GALILEO NALEZL NA MESICI IO VULKANICKY ZBYTEK O VELIKOSTI ARIZONY


Douglas Isbell, Headquarters, Washington, DC
Jane Platt, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, CA

Pozorovani ziskana sondou Galileo v rozpeti pet mesicu odhalila novou temnou skvrnu o velikosti Arizony na mesici Io, ktera znamena dramatickou vulkanickou cinnost behem teto doby.

"Jedna se o nejvetsi zmenu na povrchu mesice Io pozorovanou sondou Galileo behem cele dvoulete cesty v systemu planety Jupiter," rika Dr. Alfred McEwen, vedecky pracovnik univerzity v Arizone v Tucsonu.

Viditelna zmena na povrchu Io byla registrovana v ramci peti mesicu pri sedmem a desatem obletu Galilea kolem Jupiteru. Zmena je natolik mohutna, ze se jevi jako tmava skvrna o prumeru asi 400 km kolem vulkanickeho centra zvaneho Pillan Patera. Nazev pochazi od jihoamerickem bohu hromu, ohne a vulkanu. Tmavy charakter naznacuje, ze muze jit o nove vyvrzenou lavu.

Tato zmena byla objevena na obrazcich porizenych Solid State Imaging systemem (CCD) na palube sondy Galileo, ktere byly exponovany 4. dubna 1997 a 19. zari 1997. V cervnu 1997 byla pozorovana aktivni zmena souvisejici s vulkanickou cinnosti u Pillana sondou Galileo a teleskopem HST. Ve vysce 120 km nad povrchem byl pozorovan chochol a Galileo i pozemsti astronomove pozorovali intenzivni horkou skvrnu.

"Vetsina vulkanickych projevu na povrchu Io ma bilou, zlutou nebo cervenou barvu, ktera odpovida sirnym slouceninam. Nicmene tato nova skvrna ma sedou barvu, coz mozna odpovida silikatovemu slozeni." rika McEwen.

"Io je pravdepodobne puvodne ze silikatu, ktere jsou typickou vulkanickou skalou nalezenou na Zemi," dodava McEwen, "ale extremni vulkanizmus na Io muze zpusobit vytvoreni silikatovych sloucenin."



Obrazky mesice Io ukazuji zmeny Pillan Patera, velky cerveny oval jihozapadne Pillanu, ktery muze naznacovat, ze v tomtez case byla aktivni i sopka Pele a mezni nimi doslo k interakci.

Io je vulkanicky nejaktivnejsi teleso ve slunecni soustave. Jeste vice se o tomto telese dozvime pri dvou tesnych pruletech sondy Galileo v roce 1999. Sonda Galilelo proletne velmi tesne nad sopkou Pillan Patera pri prvnim priblizeni v roce 1999. Snimky s velkym rozlisenim nam pomohou prozkoumat detilni strukturu teto oblasti.

Sonda Galileo byla vypustena v roce 1989 a na obeznou drahu kolem planety Jupiter se dostala 7. prosince 1995. Zaverecne setkani teto dvoulete mise s galileovskymi mesici se realizovalo 6. listopadu ve 3h 32 min EST, kdyz sonda proletla kolem mesice Europa ve vysce kolem 2000 km.