NEJLEPSI SNIMKY JUPITEROVA MESICE EUROPA


Douglas Isbell, Headquarters, Washington, DC
Franklin O'Donnell, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, CA


Nove snimky mise Galileo ukazuji pozoruhodny ruznorody styl geologickeho povrchu ledoveho mesice Europa. Tyto snimky byly diskutovany na briefingu 17. ledna 1997 v hlavni hale NASA Headquarters ve Washingtonu, DC. Nejvice byly diskutovany snimky, ktere poridila sonda Galileo behem sveho tesneho pruletu kolem mesice Europa 19. prosince 1996. V te dobe byla sonda vzdalena 430 mil od povrchu Europy. Sonda Galileo proletala vice nez 200 krat blize mesici Europa nez sonda Voyager v roce 1979.

Bylo zjisteno, ze povrch Europy je pokryt ledovymi vulkany. Jak jiz bylo receno nejlepsi snimky byly porizeny pri tesnem pruletu (430 mil = 692 km) v prosinci minuleho roku. Ackoliv obrazky neukazuji obvyklou aktivitu ledovych vulkanu nebo gejziru, odhaluji, ze zde probihal tok materialu na povrch, ktery pravdepodobne vznikl po jejich cinnosti. Dr. Ronald Greeley z Arizona State University o tom rika: "Zde poprve vidime aktualni ledovy povrch na mesici planety Jupiter. Nove obrazky odhaluji, ze Europa by mohla byt jednim z mist ve slunecni soustave, kde by mohlo dojit k vyvoji zivota.

"Zde jsou tri kriteria, ktere se mohou brat na zretel, kdyz se divame na moznost vzniku zivota mimo Zemi - jsou to pritomnost vody, organickych sloucenin a primerena teplota," rika Greeley. "Europa ma podstatne mnozstvi vodniho ledu a organickych sloucenin, ktere prevladaji v slunecni soustave. Velka otazka je vsak to, jak velke teplo je generovano ve vnitrnim prostredi mesice.

"Nove obrazky ukazuji, ze zde bylo dosti tepla k vytvareni povrchu vulkanickou cinnosti. Europa tak ma vysoke potencialni moznosti pro exobiologii," dodava Greeley.

"Toto vsak nedokazuje, ze na mesici Europa je dole pod povrchem ocean, ale ukazuje to na moznost vedeckeho vzruseni nad timto mistem," rika Dr. Robert Sullivan z arizonske statni university.

Obrazky take odhaluji pozoruhodnou rozmanitost geologickeho stari ruznych oblasti na povrchu Europy. Nektere oblasti se jevi relativne mlade s hladkym terenem bez krateru, zatimco jine obsahuji velke kratery a cetne prohlubne, coz nasvedcuje tomu, ze tento povrch je starsi.

Ledova kura podleha ze znamek tektonickym procesum, ktere vytvareji ruzne poruchy a brazdy. "Objevuje se zde rozdilny styl tektonismu," rika Greeley. "Na mnoha oblastech vidime, ze kura byla tazena oddelene, podobne, jak je tomu na dnech oceanu na Zemi. Je zde rozdilnost v tektonickych procesech probihajicich napriklad na mesici Ganymedes. To svedci o tom, ze vnitrni struktura Europy muze byt rozdilna od mesice Ganymed.

Vedci programu Galileo budou mit lepsi moznost pochopit vnitrni strukturu Europy, kdyz sonda shromazdila data o gravitacnim poli tohoto mesice. Gravitacni pole sledovane sondou Galileo je jine nez pri predchozim pruletu kolem mesice. Tedy novym zjistenim je "tekuty" led na povrchu Europy a tektonicka rozruznenost povrchu tohoto mesice. Pristi setkani sondy Galileo a mesice Europy by se melo odehravat za obdobnych podminek. Sonda by mela 20. unora proletet nad povrchem tohoto mesice ve vysce 364 mil, coz je 587 km.

BRAZDY NA MESICI EUROPA




Toto je snimek zamrzleho povrchu Jupiterova mesice Europa, ktery vyfotografovala sonda Galileo pri svem ctvrtem obletu kolem Jupitera. Ukazuje oblast asi 124 kilometru x 186 km, na kterem vidime detaily o velikosti 800 m. Na snimku muzeme poprve spatrit tenke a melke ledove brazdy, ktere se vyskytuji jen v nekolika oblastech. Zajimava oblast je leva horni ctvrtina obrazku, kde jednu z brazd pretina vyrazny hreben. Vetsina hrebenu na leve strane obrazku se zda byt castecne prekryta nebo rozrusena brazdami. Na led bohaty povrch mesice Europa naznacuje, ze brazdy mohou byt take ledove. Pravdepodobne byly do povrchu vyryty jako do viskozniho podkladu ledovcovymi masivy. Tento snimek poridila solid state imaging television camera umistena na palube kosmicke sondy Galileo ze vzdalenosti 63490 km. Stred snimku je na 319.5o Zapadne a 5.11o severne; sever miri dolu a Slunce sviti zleva doprava.

CLENITY POVRCH MESICE EUROPA




Tento obrazek je slozen ze dvou snimku Jupiterova ledoveho mesice Europa, ktere byly porizeny ze vzdalenosti 3410 km kosmickou sondou Galileo pri jejim ctvrtem tesnem pruletu kolem Europy. Mazaika pokryva oblast 17x49 km a zobrazuje detaily o velikosti 70m. Je to prvni mozaika z dat o vysokem rozliseni, ktere z prostredi Europy mame. Nejlepsi snimky z Voyageru mely rozliseni vice nez 50 krat horsi a pokryti v teto oblasti bylo u Voyageru 500 horsi. Mozaika ukazuje clenity povrch mesice. Slunce sviti zleva a zvyraznuje prekrizene hrebeny a zlomy (v horni a dolni casti mozaiky), stejne jako hrebeny ktere jsou uprostred velmi chaoticke. Casti mizejicich hrebenu naznacuji, ze doslo k vyhlazeni pre-historickymi materialy a zaplnenim novou horninou (stred mozaiky). Na snimku je zachyceno jen male mnozstvi impaktnich krateru, coz znamena, ze povrch je geologicky mlady.

POHORI NA MESICI EUROPA




Zde je nejlepsi snimek porizeny na mesici planety Jupiter. Jedna se o povrch mesice Europa, oblast zachycuje uzemi o rozloze 5.9 krat 16 km. Nejmensi viditelne struktury na tomto snimku se svou velikosti podobaji fotbalovemu hristi. Na tomto snimku je videt povrch bohaty na led rozlamany do pohori a brazd vlivem tektonickych procesu. Klikaty relief oblasti je vysledkem modifikovani povrchu. Male kratery vznikle pravdepodobne impaktem jsou co do velikosti vetsi nez 100 metru a viditelne jsou o prumeru 400 metru. Tento obrazek byl porizen televizni kamerou na palube sondy Galileo behem ctvrteho obletu kolem planety Jupiter ze vzdalenosti 3340 km. Obrazek je centovan na 325 stupen zapadne a 5.83 stupen severne. Sever je na dolni strane obrazku, slunce sviti z prave strany.

VYRAZNE DVOJITE POHORI NA MESICI EUROPA




Tento obrazek zachycuje oblast na mesici Europa o rozloze 11851 km. Byl porizen behem ctvrteho obehu kolem Jupiteru pri blizkem pruletu kolem mesice Europa. Snimek ma rozmery 48 km x 91 km a ukazuje nejmensi detaily o velikosti 240 m v prumeru. Jedna se o snimek, ktery je vice nez 150 krat lepsi nez nejlepsi snimek teto oblasti ze sondy Voyager. Slunce na tomto obrazku sviti z leve strany. Velky kruhovy utvar na dolni casti vpravo je jizva po meteorickem impaktu. Skupina malych krateru viditelna na leve strane je take projevem impaktu na povrch mesice. Vyznacna dvojice pohori s vyskou nad 1.6 km se tahne v leve casti snimku. Mladsi hreben prekryva starsi. Otvory v hrebenech ukazuji oblasti, kde se nachazi novy material na povrchu, ktery vymazal puvodni teren.