SNÍMKY POŘÍZENÉ CCD KAMEROU V ROCE 2004

klikněte na obrázek a uvidíte jej v plném rozlišení

Snímky pořídil Kamil Hornoch v Lelekovicích CCD kamerou SBIG ST-6V přes dalekohled Newton 350/1660 za použití R filtru během roku 2004

V této části stránky si můžete prohlédnout snímek 28. novy nacházející se v galaxii M31 v souhvězdí Andromedy objevené z území ČR Kamilem Hornochem

Objevový snímek 28. novy objevené v galaxii M31 byl pořízen v Lelekovicích v noci 30./31.12. 2004. Nova se nacházela krátce po maximu jasnosti, jak se později ukázalo z jejího fotometrického výzkumu. Snímek byl získán složením 26 dílčích snímků s celkovým expozičním časem 1040 sekund. Nova je na snímku označena dvěmi čárkami

Tento snímek komety 29P/Schwassmann-Wachmann byl pořízen v noci 21./22.12. 2004. Vznikl sečtením 19 dílčích snímků s celkovým expozičním časem 760 sekund. Kometa má neobvyklý tvar komy připomínající tvar medůzy. Během roku 2004 procházela patrně obdobím nejvyšší aktivity od doby svého objevu

V této části stránky si můžete prohlédnout snímky 26. a 27. novy nacházejících se v galaxii M31 v souhvězdí Andromedy objevených z území ČR Kamilem Hornochem

	Objevový snímek 27. novy objevené v galaxii M31 byl pořízen v Lelekovicích v noci 29./30.11. 2004. Nova se na něm nacházela těsně u okraje. Tento snímek, který si můžete prohlédnout, byl získán v objevové noci složením 16 dílčích snímků s celkovým expozičním časem 640 sekund a byla na něm potvrzena existence nového objektu. Při snímání výrazně rušil Měsíc. Nova je na snímku označena dvěmi čárkami
Na této kompozici snímků si můžete prohlédnout snímek pořízený K. Hornochem cca rok před výbuchem novy (snímek vlevo nahoře); vpravo nahoře je snímek pořízený Peterem Garnavichem a kol. 10. října 2004 pomocí 1.83-m Vatican Advanced Technology Teleskopu (expozice 360 sekund přes filtr R); vlevo dole je snímek pořízený K. Hornochem v objevové noci (expozice 640 sekund přes R filtr) a vpravo dole je snímek pořízený v objevové noci přes širokopásmový H-alfa filtr, na kterém bylo potvrzeno, že se skutečně jedná o novu (expozice 1040 sekund) - ikdyž má tento snímek menší dosah než snímek pořízený přes R filtr, nova je na něm díky velmi výrazné emisi v čáře H-alfa velice dobře vidět
	Tento snímek 27. novy objevené v galaxii M31 byl pořízen v Lelekovicích v noci 7./8.12. 2004. Vznikl sečtením 16 dílčích snímků s celkovým expozičním časem 960 sekund. Nova je označena dvěmi čárkami. V porovnání se snímkem pořízeným v objevové noci je vidět velice výrazný pokles jasnosti novy, jedná se tedy o tzv. rychlou novu. Při snímání již nerušil Měsíc a proto má tento snímek výrazně vyšší dosah než snímek pořízený v objevové noci. Na zvýšeném dosahu se projevilo i prodloužení celkové expoziční doby
Objevový snímek 26. novy objevené v galaxii M31 byl pořízen v Lelekovicích v noci 24./25.11. 2004. Nova se nachází velice blízko jasného jádra galaxie M31. Jedná se o jádru nejbližší novu, která byla dosud objevena pomocí 0.35-m dalekohledu v Lelekovicích. Na objevovém snímku byla velice nenápadná (tomu napomohl i výrazně rušící Měsíc) a proto si zde můžete prohlédnout snímek získaný v objevové noci pomocí H-alfa filtru (celková expozice 2560 sekund), na kterém je nova díky výrazné H-alfa emisi podstatně nápadnější. V následující noci byla nova potvrzena opět pomocí snímků pořízených přes filtry R a H-alfa. Nova je na snímku označena dvěmi čárkami

V této části stránky si můžete prohlédnout snímky 24. a 25. novy nacházejících se v galaxii M31 v souhvězdí Andromedy objevených z území ČR Kamilem Hornochem

Objevový snímek byl pořízen v Lelekovicích v noci 5./6.11. 2004. Byl získán složením 24 dílčích snímků s celkovým expozičním časem 720 sekund. Obě novy jsou velmi jasné (R=16.6 respektive 16.5 magnitudy) a jsou označeny dvěmi čárkami. Jak se ukázalo z následné fotometrie, byly objeveny při dosažení maximální jasnosti. Nova vlevo od jádra je středně rychlou novou, kdežto nova nacházející se nad jádrem je novou rychlou

Tento snímek pořízený v Lelekovicích noci 7./8.11. 2004 složením 10 dílčích snímků s celkovým expozičním časem 600 sekund ukazuje již mírně slábnoucí novy. Stejně jako objevový snímek byl i tento pořízen za nepříznivých pozorovacích podmínek přes vysokou oblačnost. To, že se jedná o novy bylo jednoznačně potvrzeno Alexem Filippenkem, který pořídil jejich spektra 19. listopadu pomocí 3-m teleskopu na Lickově observatoři v USA

V této části stránky si můžete prohlédnout snímky 22. a 23. novy nacházejících se v galaxii M31 v souhvězdí Andromedy objevených Kamilem Hornochem (Lelekovice) a Peterem Garnavichem (University of Notre Dame, USA)

Objevový snímek byl pořízen pomocí 1.83-m Vatican Advanced Technology Telescope na observatoři Mt. Graham 9.3 UT října 2004 P. Garnavichem, X. Zhangem a T. Pimenovou. Byl získán složením 7 dílčích snímků pořízených přes R-filtr s celkovým expozičním časem 420 sekund. Novy se nachází blízko jasného jádra galaxie M31 a jsou označeny dvěmi čárkami. Jejich jasnosti dosahovaly R=18.6 respektive R=19.6 magnitudy. Závěrečné zpracování snímků bylo provedeno ve spolupráci s F. Hrochem. Jako obvykle byl použit program SIMS Pavla Cagaše pro odstranění gradientu jasu pozadí M31. Astrometrie a fotometrie byla provedena K. Hornochem pomocí programů Aphot a Gaia. Vlastní objev nov se podařil díky porovnání s archivním snímkem pořízeným pomocí 1.82-m teleskopu na observatoři Asiago v létě roku 2003

Potvrzovací snímek byl pořízen pomocí 1.83-m Vatican Advanced Technology Telescope na observatoři Mt. Graham 9.3 UT října 2004 P. Garnavichem, X. Zhangem a T. Pimenovou. Byl získán složením 6 dílčích snímků pořízených přes S-Vilnius filtr (propouštějícím spektrální oblast čáry H-alfa) s celkovým expozičním časem 360 sekund. Novy jsou označeny dvěmi čárkami. Při pozorném porovnání s předchozím snímkem je možné si všimnout, že jsou ve filtru propouštějícím spektrální oblast čáry H-alfa asi 2.5x až 3x jasnější oproti okolním hvězdám, které mají v R-filtru stejnou jasnost jako novy. To potvrzuje, že se skutečně jedná o novy. Další snímky pořízené pomocí stejného přístroje o 24h později ukázaly výrazné zjasňování novy nacházející se blíže k jádru M31 - byla tedy objevena v rané fázi výbuchu

	Tento snímek již slábnoucí supernovy 2004dj v galaxii NGC 2403 byl pořízen v noci 18./19.10. 2004. Vznikl sečtením 10 šedesátisekundových expozic. Supernova je označena dvěmi čárkami. Její jasnost dosahovala 13.91 magnitudy v oboru R
Tento snímek jasné supernovy 2004et v galaxii NGC 6946 byl pořízen v noci 18./19.10. 2004. Vznikl sečtením 10 šedesátisekundových expozic. Na snímku se jeví jako jasná hvězda a je označena šipkou
	Tento snímek komety C/2001 Q4 (NEAT) byl pořízen v noci 18./19.10. 2004. Vznikl sečtením dvou sérií, každá složená ze 6 šedesátisekundových expozic. Výsledné snímky ze dvou vzájemně pozičně posunutých sérií byly následně složeny do jednoho obrázku, který ukazuje dlouhý a velmi nápadný protichvost této slábnoucí komety táhnoucí se doprava dolů. Doleva nahoru pak vybíhá velmi slabý hlavní ohon. Vpravo dole se nachází hvězda o jasnosti 5.5 magnitudy
Tento snímek komety 29P/Schwassmann-Wachmann byl pořízen v noci 18./19.10. 2004 v období její vysoké aktivity. Vznikl sečtením 10 čtyřicetisekundových expozic a zpracováním pomocí neostré masky, čímž došlo ke zvýraznění dvou výtrysků materiálu unikajícího z jádra
	Tento snímek komety C/2004 Q1 (Tucker) byl pořízen v noci 18./19.10. 2004. Vznikl sečtením 10 čtyřicetisekundových expozic a zpracováním pomocí neostré masky. Tím došlo ke zvýraznění tří výtrysků materiálu unikajícího z jádra
Tento snímek zjasňující komety C/2004 Q1 (Tucker) byl pořízen v noci 9./10.10. 2004. Vznikl sečtením 12 čtyřicetisekundových expozic. Kometa se nachází vpravo dole a je vidět i její poměrně nevýrazný ohon. Vlevo nahoře se pak nachází galaxie NGC 691. Při detailní prohlídce snímku si lze všimnout několika velmi slabých galaxií
	Tento snímek slábnoucí komety C/2001 Q4 (NEAT) byl pořízen v noci 6./7.10. 2004. Vznikl sečtením 11 šedesátisekundových expozic. Kometa již zeslábla pod hranici 10 magnitud v oboru R, ale zdobí ji výrazný protichvost, který se táhne dolů od hlavy komety a míří téměř přímo ke Slunci. Již velmi málo výrazný hlavní ohon se táhne doleva nahoru
Tento snímek jasné supernovy 2004et v galaxii NGC 6946 byl pořízen v noci 30.9./1.10. 2004. Vznikl sečtením 12 šedesátisekundových expozic. Při snímání výrazně rušil Měsíc. Supernova se nacházela ve fázi těsně před maximem jasnosti a dosahovala R=12.29 mag. Na snímku se jeví jako jasná hvězda a je označena šipkou
	Tento snímek zjasňující komety 78P/Gehrels byl pořízen v noci 13./14.9. 2004. Vznikl sečtením 8 šedesátisekundových expozic. Kometa dosahuje jasnosti 12 magnitud v oboru R, ale zdobí ji velmi výrazný ohon, který je patrný i při pohledu okem přes tentýž dalekohled, jímž byl pořízen tento snímek
Tento snímek slábnoucí komety C/2001 K5 (LINEAR) byl pořízen v noci 13./14.9. 2004. Vznikl sečtením 11 šedesátisekundových expozic. Kometu prozradí ohon táhnoucí se doprava a mírně dolů. Je poměrně výrazný i přes to, že kometa dosahuje jasnosti pouze 18.4 mag v oboru R

V této části stránky si můžete prohlédnout snímky 21. novy nacházejících se v galaxii M31 v souhvězdí Andromedy objevené z území ČR Kamilem Hornochem (Lelekovice) a Markem Wolfem (Ondřejov)

Objevový snímek byl pořízen v Ondřejově v noci 2./3.9. 2004 pomocí 0.65-m dalekohledu. Byl získán složením 4 dílčích snímků s celkovým expozičním časem 720 sekund. Nova se nachází blízko jasného jádra galaxie M31 a je označena dvěmi čárkami. Její jasnost se pohybovala okolo R=17.5 magnitudy. Pozorování rušil Měsíc. Snímek byl jako obvykle zpracován pomocí mediánového filtru v programu SIMS, aby byl potlačen vysoký gradient jasu pozadí galaxie M31

Tento potvrzovací snímek byl pořízen v Lelekovicích v následující noci 3./4.9. 2004. I na tomto snímku je nova dobře vidět i přes to, že se nachází v místě, kde je oblast prachu v galaxii M31 a blízké okolí je výrazně jasnější než pozadí v místě novy. Nova je označena dvěmi čárkami. Pozorování rušil Měsíc a zaprášená atmosféra. Nova byla zpětně nalezena i na předobjevových snímcích pořízených z Lelekovic jako slabý objekt. Zachytili jsme ji tedy ve fázi prvotního zjasňování

	Tento snímek zachycuje kometu C/2003 T4 (LINEAR) v čase, kdy se blížila k jasné galaxii M81, která se nachází v souhvězdí Velké medvědice. Vznikl sečtením 6 šedesátisekundových expozic pořízených v čase 24.019 UT srpna. Šipka míří na kometu a křížek u levého okraje snímku označuje polohu, ve které se kometa nacházela 24. srpna ve 22h SELČ. Kometu jsem rovněž pozoroval vizuálně a její jasnost jsem určil na 14.1 mag při průměru komy 1.4'. Snímek rovněž zachycuje několik slabších galaxií
Tento snímek nové proměnné hvězdy v galaxii M31 byl pořízen v noci 7./8.8. 2003 v Ondřejově pomocí 0.65-m dalekohledu a byl získán složením 4 dílčích snímků s celkovým expozičním časem 720 sekund. Nová proměnná hvězda je označena dvěmi čárkami. Hvězda byla zachycena na mnoha snímcích z Ondřejova i z Lelekovic v období letních měsíců roku 2003. Z velkého barevného indexu a dlouhé periody změn jasnosti s amplitudou >4 magnitudy usuzujeme, že se pravděpodobně jedná o hvězdu typu Mira Ceti. Na objevu se podíleli ondřejovští astronomové Peter Kušnirák a Lenka Šarounová
	Tento snímek oblasti, kde jsme objevili novou proměnnou hvězdu v galaxii M31, byl pořízen v noci 8./9.8. 2004 v Ondřejově pomocí 0.65-m dalekohledu a byl získán složením 4 dílčích snímků s celkovým expozičním časem 720 sekund. V místě proměnné hvězdy se nachází pouze slabé zjasnění v pozadí galaxie M31, hvězda je tedy slabší než 21 magnitud v oboru R. Na snímku z dalekohledu o průměru optiky 2.50-m pořízeném v roce 2001 je hvězda zachycena jako velice slabý objekt s jasností okolo 22.5 magnitudy v oboru R

