrchu o velikosti 40 km. Takova velka rozlisovaci schopnost astronomum umoznuje sledovat i nepatrne zmeny, ktere mohou zpusobovat periodicke prachove boure. Cela planeta tak bude doplnkove sledovana "meteorologickym satelitem", zatimco v tesne blizkosti budou pracovat Mars Pathfinder a Mars Global Surveyor.



OBLACNA POKRYVKA MARSU

Phil James (Univ. Toledo), Todd Clancy (Space Science Inst., Boulder, CO),
Steve Lee (Univ. Colorado), and NASA




Toto jsou snimky, ktere poridil kosmicky dalekohled HST prave dva tydny pred okamzikem, kdy byla Zeme nejblize planete Mars, pri opozici v r. 1997. V dobe porizeni snimku byl Mars od Zeme vzdalen 100 milionu kilometru a rozliseni uprostred disku planety dosahuje 22 km/pixel. Oba snimky poridila Wide Field and Planetary Camera 2. Levy barevny snimek a je slozen ze tri zaberu pres cerveny (673 nm), zeleny (502 nm) a modry (410 nm) filtr. Pravy snimek je exponovan pouze v modrem svetle a vystihuje detaily v oblacne strukture. Velmi se podoba snimkum, ktere nam posilaji meteorologicke druzice obihajici kolem Zeme. Vlny v planetarnich rozmerech se otaci kolem severniho polu Marsu, podobne jako do vysokych sirek proudi sestupujici strudena fronta nad Severni Amerikou a Evropou.

Obrazek byl ziskan v dobe, kdy planeta byla kolem afelia, nejvzdalenejsiho bodu od Slunce. Slaby slunecni osvit ve studene atmosfere planety zapricinuje vytvareni mraku tvorenych krystalky ledu. Samotne mraky pak snizuji teplotu atmosfery. Slunecni paprsky, ktere ohrivaji atmosferu, jsou absorbovany prachem a v pripade, kdyz kolem prachovych castic se nachazi led je tento efekt snizen a castice prachu se usazuji k povrchu. Stred snimku planety Mars je priblizne na 90o delky a 23o severni sirky (sever je nahore). Jako jasne skvrny jsou patrny oblasti; Tharsis Montes (mohutny vyhasly vulkan), obrovsky system kanalu Valles Marineris, tahnouci se vychodne (vpravo dole) pres polovinu snimku; misto pristani sondy Mars Pathfinder je v blizkosti vychodniho okraje.

Na severni polokouli planety je temer leto, severni polarni cepicka ustoupila na asi 80o severni sirky; "zbytkova" letni polarni cepicka, kterou tvori led je oproti "zimni" jen asi tretinova. "Zimni" sestava hlavne ze zmrazeneho oxidu uhliciteho (suchy led), ktery na povrchu kondenzuje. Polarni cepicka obklopuje "more pisku", ktere nahore tvori pisecne duny. Temer nad celou touto polokouli je zretelny pas mraku zmrzlych ledovych krystalku.