\input a4_cz.ltx \input myhtml.lt \usepackage%[draft] {graphicx} %\usepackage[latin2]{inputenc} \html {%\newcommand{\mysection}[1]{\section*{#1}} \newcommand{\mysubsection}[1]{\subsection{#1}} \newcommand{\mygraphics}[3] {\begin{rawhtml}\end{rawhtml} } } \html{\begin{latexonly}} \ifx\pdfoutput\undefined \newcommand{\mygraphics}[3] {\vbox to #2{\centerline{\parbox{#1}{~\special{em:graph #3.pcx}~}}}} \else \newcommand{\mygraphics}[3] {\centerline{\pdfimage width #1 height #2 {#3.png}}} \fi \usepackage{multicol} \addtolength{\oddsidemargin}{-14mm} \addtolength{\topmargin}{-14 mm} \addtolength{\textwidth}{28 mm} \addtolength{\columnsep}{1 mm} \addtolength{\textheight}{28 mm} \newlength{\onecolumnwidth} \setlength{\onecolumnwidth}{0.5 \textwidth} \addtolength{\onecolumnwidth}{-0.5 \columnsep} %\usepackage{csed} %\usepackage{times} \renewcommand{\encodingdefault}{IL2} %% To use CS fonts %\renewcommand{\encodingdefault}{T1} %% To use EC (DC) fonts \ifx\pdfoutput\undefined %\newcommand{\mysection}[1]{\section*{#1}} \newcommand{\mysubsection}[1]{\subsection*{#1}} \else %\usepackage[latin2]{inputenc} %% default on Aisa, not for pdftex % \usepackage{times} %% to get smaller {but ugly} pdf \usepackage [pdftex,bookmarks,bookmarksopen,backref,pdfview=fitb, pdfauthor = {Jan\ Hollan}, pdftitle = {Slunce\ pro\ Bile\ Karpaty\ -\ technicke\ informace}, pdfsubject= {Solar\ collectors\ self\ made}, pdfkeywords={solarni kolektory, zasobnik, stavebnice} ] {hyperref} \pdfpagewidth=210mm \pdfpageheight=297mm % a4paper %\renewcommand{\thesection}{} %\newcommand{\mysection}[1]{\section{#1}} \renewcommand{\thesubsection}{\arabic{subsection}.} \newcommand{\mysubsection}[1]{\subsection{#1}} \fi \html{\end{latexonly}} \begin{document} % \pdfpagewidth=210mm \pdfpageheight=297mm % a4paper \splithyphens % Handling Czech quotes: \catcode`\^^22=13 \def^^22{\begingroup \bgroup\clqq \catcode`\^^22=13 \def^^22{\crqq\egroup\endgroup}} \title{% Program podpory instalac solrnch systm pro ohev uitkov vody \\ SLUNCE PRO BL KARPATY} \begin{center} %\section*{% % Program podpory instalac solrnch systm pro ohev uitkov vody %\\ % SLUNCE PRO BL KARPATY % } \includegraphics[width=36mm, keepaspectratio]{slupbik2} \subsection*{% Program podporujc instalace svpomocnch solrnch systm \\ pro ohev uitkov vody \\[2mm] % \emph{mont a~drba} Technick informace } %\medskip % {\Large\bfseries\emph{Technick informace}} \end{center} \latex{\begin{multicols}{2} %\small } \html{\tableofcontents} \mysubsection{vod} %\noindent Jen velmi mal st tepl vody se u~ns ohv pomoc solrnch kolektor, i~kdy se kolektory pouvaj ji destky let. Pitom by to mohla bt valn vtina spoteby v~tepl polovin roku. e tomu tak dosud nen, za to me nezvyk a~vysok cena solrnch systm. Ohvn vody jinmi zpsoby je ale na povenou. Nejhor je ohev elektrick: pi nm se vyuije necel tetina energie, kter se pi spalovn uvoln z~uhl. innj je ohvn rovnou uhlm nebo zemnm plynem. I~pi nm se ale do atmosfry pidv oxid uhliit jako produkt spalovn uhlku pedtm spovajcho hluboko