V této části stránky si můžete prohlédnout snímky 20. novy nacházejících se v galaxii M31 v souhvězdí Andromedy objevené z území ČR Kamilem Hornochem (Lelekovice) a Peterem Kušnirákem (Ondřejov)

Objevový snímek byl pořízen v Ondřejově v noci 6./7.8. 2004. Byl získán složením 7 dílčích snímků s celkovým expozičním časem 1260 sekund. Nova se nacházela velice blízko okraje snímku a je označena dvěmi čárkami. Její jasnost se pohybovala okolo R=17.8 magnitudy
	Snímek pořízený z Ondřejova v následující noci 7./8.8. 2004 zachycuje zjasňující novu ve fázi maximální jasnosti, kdy dosáhla 17.3 magnitudy v oboru R. Spolu s meřeními jasnosti ze dvou předobjevových snímků pořízených v Lelekovicích se podařilo zaznamenat zjasňování novy o plné 2 magnitudy
Tento snímek byl pořízen v Lelekovicích ve stejné noci jako předchozí snímek z Ondřejova. I na tomto snímku je nova velmi dobře vidět

	Tento snímek supernovy 2004dj v galaxii NGC 2403 byl pořízen v noci 3./4.8. 2004 za velice špatných pozorovacích podmínek, kdy rušil Měsíc a zákal. Byl získán složením 18 dílčích snímků s celkovým expozičním časem 1080 sekund. Supernova je označena dvěmi čárkami. Její jasnost se pohybovala okolo R=11.55 magnitudy
Tento snímek komety C/2003 K4 (LINEAR) byl pořízen v noci 6./7.7. 2004 čtyřicetisekundovou expozicí, během které proletěl zorným polem jasný meteor. Mnohem častějším jevem je průlet družice zorným polem. Ta však za sebou na snímku zanechá stopu v podobě úsečky s ostrými okraji na rozdíl od difůzního meteoru

V této části stránky si můžete prohlédnout snímky 19. novy nacházejících se v galaxii M31 v souhvězdí Andromedy objevené z území ČR Kamilem Hornochem (Lelekovice) a Lenkou Šarounovou (Ondřejov)

	Tento snímek byl pořízen v Ondřejově v noci 2./3.8. 2004. Byl získán složením 7 dílčích snímků s celkovým expozičním časem 840 sekund. Nova je označena dvěmi čárkami. Její jasnost se pohybovala okolo R=17.4 magnitudy. Nachází se těsně u "špičky" podlouhlého zjasnění v pozadí galaxie M31 a je obklopena oblastí temné hmoty
Tento snímek je požíván jako srovnávací pro snímky pořízené 65cm dalekohledem v Ondřejově. Dvě čárky míří do místa, kde se na tomto snímku nenachází žádný objekt
	Snímek pořízený z Lelekovic v noci 3./4.8. 2004 zachycuje novu o přibližně 30% slabší, než tomu bylo v objevové noci
Tento snímek je požíván jako srovnávací pro snímky pořízené 35cm dalekohledem v Lelekovicích. Dvě čárky míří do místa, kde se na tomto snímku nenachází žádný objekt

V této části stránky si můžete prohlédnout snímky 18. novy nacházejících se v galaxii M31 v souhvězdí Andromedy objevené z území ČR Kamilem Hornochem (Lelekovice) a Lenkou Šarounovou (Ondřejov)

	Tento snímek byl pořízen v Lelekovicích v noci 16./17.7. 2004. Byl získán složením 17 dílčích snímků s celkovým expozičním časem 1020 sekund. Dvě čárky ukazují místo, kde není zachycen žádný objekt do 20 mag v oboru R. V této pozici se však nacházel poměrně nápadný objekt na srovnávacím snímku pořízeném z Ondřejova Lenkou Šarounovou v noci 29./30.7. 2003, tedy téměř před rokem
Právě tento snímek pořízený z Ondřejova Lenkou Šarounovou v noci 29./30.7. 2003 jsem použil jako srovnávací pro okrajovou část "čerstvě" pořízeného snímku a v místě, kde se na čerstvém snímku nenacházel žádný objekt, byla na srovnávacím poměrně jasná hvězda - nova
	Snímek pořízený z Lelekovic v noci 26./27.7. 2003 rovněž zachycuje novu a to právě ve fázi maximální jasnosti
Tento snímek pořízený z Ondřejova v noci 25./26.7. 2003 rovněž pěkně zachycuje novu podobně jako několik dalších pořízených z Lelekovic i Ondřejova v létě a na podzim roku 2003. Světelná křivka získaná ze všech našich snímků ukazuje dlouhý vzestup jasnosti do maxima a velmi pomalý pokles. Jednalo se tedy o velmi pomalou novu

V této části stránky si můžete prohlédnout snímky 16. a 17. novy nacházejících se v galaxii M31 v souhvězdí Andromedy objevených z území ČR Kamilem Hornochem v noci 21./22.6. 2004

	Objevový snímek 16. novy v galaxii M31 objevené z území ČR pořízený v noci 21./22.6. 2004. Byl získán složením 10 dílčích snímků s celkovým expozičním časem 600 sekund. Nova dosahovala jasnosti 17.9 magnitudy v oboru R a na snímku je označena dvěmi čárkami. Byla objevena již při zběžné prohlídce snímků prováděné během jejich pořizování. Snímek je zpracován na počítači tak, aby byla odstraněna nerovnoměrnost jasu pozadí způsobená galaxií M31
Objevový snímek 17. novy v galaxii M31 objevené z území ČR pořízený v noci 21./22.6. 2004. Byl získán složením 23 dílčích snímků s celkovým expozičním časem 1380 sekund. Nova dosahovala jasnosti 18.0 magnitudy v oboru R a na snímku je označena dvěmi čárkami. I tato nova byla objevena již při zběžné prohlídce snímků prováděné během jejich pořizování. Snímek je zpracován na počítači tak, aby byla odstraněna nerovnoměrnost jasu pozadí způsobená galaxií M31
	Snímek 17. novy v galaxii M31 objevené z území ČR pořízený v noci 26./27.6. 2004. Byl získán složením 29 dílčích snímků s celkovým expozičním časem 1740 sekund a nejslabší objekty mají jasnost pouhých R=20.5 magnitudy. Nova dosahovala jasnosti 17.4 magnitudy v oboru R a na snímku je označena dvěmi čárkami. Byla tedy dvakrát jasnější než v době objevu, ale již slabší než ve fázi maximální jasnosti. Snímek je zpracován na počítači tak, aby byla odstraněna nerovnoměrnost jasu pozadí způsobená galaxií M31
Snímek 17. a 16. novy v galaxii M31 objevených z území ČR pořízený v noci 24./25.6. 2004 v Ondřejově Peterem Kušnirákem pomocí 0.65-m dalekohledu. Byl získán složením 10 dílčích snímků s celkovým expozičním časem 1500 sekund. Nova č. 17 (na snímku nahoře označena dvěmi čárkami) dosahovala jasnosti 17.2 magnitudy v oboru R. Její jasnost potvrzuje, že byla objevena těsně po výbuchu minimálně 1 den před dosažením maximální jasnosti. Nova č. 16 (na snímku dole označena dvěmi čárkami) je zachycena v maximální jasnosti R=17.8 magnitudy. Poprvé byla zachycena na předobjevovém snímku více než 10 dní před dosažením maxima, což ukazuje, že se jedná o neobvyklou novu s pomalým vývojem jasnosti. Snímek je zpracován na počítači tak, aby byla odstraněna nerovnoměrnost jasu pozadí způsobená galaxií M31

	Tento snímek komety C/2003 K4 (LINEAR) byl pořízen v noci 13./14.6. 2004. Vznikl složením 9 dílčích snímků s celkovým expozičním časem 360 sekund. Snímek je zobrazen v logaritmické škále jasu. Jasnost komety nečekaně rychle vzrostla a pohybovala se okolo 8 magnitud v oboru R
Tento snímek komety C/2003 K4 (LINEAR) je totožný s předchozím, ale je dodatečně zpracován pomocí mediánového filtru, aby bylo zvýrazněno především pět proudů materiálu unikajícího z jádra komety, které svědčí o vysoké aktivitě kometárního jádra. Kometa svým vzhledem tak trochu připomíná chobotnici...
	Tento snímek komety C/2003 K4 (LINEAR) je totožný s předchozími dvěma, ale je dodatečně zpracován pomocí rozostřené masky, aby byly zvýrazněny detaily v těsném okolí optického jádra
Tento snímek komety C/2003 K4 (LINEAR) byl pořízen v noci 29./30.5. 2004. Vznikl složením 27 dílčích snímků s celkovým expozičním časem 810 sekund. Snímek je zobrazen v logaritmické škále jasu. Jasnost komety se pohybovala okolo 9.5 magnitudy v oboru R.
	Tento snímek komety C/2003 K4 (LINEAR) je totožný s předchozím, ale je dodatečně zpracován pomocí mediánového filtru, aby byly zvýrazněny dva ohony vybíhající z centrální komy
Tento snímek komety C/2003 K4 (LINEAR) je totožný s předchozími dvěma, ale je dodatečně zpracován pomocí rozostřené masky, aby byly zvýrazněny detaily v těsném okolí optického jádra

V této části stránky si můžete prohlédnout snímky 15. novy nacházející se v galaxii M31 v souhvězdí Andromedy objevené z území ČR Kamilem Hornochem v noci 7./8.6. 2004

Objevový snímek 15. novy v galaxii M31 objevené z území ČR pořízený krátce před rozbřeskem v noci 7./8.6. 2004. Byl získán složením 10 dílčích snímků s celkovým expozičním časem 600 sekund. Nova dosahovala jasnosti 17.2 magnitudy v oboru R a na snímku je označena dvěmi čárkami. Byla objevena již při zběžné prohlídce snímků prováděné během jejich pořizování. Snímek je zpracován na počítači tak, aby byla odstraněna nerovnoměrnost jasu pozadí způsobená galaxií M31

Výřez z potvrzovacího snímku 15. novy v galaxii M31 objevené z území ČR pořízeného Peterem Kušnirákem na ondřejovské observatoři v noci 8./9.6. 2004 pomocí 0.65-m dalekohledu. Byl získán složením 5 dílčích snímků s celkovým expozičním časem 900 sekund. Nova dosahovala jasnosti 17.3 magnitudy v oboru R, což naznačuje, že se ji pravděpodobně podařilo objevit nedlouho po výbuchu přibližně ve fázi maximální jasnosti. Nova je označena dvěmi čárkami. Snímek je zpracován na počítači tak, aby byla odstraněna nerovnoměrnost jasu pozadí způsobená galaxií M31

Tento snímek komety C/2001 Q4 (NEAT) byl pořízen v noci 7./8.6. 2004. Vznikl složením 32 dílčích snímků s celkovým expozičním časem 800 sekund. Dodatečným zpracováním pomocí rozostřené masky byly zvýrazněny detaily ve vnitřní komě, především prachové obálky tvořené unikajícím prachem z rotujícího jádra komety. Na dodatečné zpracování snímku byla použita jako obvykle vývojová verze programu SIMS Pavla Cagaše. Rovnoměrně jasné objekty na snímku jsou artefakty vzniklé ze stop jasných hvězd

Tento snímek komety C/2001 Q4 (NEAT) byl pořízen v noci 30./31.5. 2004. Vznikl složením 48 dílčích snímků s celkovým expozičním časem 1200 sekund. Dodatečným zpracováním pomocí rozostřené masky byly zvýrazněny detaily ve vnitřní komě, především prachové obálky tvořené unikajícím prachem z rotujícího jádra komety. I přes rušení Měsícem a slábnutí komety jsou detaily ve vnitřní komě stále velmi dobře viditelné. Změna jejich vzhledu je dobře vidět při porovnání s ostatními snímky komety na této stránce

V této části stránky si můžete prohlédnout snímky 12., 13. a 14. novy nacházející se v galaxii M31 v souhvězdí Andromedy objevených z území ČR Kamilem Hornochem a Peterem Kušnirákem v noci 17./18.5. 2004 pomocí ondřejovského 0.65-m dalekohledu

	Výřez z objevového snímku 12. novy v galaxii M31 objevené z území ČR pořízeného na ondřejovské observatoři v noci 17./18.5. 2004 pomocí 0.65-m dalekohledu. Byl získán složením 10 dílčích snímků s celkovým expozičním časem 1200 sekund. Nova dosahovala jasnosti 17.8 magnitudy v oboru R a během následujících 24 hodin zjasněla na dvojnásobnou jasnost. Objevili jsme ji tedy krátce po výbuchu ve fázi vzestupu jasnosti. Nova je označena dvěmi čárkami. Snímek je zpracován na počítači tak, aby byla odstraněna nerovnoměrnost jasu pozadí způsobená galaxií M31
Výřez z objevového snímku 13. novy v galaxii M31 objevené z území ČR pořízeného na ondřejovské observatoři v noci 17./18.5. 2004 pomocí 0.65-m dalekohledu. Byl získán složením 10 dílčích snímků s celkovým expozičním časem 1200 sekund. Nova dosahovala jasnosti 17.2 magnitudy v oboru R a po dalších 24 hodin si udržela stejnou jasnost. Poté začala slábnout. Objevili jsme ji tedy pravděpodobně nedlouho po výbuchu ve fázi maximální jasnosti. Nova je označena dvěmi čárkami. Snímek je zpracován na počítači tak, aby byla odstraněna nerovnoměrnost jasu pozadí způsobená galaxií M31
	Výřez z objevového snímku 14. novy v galaxii M31 objevené z území ČR pořízeného na ondřejovské observatoři v noci 17./18.5. 2004 pomocí 0.65-m dalekohledu. Byl získán složením 10 dílčích snímků s celkovým expozičním časem 1200 sekund. Nova dosahovala jasnosti 18.8 magnitudy v oboru R a během následujících 2 dní kolísala její jasnost okolo této hodnoty. Nova je výrazně slabší než předešlé dvě a je na snímku označena dvěmi čárkami. Snímek je zpracován na počítači tak, aby byla odstraněna nerovnoměrnost jasu pozadí způsobená galaxií M31

