- Umět řešit u tabule úlohy s malými úhly, tj.
mít zběhlost s užíváním jednotky radián a dílčích jednotek
z ní odvozených, jakož i dalších běžných úhlových jednotek.
Typickým zadáním je zjistit průměr či vzdálenost nějakého tělesa,
pokud známe jeho úhlový průměr a jednu z uvedených délek.
Odpověď může mít nejistotu deseti procent.
Jiným zadáním je úhlová velikost hvězdy pozorované přes otvor menší
než jeden milimetr.
- Dále úlohy, v nichž se objevují veličiny typu hvězdná
velikost, případně jasnost.
Obvyklým zadáním je zjištění průměru nebo vzdálenosti nějakého horkého
tělesa, známe-li jeho hvězdnou velikost, teplotu a odhad jedné
z uvedených délek.
- Umět odhadnout nejistotu údaje vypočteného z jiných
údajů, jejichž nejistoty jsou uvedeny nebo je lze odhadnout ze způsobu
jejich zápisu a jejich pravděpodobného původu.
Možným zadáním je právě úloha s hvězdnými velikostmi
- Umět odhadnout zvětšení dalekohledu z pohledu na jeho
objektiv a výstupní pupilu.
Doplňující otázkou je rozmezí užitečných velikostí výstupních pupil.
Průpravou k porozumění je pozorování světa přes různě veliké otvory,
čili i znalost běžných difrakčních jevů.
- Umět poznat stálice a planety první velikosti
a jasnější, znát přibližně jejich zvláště význačné fyzikální
charakteristiky a stavbu (kterými se odlišují od většiny jiných).
Kromě jména je vítána znalost běžného označení pomocí řeckého písmene
a genitivu jména souhvězdí
- Vědět (s nejistotou pod deset stupňů), kde je kdy na hvězdné
obloze Slunce, kde Měsíc v zadané fázi, kde byl
v uplynulých měsících Jupiter, Mars a Saturn a kde tedy asi
budou tyto planety za rok, za dva,... (u Marsu se si lze pomoci
kresbou a stručným výpočtem).
- Umět najít triedrem (nebo popsat polohu na hvězdné obloze či ukázat
v planetáriu) nějakou cizí galaxii a pět hvězdokup.
- Znát místopis Měsíce na úrovni detailů patrných bez dalekohledu, mít
vývojové vysvětlení pro takto patrné rysy.