nejsou zrovna hojná, ale přece jen existují. První příklad, který jsem viděl, bylo venkovní osvětlení ve Svitavách, kde dobrá svítidla montují ze součástek sami. Dnes už ale nabízejí různé firmy svítidla s rovinným spodním skleněným krytem za velmi přijatelnou cenu.
Zvláště levná (za méně
než tři tisíce korun) jsou
svítidla firmy Blahuta,
která již osvědčila i velkou odolnost proti vandalům v různých
místech Ostravy.
Jsou použitelná nejen pro pouliční osvětlování, ale i v řadě
dalších případů. (Pro odborníky: stupeň krytí svítidel je samozřejmě
IP65.)
Méně než pět tisíc korun stojí i některá svítidla firmy Arctechnic Schréder. Ta sice své lampy vybavuje i nevhodnými vypouklými spodními kryty, ale rovinná skla má pro některá svítidla rovněž v nabídce. Nejdostupnější jsou asi výrobky firemní řady MC. (Krytí jejich optické části je dokonce IP66, prostor elektroniky má krytí IP43.)
V podstatně vyšší cenové kategorii (nad deset tisíc korun) jsou svítidla firmy Windsor Lighting s důmyslnou seřiditelnou soustavou zrcadel (tzv. briliantová optika). Sympatické na nich je, že výrobce uvádí i možnost užití nízkotlakých sodíkových výbojek.
Uvedená svítidla standardně obsahují předřadníky, které jsou obdobou ,,tlumivek``, známých z klasických zářivek. Obecně ale platí, že lepší vlastnosti mají předřadníky elektronické --- mají vyšší účinnost, vylučují stroboskopický jev a nepříjemný pocit, který mají z běžných světel blikajících s frekvencí 100 Hz někteří lidé, a podstatně zvyšují životnost výbojkových trubic (to platí i pro běžné zářivky). Takové elektronické předřadníky vyrábí např. firma Prolux. Jejich předřadníky umožňují plnohodnotné použití nízkotlakých sodíkových výbojek i v podmínkách české elektrické sítě (při použití tlumivkových předřadníků bývá výbojka zničena vinou napěťových špiček už ve třetině své očekávané životnosti, která by měla být alespoň dvacet tisíc hodin). Je velkou zásluhou firmy Prolux, že používání nízkotlakých sodíkových výbojek propaguje --- je to totiž nejúčinnější známý zdroj světla, pomineme-li malé nebo slabé zdroje, jako např. svíticí diody. (Tak jsem ostatně tuto firmu ,,objevil``, žlutavé světlo výbojky bylo zdálky nápadné na jejich stánku na veletrhu.)
Velmi doporučuji, abyste se s výrobci svítidel dohodli na tom, že konvenční předřadník bude nahrazen předřadníkem elektronickým. Může to znamenat i možnost regulace příkonu svítidla --- například zeslabení na dobu od 23 do 5 hodin.
Na druhé straně i některé moderní předřadníky s tlumivkou mají poměrně dobré účinnosti. Je-li soustava svítidel napájena řízeným nesinusovým průběhem napětí, může být při svícení na snížený příkon i účinnější než soustava s elektronickými předřadníky. Takové různě důmyslné systémy u nás nabízí více firem. I takové regulační systémy mohou ochránit výbojky před brzkým poškozením napěťovými špičkami (či prostě přepětím) v české elektrické síti --- pak už nemusí být luxusem používat výbojky kvalitní a účinné, s dlouhou nominální životností.
V Brně 27. dubna 1999
Jan
Hollan, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně.