Spočítat přesně, kde budou okraje úplného stínu Měsíce při slunečním zatmění, které nastane ve středu 11. srpna 1999, není nijak jednoduché. Naštěstí to už za nás udělali specialisté, a nám zbývalo jen vyznačit okraje do map. Použili jsme k tomu výpočet dr. Alana Fialy z Americké námořní observatoře ( http://www.lunar-occultations.com/iota/0811eclp.htm). Udaná je v nich taková čára, kde alespoň na pár sekund nebude prosvítat oslnivý okraj Slunce ani na dně měsíčních údolí a sedel.
Průběh okraje stínu je udán pomocí zeměpisných souřadnic, a vyznačit se dá tedy jen do mapy, která má souřadnicovou síť. V případě Rakouska takovou síť má atlas Österreich Touring (měřítko 1:250000, síť po čtvrtinách stupně) od firmy Freytag&Berndt a u Maďarska jsme použili mapu, kterou distribuuje firma GeoMedia (1 : 300 000, síť po deseti minutách se zvýrazněnými polovinami stupňů). Souřadnicové sítě obou map sice nejsou popsané, ale popisy se dají snadno doplnit (třeba podle školního zeměpisného atlasu). Důkladně popsané jsou zato mapy zemí Rakouska 1 : 200 000 (Freytag & Berndt), kterých je celkem sedm, ale na na okraje zatmění stačí čtyři (č. 1, 2, 4 a 6). Pokud do Rakouska pojedete, rozhodně si je kupte.
Od firmy GeoMedia je na trhu i mapa Rakouska, která má síť sice popsanou, ale o pořádný kus pootočenou, takže např. dole nemíří k popisům. Popis vpravo je navíc o půl stupně chybný! Pochopitelně jsme proto ověřovali i správnost sítí v použitých mapách; k tomu jsme užili přibližné polohy sídel, jak je udává databáze německé služby předpovídající pozorovatelnost satelitů (http://www2.gsoc.dlr.de/satvis).
Vyznačení okrajů zatmění zabere nějaký čas, a tak zájemcům nabízíme kopie proužků map širokých čtyři centimetry, jejichž osa je přibližně dva kilometry od okraje stínu - vyznačen je vždy okraj zatmění i čára, která leží dva kilometry směrem do hloubky stínu.
Vyznačené přímky jsou platné pro hladinu moře. Stín Měsíce je dopadá ale na zem šikmo, a skutečný okraj stínu by bylo potřeba vyznačit jako hrbatý, posunutý na jihojihozápad o šest desetin nasmořské výšky dané krajiny. Na mapách 1 : 300 000 a 1 : 200 000 jsou hrbaté čáry nejvhodnějších pozorovacích stanovišť naznačeny pastelkou -- posuvy přes jeden kilometry nastávají jen v Alpách na jižním okraji zatmění. (Na černobíle reprodukovaných proužcích map Rakouska čáry pastelkou nejsou patrné).
Naše proužky map je vhodné doplnit některou tištěnou publikací, udávající v malém měřítku průběh stínu Evropou. Téměř nutné je mít i původní barevné mapy. Na úzkých reprodukovaných proužcích je těžké se přesně zorientovat a v černobílém provedení jsou špatně čitelné.
Barevné proužky map najdete na adrese ftp://astro.sci.muni.cz/pub/hollan/eclip99/mapy. Orientační popis čar, odkud je nejvhodnější zatmění sledovat, spolu s postupnými odkazy na úseky map, najdete v souboru obce.htm, samotné obrazové soubory s proužky map pak v podadresářích north a south (zvlášť severní a jižní okraj). O adresář výše jsou i textové soubory se souřadnicemi okrajů zatmění.
Elektronické vystavení i černobílé kopírování proužků svých map povolila firma freytag & berndt, Varhulíkové 120, 170 00 Praha 7, tel./fax: 02-800 161, e-mail freytag.cirhan@oasanet.cz, v případě mapy Maďarska pak firma Kartografie Praha, Fr. Křižíka 1, 170 00 Praha 7, která je právním nástupcem firmy GeoMedia.
2. čerevence 1999
RNDr. Jan Hollan, pracovník Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně