JAK URČIT JASNOST VELMI JASNÉ KOMETY

   Jasné vlasatice skýtají  nádhernou  podívanou  nejen  laické
veřejnosti, ale i amatérským a profesionálním astronomům. Jenže
i tato mince má svůj rub a líc. Právě určování  jasnosti  takto
jasných  plošných  objektů  je,  ač  by  se   to   mohlo   zdát
nezasvěcenému  podivné,  nelehkým  úkolem.  Ani  tento  problém
však není neřešitelný. Existuje několik způsobů, jak  se s  ním
vyrovnat.                                                      
   Nejjednodušším řešením je použití sady  spojných čoček různé
optické mohutnosti (ohniskové vzdálenosti).  Lze  např.  použít
brýlové  čočky  nebo  objektivy.  Pokud  je  koma  natolik malá
a  jasná, že ji  lze rozostřit  vložením vhodné  čočky před oko
natolik,  aby   byla   její  úhlová  velikost  velice   podobná
s  velikostí   hvězd  rozostřených  stejnou  čočkou,  lze   pro
srovnání  použít Bobrovnikoffovu  metodu.  Při jejím použití je
nutné obraz  co  nejvíce rozostřit, jinak bude výsledná jasnost
komy  podceněna  tím více,  čím větší se nám jevila  rozostřená
koma oproti rozostřeným srovnávacím hvězdám. Další možností  je
použití dvou různých čoček. Jedna by měla poskytovat rozostření
takové, aby se nám jevila koma  ve  všech místech stejné jasné.
Druhá  by  měla umožnit rozostření o tolik  větší, aby  se  nám
při pohledu  přes  ni  jevily  hvězdy  stejně  velké jako  byla
rozostřen  koma.  Pro  odhad  jasnosti  tedy  použijeme  metodu
Morrisovu.                                                     
   Velice dobrým zařízením, pomocí kterého můžeme velice přesně
určit  jasnost  jakéhokoli  okem  dobře  viditelného  difůzního
objektu  je   tzv.  defokuser  -  dalekohled  s   jednonásobným
zvětšením.  Jeho  největší  předností  je   možnost   plinulého
rozostřování  obrazu  a možnost použití Morrisovy metody, které
je pro takto úhlově velké komety  nejvhodnější.  Defokuser  lze
postavit ze dvou stejných spojných čoček nebo objektivů  (např.
z  triedru)  obrácených  zadními   stranami   k   sobě.  Průměr
použitých objektivů či čoček je vhodné zvolit v rozsahu  30  až
80 milimetrů  a  upevnit  je  ve  dvou  téměř  stejně  dlouhých
trubkách.  Velice  se  osvědčil  defokuser  postavený  z  čoček
o  průměru  56  milimetrů  s  optickou  mohutností 12 dioptrií,
které lze zakoupit  přibližně za  cenu  80,- Kč/ks.  Trubky  by
měly  mít  takový  průměr,  aby  šla  zasouvat  jedna do druhé.
Je nutné  mít   na  paměti,  že  k  dosažení dostatečně velkého
rozostření obrazu je  u tohoto přístroje zapotřebí značně měnit
vzájemnou  vzdálenost  "okuláru" a "objektivu". Je tedy potřeba
trochu  experimentovat. Zařízení  je  vhodné  pro komety slabší
0  mag.  U  ještě jasnějších se setkáme s naprostým nedostatkem
srovnávacích hvězd podobně  jako při  použití  spojných  čoček.
Výjimkou  je  možnost  použití  Síria  jako  srovnávací  hvězdy
v čase, kdy je  nad  obzorem.  Problém  ale  zůstává  s  velkým
rozdílem jasnosti Síria  a  Capelly,  další  vhodnou srovnávací
hvŘzdou.  Toto  zařízení  bylo  poprvé  použito  při pozorování
komety Hyakutake v loňském roce.                               
   O  něco  déle se používá  jiné  zařízení - vypuklé  zrcadlo.
Dosud bylo užíváno k  určování jasnosti  Měsíce  během  úplného
zatmění.  Princip  tkví   v  úhlovém  zmenšení  obrazu  (objekt
o velikosti jednoho stupně se nám  jeví téměř bodový)  a v jeho
výrazném  zeslabení,  čímž  získáme  značné  množství  vhodných
srovnávacích hvězd. Jako  náhradu lze  použít  stříbrnou  baňku
z vánočního stromku. K odrazu je třeba  použít  střední  oblast
baňky a srovnat jasnost odraženého obrazu komety s hvězdami, na
které se díváme přímo.  Baňku  je  potřeba  držet  vždy  stejně
daleko  od  očí,  protože  zeslabení obrazu je závislé na změně
této vzdálensti. Dále musíme zjistit zeslabení obrazu  tím,  že
budeme srovnávat jasnost odraženého obrazu  nejjasnějších hvězd
na  obloze  (jiné  ani  nebudou  vidět) s  hvězdami,  na  které
se díváme přímo.  Zeslabení  bude  o  několik magnitud, z čehož
plyne, že je tato pomůcka  použitelná  pro  objekty  v  rozsahu
jasností od 0 do asi -6 magnitud.                              
   Při úvahách o  tom,  jak  co  možná  nejlépe  pokrýt  rozsah
jasností  +1 až -1 magnituda  jsem  došel  k  další   možnosti.
Je  založena  na  použití   defokuseru  a   neutrálního  filtru
(zeslabuje  světlo  různých  vlnových  délek  stejně; jiný  než
neutrální  není  vhodný),  který  je  schopen  zeslabit  obraz.
Obraz  komety  jasnější  než  asi +1 magnituda bychom zeslabili
vložením filtru  před  nebo  za  defokuser a  srovnávali  takto
zeslabený  a rozostřený  obraz  komety  s  vhodně  rozostřenými
nezeslabenými hvězdami.  Výhoda je v tom,  že můžeme  dosáhnout
různě  velkého  zeslabení  obrazu  (např.  použitím dvou filtrů
naráz). Tyto filtry se vyrábí s  různými  propustnostmi světla.
Výrobcem uvedenou  propustnost  lze  samozřejmě  ověřit  přímým
porovnáním zeslabených  a  nezeslabených  hvězd  (toto  ověření
doporučuji). Zeslabení filtru  delta m  v magnitudách vypočteme
ze vztahu                                                      

                        100                                    
    delta m = 2.5 * log ---,                                   
                         T                                     

kde  T  je  jeho  propustnost   v   procentech.   Z  pozorování
zjištěnou jasnost  bychom  pak  zvýšili  (tedy  výsledné  číslo
snížili!) odečtením  zeslabení filtru  delta m  a  tím  získali
jasnost  skutečnou.  Pokud  chcete  získat   opravdu   kvalitní
údaje (znovu je třeba připomenout,  že je jich i v celosvětovém
měřítku velmi málo)  musíte  vždy  uvažovat  vliv  atmosférické
extinkce  (viz např. Návod  na  pozorování  komet  nebo časopis
Kozmos 5/96).                                                  
   Po ověření na několika desítkách pozorování komety Hale-Bopp
všem vřele doporučuji používání defokuseru na určování  celkové
jasnosti komy okem dobře  viditelných  komet  a  popř.  použití
defokuseru  v  kombinaci s neutrálním  filtrem v případě, že je
kometa jasnější než  -1 mag či  0 mag  pokud  není  nad obzorem
Sírius.                                                        

K. H.



Stránku vytvořili Martin Plšek a Kamil Hornoch.
Poslední úpravy: 5.4.1997
E-mail: xplsek01@dcse.fee.vutbr.cz nebo hornoch@astro.sci.muni.cz