v~zemi. Vme ale, e jeho emise musme bhem nkolika desetilet snit na desetinu dnench, jinak se podneb a~poas na Zemi zmn k~nepoznn. Nejpijatelnj alternativou solrnho ohevu je pouit rostlinnho paliva, nejspe deva. Tm toti ke sklenkovmu jevu nepispvme -- odpadn devo, kter nesplme, se stejn v~lese rozlo a~uhlk v~nm obsaen se uvoln zpt do ovzdu. V~lt je ale neikovn kvli ohevu vody zvl zatpt, i~kdyby to bylo jen jednou za ti dny. Soustava, kterou pouvme v~programu "Slunce pro Bl Karpaty", se sna o~cenovou dostupnost. Jako takovou ji vyvinul fyzik RNDr. Ji Svoboda, CSc. Systm se vyznauje dobrou ivotnost (odhadujeme ji na dvacet let, ale vtina soustek m ivotnost del), dostatenm vkonem (pokrvajcm alespo polovinu celoron poteby ohevu vody), jednoduchost a~spolehlivost. Inovativn je absorber, kter se rychle utk z~hlinkovch trubek a~plech. Neet se na ploe kolektoru (standardn 6~m$^2$), soustavu lze osadit i~dvojic kolektor. Velkorys je tepeln zsobnk o~objemu sedm set litr. Ten zvyuje vyuit kolektoru, protoe doke peklenout dny, kdy je zataeno. Pitom je dosti levn. Lce je dna i~tm, e tlak pes 0,1~MPa je omezen na okruh uitkov vody. Teplota v~solrnm okruhu tak neme peshnout bod varu vody. Ani teplota suchho kolektoru nepesahuje pli 100\degC. Solrn okruh lze pak sestavit z~levnch materil msto z~mdnch trubek. Pi bnch teplotch v~letnm obdob dosahuje soustava pesto dobr innosti, uspokojiv je i~men ron vtek, dosahujc dvou tisc kilowatthodin. \medskip \noindent %\scalebox {1}[1.1]{ \includegraphics[width=\onecolumnwidth, clip, keepaspectratio]{grafr} % } \smallskip Soustava se pipravuje jako stavebnice. Jej sestaven zjemce zlevuje tm, e se na nm podl -- k~monti pizve jen jednoho odbornka a~pozve si jet nkolik ptel. Nebo se me nejprve podlet na monti jinch systm, a~svj si pak sestavit sm. \mysubsection{Popis systmu} %\vspace{-1.92 mm} Systm se skld ze t zkladnch st: slunenho kolektoru, tepelnho zsobnku a~erpadla s~elektronikou. \smallskip %\begin{figure} \caption{ez kolektorem} %\mygraphics{2.89in}{1.86in} \centerline{ \includegraphics[width=0.85\onecolumnwidth, clip, keepaspectratio] {kol_rez} } \vspace{-4mm} \paragraph{Slunen kolektor} vychz z~pedpokladu, e msto, kde je instalovn, je dostaten tuh. Tuhost kolektoru je pak zaruena propojenm kolektoru s~tmto mstem. Kolektor m tlouku 8~cm, vysok je 108~cm a~jeho maximln vodorovn rozmr je 630~cm (v~ppad nutnosti jej lze zkrtit). ez kolektorem, zpsob uchycen na sedlovou stechu a~popis pouitch materil je na obrzku nahoe, nrys je dole. %\smallskip %\mygraphics{3.33in}{2.33in} \centerline{ \includegraphics[width=0.85\onecolumnwidth, clip, keepaspectratio] {kol_nar} } %\begin{figure} \caption{Nrys kolektoru} %\end{figure} Pi monti postupujeme nsledujcm zpsobem. Na rovnm mst sntujeme obvodov rm kolektoru (Al plech 2~mm). Protknm Al trubek "12/1" prouky Al plechu (0,63~mm) zskme absorbr, kter nateme na erno. Pes sten taky vyvrtme do krokv dry a~do nich zatlueme pozinkovan kulatiny, kter utsnme silikonovm tmelem. Na kulatiny uchytme nosnky kolektoru z~pozinkovanho U-profilu. Uprosted kadho nosnku je kolmo pivaen L-profil, jen brn prhybu zadn stny kolektoru. Na nosnky piroubujeme obvodov rm kolektoru. Podl cel spodn hrany rmu vyvrtme dry na odtok vody. Do spodn sti rmu vlome distann polypropylnov hranolky tak, aby se kad tabule krycho skla mohla oprat o~dva. Cel kolektor vylome izolan vrstvou, tvoenou polystyrnem a~tuhou ediovou vlnou, po okrajch polystyrnem s~heraklitem (na vnitn stran je minerln i heraklitov vrstva odolvajc vym teplotm). Vlome absorbr a~zasuneme sbrn potrub. Nasuneme propojovac gumov hadice a~zastnme je neprsvitnou vrstvou. Na horn vvod sbrnho potrub pipevnme odvzduovac ventil. Nakonec kolektor zasklme. Pitom vdy na jednu bon hranu skla nalepme gumov samolepic tsnic profil, sklo zasuneme do rmu jako do knihovniky a~pirazme jej k~vedlejmu sklu. Poznmky: \noindent \emph{Pestup tepla z~plechu absorbru do trubky} -- pi plnm slunci byly nameny rozdly teplot pod 10~K. \noindent \emph{Zpsob zasklen} -- pi deti voda zatk do spodn sti rmu a~vytk otvory v~jeho spodn hran, ani by smoila izolaci. \noindent \emph{Gumov propojen} -- pouit hadice je z~chemicky odoln UV-stabilizovan gumy trvale snejc teploty 120\degC. \vspace{-3mm} \paragraph{Tepeln zsobnk} je hranat ndr o~zkladn 60~cm $\times$ 120~cm a~vce 120~cm naplnn vodou. V~n stoj pozinkovan tlakov ndoba o~objemu 150~l, do n se zespodu pivd studen voda a~svrchu odebr voda oht. Kolem tlakov ndoby u~dna ndre jsou zvity polyetylnovch hadic "14/1", ktermi proud kapalina ohvan v~kolektoru. Ndr je svaena z~polypropylnovch desek tlouky 8~mm a~po obvodu je vyztuena tymi ocelovmi rmy. Odpaovn vody z~oteven horn strany ndre tm pln brn polyetylnov flie, pilepen na boky ndre a~co nejtsnji obepnajc prostupujc hadice solrnho i~tlakovho okruhu. Zven je ndr izolovna dkladn pitlaenm polystyrnem tlouky 10~cm. %\vspace{-3mm} %\mygraphics{3.41in}{2.39in} \centerline{ \includegraphics[bb= 0 0 1024 660, width=0.80\onecolumnwidth, clip, keepaspectratio] {system} } \noindent Celou soustavu znzoruje toto schma. K~propojen tlakov ndoby k~dosavadnmu zazen na ohev vody se uvaj polyetylnov tlakov hadice. Je-li ventil 1 oteven a~ventil 2 zaven, voda z~tlakov ndoby jde pmo do rozvodu. Nen-li voda v~zsobnku dosti tepl, prvn ventil zaveme a~druh oteveme a~pedeht voda bude dohvna v~bojleru. Poznmky: \noindent \emph{Tlakov ndoba} poskytuje dostatenou zsobu na nrazovou spotebu, nap. naputn pln vany. Bhem pl a jedn hodiny se voda v~ndob opt proheje od tm tynsobku vody v~ndri. \noindent \emph{Ohva ndre} -- tenkostnn polyetylnov hadice maj dostaten povrch zaruujc mal tepeln spd. Stejn jako trubky v~kolektoru jsou azeny paraleln a~cel kolektorov okruh m mal hydrodynamick odpor. K~cirkulaci kapaliny sta erpadlo s~velmi nzkm vkonem. \paragraph{erpadlo} se zptnou klapkou a~ventilem je pipevnno na desce, kterou je vhodn upevnit do polystyrnov krabice na ze i na krokev. Na vhodn msto se upevn krabika dic elektroniky, aby byla vidt LEDka indikujc chod erpadla. Vodie s~teplotnmi idly se od n nathnou do kolektoru a~ke spodku~zsobnku (mezi izolaci a~vlastn ndr). Ohva ndre, erpadlo a~kolektor se propoj plastovou hadic (3/4$\,''$), izolovanou pnovm polyetylnem. Ten plastov hadice se pipoj k~odboce smujc vzhru, a~nad rove odvzduovacho ventilu kolektoru se na jej horn konec pipevn expanzn ndrka (povs se na krokve i na ze). Tou je PET lhev hrdlem dol a~s~otvorem ve dn, slouc i~jako trycht a~dal odvzduovac prvek. Do ndrky se nalije nemrznouc kapalina (sms vody a~lihu), a~zapln se tak postupn cel solrn okruh. Pak se vlo indiktor hustoty a~ndrka se uzave skem, kter zabrn odpaovn. Funkce soustavy se sleduje (krom kontrolky chodu erpadla) pomoc elektronickho teplomru, jeho idlo je u~vrchu tepelnho zsobnku. V~letnm obdob se za slunenho poas pohybuj teploty oht vody mezi 50 a~80\degC{} (podle odbru). \mysubsection{Mont} K~monti systmu je poteba nkolika jednoduchch ppravk, kter si lze zapjit nebo koupit. Mont zabere asi padest pracovnch hodin (tyi lid ji zvldnou za dva dny) a~nevyaduje dnch zvltnch dovednost, jen zkuenost. Pro rok 2000 pedpokldme cenu soustek systmu s~jednm kolektorem, dopravy a~odbornho dohledu jedn osoby pi svpomocn monti 36~tisc~K (vetn DPH). Systm doporuujeme pro alespo tylennou rodinu. Paralelnm i serioparalelnm azenm kolektor a~zsobnk lze vytvet vt systmy. Kad dal kolektor o~ploe 6~m$^2$ stoj asi osm tisc K. \mysubsection{drba} V~letnm obdob je teba kontrolovat kapalinu v~kolektorovm okruhu; po vpadku elektiny bv nutn dolt vodu. Koncemsrpna je nutno do kolektorovho okruhu doplnit lh, koncentraci lihu pak ovit a~doplnit na 20~\% nejpozdji koncem jna. Asi jednou ron je vhodn doplnit vodu do tepelnho zsobnku. Je-li systm ponechn v~lt dlouhodob bez odbru, je vhodn kolektor zakrt nebo z~nj odpustit kapalinu a~odpojit pvod elektiny do erpadla. \mysubsection{Jin verze systmu} Msto monte nad krytinu se me kolektor stt jej soust. Zasklen nen dra ne jin krytina, a~cena kolektoru pak me bt dan cenou pouhho absorbru s~rozvody (hlinkov rm odpad). Msto velk ndre lze ut menho tlakovho zsobnku, pokud umouje pipojen solrnho okruhu. Nejmen mon objem zsobnku je ti sta litr. Kolektor lze umstit i~na vodorovnou stechu nebo na zem, ppadn na ze -- tehdy je ale poteba k~nmu zhotovit podprn tuh rm; ten me bt i~levnj ne standardn hlinkov. \end{multicols} \latex{\enlargethispage{16mm}} \normalsize %\vfill \begin{center} \vspace{-2mm} Veker informace o~programu Slunce pro Bl Karpaty, kter v~roce 1999 podporuje britsk Know How Fund \\ poskytne Ekologick institut \begin{latexonly} \ifx\pdfoutput\undefined \parbox[8mm]{35mm}{\rule[-4mm]{0mm}{8mm}\raisebox{4mm}{% \special{em:graph veronica.pcx}}} \else \raisebox{4mm}{ \pdfimage height 8mm width 35mm {veronica.png}} \fi \end{latexonly} \html {\begin{rawhtml} Veronica \end{rawhtml} } %\bigskip Pansk 9, p.p.91, 601 91 Brno, tel. 05 42 21 83 51, fax: 05 4221 0561, \www{e-mail: veronica@ecn.cz}{mailto:veronica.ecn.cz} \www{http://\bfseries www.veronica.cz}{http://www.veronica.cz} \end{center} \vfill \end{document}