HORKÁ SKVRNA NA JUPITERU A TEORIE

Dolores Beasley, Headquarters, Washington
Steve Roy, Marshall Space Flight Center, Huntsville, Ala.
Megan Watzke, Chandra X-ray Observatory Center, Cambridge, Mass.

Pulsující horká skvrna v rtg záření byla objevena v polárních oblastech Jupiterovy vnější atmosféry pomocí NASA Chandra rtg observatory. Dřívější teorie nemohou vysvětlit pulzace ani polohu horké skvrny, vědci musí pátrat po nových procesech produkce rtg záření na Jupiteru.

"Umístění rtg horké skvrny účinně zapadající do existujícího výkladu Jupiterovy rtg emise nás zanechává velmi nejistými o jejím původu," řekl Randy Gladstone z Southwest Research Institute in San Antonio a hlavní autor článku o výsledcích bádání, který byl uveřejněn v časopisu Nature.

"Zdroj iontů, které produkuje rtg záření, musí být mnohem dál od Jupiteru než se předpokládalo."18. prosince 2000 rtg observatoř Chandra pozorovala Jupiter téměř 10 hodin, když NASA sonda Cassini prolétala kolem Jupiteru na své cestě k Saturnu.

Rtg pozorování odhalila, že většina "červánkově růžových" rtg paprsků pocházejících z pulzující horké skvrny má pevné umístění v blízkosti severního magnetického pólu planety Jupiter.

V minulosti mohla být v těchto místech také detekována jasná infračervená a ultrafialová emise. Pulzující rtg záření bylo pozorováno s periodou 45 minut, která je podobná periodě rádiových pulzací detekovaných ve vysokých šířkách sondou Galileo a Cassini.

Polární záře rtg záření v blízkosti Jupiterových polárních oblastí bylo detekováno předešlými družicemi. Nicméně vědci nebyli schopni určit přesné umístění rtg záření. Platí přijatá teorie, že rtg záření je produkováno energetickými ionty kyslíku a síry, které se excitují při srážce s vodíkem a héliem v Jupiterově atmosféře.

Kyslíkové a sírové ionty (původem z Jupiterova měsíce Io) dodávají energii, a zároveň  cirkulují kolem Jupiterovy ohromné magnetosféry. Pokud se dostanou do atmosféry Jupitera, tak produkují rtg záření. Observatoř Chandra, která byla schopna přesně určit umístění rtg záření, ukázala, že tento model není správný, neboť ionty z oblastí Jupiterova magnetického pole blízko Io se nemohou dostat do vysokých Jupiterových planetárních šířek, kde bylo většinou rtg záření pozorováno.

Tento výsledek má vlastní problémy. Měření sondy ukázalo, že požadovaný zdroj iontů ve velkých vzdálenostech – alespoň ve 30 poloměrech Jupitera od planety, má nedostatečné množství energetických iontů kyslíku a síry, které jsou zodpovědné za rtg emisi.

Jedna možnost je, že těžké ionty odplouvající od Slunce jako sluneční vítr jsou zachyceny ve vnějších vrstvách Jupiterova magnetického pole a zde urychleny a nasměrovány k Jupiterovu magnetickému pólu.

Dochází zde k oscilaci iontů v magnetickém poli, a tím by bylo možné vysvětlit pozorované pulsace. Bližší informace je možné získat na adrese: http://chandra.harvard.edu  http://chandra. nasa.gov

(podle relace 02-34 z 27.2.2002 připravil PH)