ENERGETICKÝ PRSTENEC UKAZUJE CESTU K PULSARU "BÝČÍ OKO"

Steve Roy, Marshall Space Flight Center, Huntsville
Megan Watzke, Chandra X-ray Observatory Center, CFA, Cambridge

Astronomové z University of Massachusetts a Columbia University Nalezli pulsar "býčí oko" v jasném prstenci vysoce energetických částic v pozůstatku po vzdálené supernově. Tento objev, který byl pořízen pomocí NASA Chandra X-ray Observatory a Arecibo Radio Telescope, pomůže vědcům lépe pochopit objekty, které jsou tvořeny vysoko energetickými částicemi, jejichž rychlost se blíží rychlosti světla. Chandra zachytila snímek pozůstatku po supernově, který nese označení SNRG54.1+0.3, kde odhalila jasný centrální bod, který je obklopen prstenem a dvěma jety podobným strukturám v rozsáhlé mlhovině vysoce energetických částic.

Radiová data ukázala, že tento jasný centrální zdroj je neutronová hvězda nebo pulsar, který rotuje s frekvencí 7krát za sekundu. "Snímek z observatoře Chandra ukazuje energetické částice, které rychle rotují kolem neutronové hvězdy, jež se vytvořila po výbuchu supernovy," řekl Fangjun Lu z University of Massachusetts v Amherst, který vedl rtg výzkum. Lu a jeho kolegové o svém objevu informovali Fernando Camila z ColumbiaUniversity v New Yorku.

Camilo a jeho spolupracovníci používají velký radioteleskop v Arecibo. Tento radioteleskop byl zaměřen na tento objekt a zjistil radiový tok z centra s periodickou variací, což odpovídá rotující neutronové hvězdě v centru prstence.

Po pátrání v srpnu 2001 se ztratil radiový zdroj na interferenčním měření a následně byl zdroj  znovu pozorován v dubnu 2002, kdy byl objeven slabý pulzující rádiový zdroj. Další pozorování naznačila, že pulsar je starý asi 3000 let.

Analýzou dat 1997 ASCA satelitu bylo zjištěno, že zdroj pulzuje také v rtg oboru."Tento objev nádherně ukázal vzájemnou spolupráci mezi Chandra observatoří a pohotovým měřením pomocí radioteleskopu v Arecibo, jež přispěla k řešení vědeckých otázek," řekl Camilo.

"Toto vzájemné pozorování umožní pochopit chování mladých neutronových hvězd."Intenzivní elektrické pole kolem neutronové hvězdy urychlí částice, které vytvoří jet, jež; "ostřeluje" disk hmoty a antihmoty v rovníkové oblasti vysokou rychlostí.

Rovníkový tok nabitých částic v interakci s magnetickým polem mlhoviny vytváří rázové vlny. Rázová vlna tak vytváří částice vysoké energie, které naráží do prstence a produkují jeho jas v rtg oboru. Částice kontinuálně proudí ven z prstence a jety zásobují rozsáhlou mlhovinu, která má rozměry přibližně 6 světelných let.

Vlastnosti SNR G54.1+0.3 jsou velmi podobné jiným "pulzujícím větrům v mlhovině", které nalezla Chandra v Krabí mlhovině, pozůstatcích po supernově Vela a v objektu B1509-58. Analýzou podrobností a rozdílů mezi těmito objekty vědcům pomohou pochopit procesy transformace rotační energie neutronové hvězdy do energie energetických částic, jež působí ztráty celého systému.

Chandra pozorovala SNR G54.1+0.3 červnu (6.-7.) v roce 2001 pomocí Advanced CCD Imaging Spectrometer instrument. Radiová data pulsaru označeného jako PSRJ1930+1852 byla získána 29. dubna 2002.

Výsledky byly publikovány 20. březnaa 20. července 2002 v časopise Astrophysical Journal Letters.

(podle relace 02-07 z 25. 6. 2002 připravil PH)