Tento snímek komety C/2001 Q4 (NEAT) byl pořízen v noci 19./20.5. 2004 za velmi dobrých pozorovacích podmínek. Vznikl složením 30 dílčích snímků s celkovým expozičním časem 450 sekund. Dodatečným zpracováním pomocí mediánového filtru jsou zvýrazněny především proudy prachu unikající z jádra komety a tvořící proudy v prachovém ohonu
	Tento snímek komety C/2001 Q4 (NEAT) je totožný s předchozím. Dodatečným zpracováním pomocí rozostřené masky byly zvýrazněny detaily ve vnitřní komě, především prachové obálky tvořené unikajícím prachem z rotujícího jádra komety
Tento snímek komety C/2001 Q4 (NEAT) byl pořízen v noci 14./15.5. 2004 za špatných pozorovacích podmínek přes vysokou oblačnost. Vznikl složením 33 dílčích snímků s celkovým expozičním časem 495 sekund. Nebylo použito žádné dodatečné zpracování, pouze zobrazení v logaritmické škále jasu
	Tento snímek komety C/2001 Q4 (NEAT) je totožný s předchozím. Dodatečným zpracováním pomocí mediánového filtru jsou zvýrazněny především proudy prachu unikající z jádra komety a tvořící proudy v prachovém ohonu
Tento snímek komety C/2001 Q4 (NEAT) je totožný s předchozími dvěma. Dodatečným zpracováním pomocí rozostřené masky byly zvýrazněny detaily ve vnitřní komě, především prachové obálky
	Tento snímek komety C/2001 Q4 (NEAT) je totožný s předchozími třemi. Je dodatečně zpracován a zobrazen tak, aby byly dobře vidět detaily v těsném okolí jádra
Tento snímek komety C/2001 Q4 (NEAT) byl pořízen v noci 12./13.5. 2004 za špatných pozorovacích podmínek přes zbytky oblačnosti složením 6 dílčích snímků s celkovým expozičním časem 90 sekund. Dodatečným zpracováním pomocí mediánového filtru byly zvýrazněny detaily ve vnitřní komě a proudy prachu, které tvoří ohon komety
	Tento snímek komety C/2001 Q4 (NEAT) je totožný s předchozím. Je dodatečně zpracován tak, aby byly dobře patrné 4 parabolické obálky, které jsou tvořeny unikajícím prachem z jádra komety. Jejich tvar je způsoben rotací jádra a rozložením aktivních oblastí na jádře
Tento snímek komety C/2001 Q4 (NEAT) je totožný se dvěma předchozími. Jas a kontrast je nastaven tak, aby byly dobře vidět detaily v těsné blízkosti optického jádra
	Ve volném čase mezi snímkováním komet bylo pořízeno několik snímků galaxie M100. Na konci spirálního ramene se nacházela slabá hvězda, která nebyla zachycena na snímku pořízeném z Mt. Palomar v rámci DSS. Mohlo se tedy jednat o supernovu. Po pořízení více snímků se však projevil pohyb "hvězdného objektu", což znamenalo, že se jedná o planetku. Konkrétně jde o těleso s definitivním číslem 31646. Po sečtení všech 27 čtyřicetisekundových expozic za sebou planetka zanechala protaženou stopu, ke které směřuje šipka
Tento snímek supernovy 2004A v galaxii NGC 6207 byl pořízen v noci 8./9.4. 2004 za dobrých pozorovacích podmínek složením 10 dílčích snímků s celkovým expozičním časem 400 sekund. Supernova je označena dvěmi čárkami. Její jasnost v době pořízení snímku byla 15.3 mag v oboru R
	Snímek komety C/2003 K4 (LINEAR) byl pořízen v noci 17./18.3. 2004 čtyřicetisekundovou expozicí. Kometa je difúzní objekt, který se nachází kousek dolevadolů od středu snímku
Tento snímek objektu Kuiperova pásu nesoucí označení 2004 DW byl pořízen v noci 8./9.4. 2004 za dobrých pozorovacích podmínek složením 20 dílčích snímků s celkovým expozičním časem 800 sekund. Sledované pole se však nacházelo ve výšce pouze 25 stupňů nad jihozápadním obzorem. 2004 DW je na zvětšeném výřezu z originálního snímku označen dvěmi čárkami
	Tento snímek objektu Kuiperova pásu nesoucí označení 2004 DW byl pořízen v noci 17./18.3. 2004. Byl získán složením 30 dílčích snímků s celkovým expozičním časem 1200 sekund. Jasnost této planetky se pohybovala pod hranicí 19 magnitud, byla tedy přibližně čtvrtmilionkrát slabší, než nejslabší pouhým okem viditelné hvězdy na tmavé obloze

