Oblast Conamara Chaos ve velmi vysokém rozlišení

Snímek zachycuje unikátní pohled na oblast Conarma Chaos na Jupiterově měsíci Europa, který nám svými kamerami zprostředkovává sonda Galileo. Snímek ukazuje oblast, kde byl ledový povrch rozbit na mnoho malých oddělených desek, které se dále pohybují a rotují. Desky jsou obklopeny topograficky nízkými maticemi. Tento materiál může být voda, sníh nebo teplejší led, který byl vyzvednut z níže umístěného okolního povrchu. Jedna z desek je vidět jako plocha, lineární oblast v horní části snímku. Pod touto deskou je vidět vysoká dvouvrcholová hora ledu, který se zvedá z okolí do výše nejméně 250 m. Materiál na povrchu v této oblasti se jeví jakoby zpřeházený z mnoha různě velkých kusů ledu. Přestože materiál na povrchu mohl být v době formování složen z mnoha promíchaných volných kusů ledu, rozlehlá struktura procházející vertikálně levou polovinou snímku naznačuje, že později materiál ztuhl v souvislou vrstvu a v současné době je povrch Europy zcela zamrzlý. Jako měřítko si představte, že k překlenutí výše popsané vertikální struktury by bylo zapotřebí Brooklynského mostu z New Yorku. Na snímku je sever vpravo nahoře a Slunce osvětluje povrch z východu. Střed snímku se nachází asi na 8 stupních severní "zeměpisné" šířky a na 274 stupních západní délky. Rozměry snímku jsou asi 7x4 km a rozlišení je asi 9 m na pixel. Snímek byl pořízen 16.12.1997 z výšky asi 900 km sondou Galileo. Originál tohoto a mnoha dalších snímku z Galilea najdete na Internetu na URL: http://www.jpl.nasa.gov/galileo.

Rozbrázděný terén na měsíci Europa

Tento snímek zachycuje rozbrázděnou krajinu na měsíci Europa. Terén se skládá z mnoha paralelních křížících se brázd, většinou v párech. Většina oblasti je složena z velmi světlého materiálu, ale tmavý povrch je vidět většinou v údolích mezi brázdami. Některé z nejnápadnějších brázd mají tmavé usazeniny podél okrajů a v centrálním údolí. Část tohoto tmavého materiálu pravděpodobně sklouzla z úbočí brázd a nahromadila se podél dna. Nejnápadnější brázdy jsou asi kilometr široké. V pravém horním rohu snímku je vidět konec asi 2 km široké temné brázdy. Několik hlubokých zlomů pokračuje z temné brázdy do okolní planiny. Jasnost celé oblasti napovídá, že led pokrývá většinu povrchu Europy. Tento snímek se liší od předchozích snímků získaných sondou Galileo, protože byl pořízen, když bylo slunce vysoko na obloze Europy. Snímek byl pořízen 16.12.1997 ze vzdálenosti 1 300 km. Sever je nahoře a Slunce osvětlovalo povrch Europy z levého horního rohu. Střed snímku je přibližně na 14 stupních jižní šířky a 194 stupních západní délky. Velikost obrázku je asi 20x20 km a rozlišení je asi 26 m na pixel. Originál snímku je možno získat na URL http://www.jpl.nasa.gov/galileo.

Tmavé a světlé brázdy na Europě

Tento snímek Europy s vysokým rozlišením, pořízený kamerami na sondě Galileo 16.12.1997 ze vzdálenosti 1300 km, ukazuje tmavou relativně rovnou oblast v pravém spodním rohu snímku. Může se jednat o oblast s teplejším ledem, který vyvřel nad okolní terén. Oblast je asi 30 km2 velká. Uprostřed se nachází izolovaný jasný kopec. Fotografie také ukazuje dvě výrazné brázdy, které mají různé charakteristiky. Mladší brázda probíhá snímkem zleva doprava nahoru a je asi 5 km široká. Brázda má dva jasné zvýšené lemy a centrální údolí. Okraje (lemy) mají hrubou strukturu. Vnitřní a vnější stěny ukazují jasné a tmavší pozůstatky jakéhosi proudění. Tato první brázda překrývá (a tedy musí být mladší) druhý podobný útvar, který prochází ze shora dolů v levé části snímku. Tato tmavá brázda je asi 2 km široká a je relativně mělká a obsahuje menší brázdy a lemy procházející podélně celým útvarem. Sever je na snímku nahoře a Slunce osvětluje povrch z levého horního rohu. Střed snímku leží asi 14° na jižní šířce a 194° západní délky a obsahuje oblast asi 15 x 20 km. Rozlišení je asi 26 m na pixel.

