NA SEVERNIM POLU PLANETY MARS ZURI JARNI PRACHOVA BOURE



Phil James (University of Toledo)
Steve Lee (University of Colorado) a NASA




Dva snimky Marsu, ktere poridil HST byly exponovany v casovem odstupu priblizne jeden mesic, 18. zari a 15. rijna 1996. Snimky ukazuji rozlehlou prachovou bouri, ktera zuri v blizkosti okraje severni polarni cepicky planety Mars. Polarni bouri pravdepodobne zpusobuje velky teplotni rozdil mezi ledovymi oblastmi polu a temnymi oblastmi jizne, ktere jsou osvetlovany jarnim Sluncem. Zvysujici se slunecni osvit take zpusobuje, ze suchy led v polarni cepicce sublimuje a snizuje se jeho rozloha.

Mars je svymi velkymi, celou planetu pokryvajicimi, bouremi dobre znam. Mensi boure vypadaji jako ta, kterou pozorovala v okoli pristani sonda Viking koncem roku 1970. Toto je ale prvni pripad, kdy byla boure pozorovana v blizkosti ustupujici severni polarni cepicky. Snimky z kosmickeho dalekohledu nam davaji velkou moznost ziskat nove pohledy na chovani mistnich prachovych bouri na planete Mars. Takove ukazy jsou obvykle pod rozlisovaci schopnosti pozemskych dalekohledu. Tento druh nove planetarni vedy, kterou by bylo mozne nazvat jako "zpravy o pocasi", bude neocenitelnym pomocnikem pri pripravach na pristani kosmicke sondy Pathfinder v cervenci 1997 a priletu orbiteru Mars Global Surveyor v zari 1997.

Horni (18. zari 1996) - lososove zabarveny vrub v bile severni cepicce je asi 1000 km dlouha boure - pro srovnani temer tak siroka jako stat Texas. Jasny prach lze take spatrit na temnem povrchu, ktery obklopuje polarni cepicku, kdy jej bourkovy vytrysk vyfouknul vychodnim smerem. Bile mraky na nizsich sirkach nalezi hlavne k velkym Marsovskym vulkanum, jako napr. k nejvetsi zname sopce Olympus Mons. Tento snimek byl porizen v dobe, kdy planeta Mars byla od Zeme ve vzdalenosti vetsi nez 300 milionu kilometru. Uhlove mela na obloze rozmer mensi nez Jupiterova Ruda skvrna!

Dole (15. rijen 1996) - Ackoli boure behem rijna vymizela je na snimcich stale mozne rozlisit barevny prach majici tvar komy, ktery se toci okolo ledove cepicky. Svym tvarem se podoba na frontu, znamou ze Zeme, ktera se vyskytuje s tlakovou nizi. Nic podobneho jsme dosud na snimcich z pozemskych dalekohledu ani kosmickych sond nevideli. Snehova hranice, kterou definuje okraj polarni cepicky ustoupila k severu o 200 km, zatimco vzdalenost Rude planety vuci Zemi se zmensila na 275 milionu kilometru.

Technicka poznamka: Pro lepsi porovnani poloh a utvaru je v prave casti kazdeho snimku vyobrazena projekcni mapa se stredem na geografickem severnim polu. Mapy jsou orientovany tak, ze 0. stupen delky je nahore a meridiany jsou zakresleny po 45 stupnich (delka se snizuje ve smeru hodinovych rucicek); take jsou zakresleny kruznice zemepisnych sirek 40, 60 a 80 stupnu sev. sirky. Barevne snimky vznikly montazi ze samostatnych expozic, ktere poridila kamera Wide Field Planetary Camera 2 na HST. Snimky ve formatu GIF a JPEG se svymi popisy lze ziskat na Internetu pres anonymni ftp na adrese ftp.stsci.edu v /pubinfo (marsds96.gif,marsds96.jpg). K dispozici jsou take digitalni verze s vyssim rozlisenim (300 dpi JPEGp v /pubinfo/hrtemp: 96-34 (barevny) a 96-34bw.jpg (cernobily).