Ledové útesy - snímek ve vysokém rozlišení

Tento pohled na oblast Conamara Chaos na Europě odhaluje útesy podél hrany vysoko položených desek ledu. Starší terén z ledu byl rozbit do desek, které jsou odděleny promíchaným materiálem. Útesy samotné jsou drsné a široce vroubkované a jemné trosky shozené z útesů se hromadí podél nich. Pro srovnání, výška útesů a velikost vroubkování je srovnatelná se známým útesem Mount Rushmore v jižní Dakotě. Snímek byl pořízen 16.12.1997 ze vzdálenosti 900 km. Sever je na snímku v pravém horním rohu a slunce osvětluje povrch z východu (vpravo dole). Střed snímku se nachází asi na 8°severní šířky a 273° západní délky a zabírá oblast velikou 1,5 x 4 km. Rozlišení je 9 m na pixel.

Ledové útesy - snímek ve velmi vysokém rozlišení

Tento snímek oblasti Conamara Chaos ve velmi vysokém rozlišení pořídily kamery sondy Galileo během 12. obletu okolo Jupitera dne 16.12.1997. Snímek zachycuje oblast, kde byly ledové desky rozbity a otočeny. V horní polovina snímku jsou dominantní vlnité plošiny zakončené v ledových útesech vysokých asi 100 m. Sutiny shromážděné podél základny útesů mohou být rozloženy na bloky asi o velikosti domu. Struktura procházející uprostřed horizontálně snímkem je široká přibližně jako dálnice. Sever je na snímku vpravo nahoře a slunce osvětluje povrch z východu. Střed snímku je asi na 9°severní šířky a 274° západní délky. Snímek zahrnuje oblast o rozměrech 1,7 x 4 km a rozlišení je 9 m na pixel.

Porovnání snímku 5 s metropolí Providence na Zemi

Vrchní snímek je snímek Conarama Chaos ve velmi vysokém rozlišení (popis viz. výše). Spodní snímek je letecká fotografie středu města na Rhode Island, USA Providence (v roce 1990 - 160 700 obyvatel). Oba snímky mají stejné měřítko. Jasný bílý ovál nad středem snímku Providence je hokejová hala. Na snímku Europy můžeme nalézt mnoho kráterů stejné velikosti. Blok trosek, které se zřítily z útesů na Europě mají asi stejnou velikost jako domy v Providenci. Rozsáhlý útvar, který na snímku Europy probíhá horizontálně přes střed snímku má stejné rozměry jako dálnice, která je vidět ve spodní části snímku města.

Impaktní kráter Pwyll - topografický model

Tento počítačově vytvořený obraz impaktního kráteru Pwyll byl vytvořen s pomocí snímků pořízených Galileem 20.2. a 13.12. 1997 během 6. a 12. oběhu sondy okolo Jupitera. Snímky kráteru získané z různých úhlů byly spojeny, aby vytvořily topografický model kráteru Pwyll a jeho okolí. Simulovaný pohled na kráter je jakoby z jihozápadu pod úhlem asi 45° s umělým zvětšením (4x) výškových rozměrů. Na originálním snímku, který je barevný, představují různé barvy jednotlivé výškové stupně. Modrá barva představuje nejnižší oblast a červená nejvyšší. Kráter Pwyll má průměr asi 26 km a je neobvyklý vzhledem k ostatním kráterům ve sluneční soustavě, protože jeho dno je stejně vysoko jako okolní terén. Navíc leží centrální vyvýšenina asi 600 m nad dnem a je mnohem vyšší než stěny kráteru. To vše může naznačovat, že kráter byl měněn krátce po svém vzniku pohybujícím se teplým ledem pod povrchem.