V této části stránky si můžete prohlédnout snímky 11. novy nacházející se v galaxii M31 v souhvězdí Andromedy objevené Kamilem Hornochem večer 14.3. 2004

Jedenáctou novu v galaxii M31 se podařilo objevit na tomto snímku centrální části galaxie M31, který byl pořízen večer 14.3. 2004. Vznikl sečtením 15 šedesátisekundových expozic. Nova je označena dvěmi čárkami. Snímek je zpracován na počítači tak, aby byl potlačen gradient jasu pozadí galaxie M31. V době objevu se její jasnost pohybovala okolo 18.1 mag v oboru R, byla tedy přibližně 140000x slabší, než nejslabší pouhým okem viditelné hvězdy na tmavé obloze

Tento velmi kvalitní snímek pořídil Peter Kušnirák na ondřejovské observatoři pomocí 0.65-m dalekohledu. Je to jeden ze 2 snímků, které potvrzují, že se jedná o novu. Byl získán složením 6 dílčích snímků s celkovým expozičním časem 780 sekund. Za 3 dny od objevu již zeslábla na 19.2 magnitudy v oboru R

V této části stránky si můžete prohlédnout snímky 10. novy nacházející se v galaxii M31 v souhvězdí Andromedy objevené Kamilem Hornochem v noci 3./4.3. 2004

Jubilejní desátou novu v galaxii M31 se podařilo objevit na tomto snímku centrální části galaxie M31, který byl pořízen večer 3.3. 2004. Vznikl sečtením 10 šedesátisekundových expozic. Nova je označena dvěmi čárkami. Snímek je zpracován na počítači tak, aby byl potlačen gradient jasu pozadí, který je tím výraznější, čím blíže jádru se nacházíme. V době objevu se její jasnost pohybovala okolo 17.3-17.4 mag v oboru R, byla tedy přibližně 70000x slabší, než nejslabší pouhým okem viditelné hvězdy na tmavé obloze. Při pozorování výrazně rušil Měsíc mezi první čtvrtí a úplňkem
	Další snímek novy v galaxii M31 pořízený v objevové noci. Vznikl sečtením 11 šedesátisekundových expozic. Nova je na něm označena dvěmi čárkami. Na snímku je dobře vidět i přes skutečnost, že se nachází blízko velmi jasného jádra M31 a rušení Měsícem
Tento snímek, který byl pořízen večer 5.3. 2004 definitivně potvrdil existenci novy. Vznikl sečtením 25 třicetisekundových expozic. Nova za dva dny od objevu zeslábla o půl magnitudy, ale je stále dobře vidět, ikdyž velmi výrazně rušil Měsíc 2 dny před úplňkem. Je opět označena dvěmi čárkami. Zpětně byla dohledána jako velmi slabý objekt na hranici viditelnosti na snímcích z 24. a 25. února
	Tento snímek byl pořízen asi měsíc před výbuchem novy. V místě, kde byla nova 3. března objevena, se nachází pouze podlouhlé zjasnění v nerovnoměrném pozadí galaxie M31

Tento snímek nově objevené mlhoviny byl pořízen 11.2. 2004 okolo 21:55 UT. Celkem bylo sečteno 20 třicetisekundových expozic. Snímek je zobrazen v logaritmické škále jasu, což umožňuje zobrazit jak slabé partie mlhoviny, tak i hvězdy v nejjasnější části mlhoviny M78 (vlevo nahoře). Při snímání rušil poměrně silný vítr, který způsoboval vibrace dalekohledu a proto není obraz perfektně ostrý. Nová mlhovina se nachází uvnitř bíle ohraničeného boxu. Jedná se o reflexní mlhovinu, která vznikla díky velmi výraznému zjasnění eruptivní hvězdy IRAS 05436-0007. Světlo hvězdy nasvítilo okolní plyn a prach. Na snímcích jak z první, tak i druhé Palomarské přehlídky oblohy není v místě mlhoviny zachycen žádný objekt
	Další snímek mlhoviny okolo IRAS 05436-0007 pořízený v noci 12./13.2. 2004 za velmi špatných pozorovacích podmínek přes hustou vysokou oblačnost. Pro získání výsledného snímku bylo pořízeno a následně sečteno 8 třicetisekundových expozic. Malý neklid vzduchu však umožnil získat ostrý snímek. V mlhovině je dobře vidět několik hvězdám podobných objektů. Nejspodnější a zároveň nejjasnější je právě IRAS 05436-0007, která svým zářením vytváří celou mlhovinu, jíž je obklopena. Hvězda za 24 hodin zjasněla o 20% což znamená, že objekt je stále velice aktivní. Jasnost celé mlhoviny již vzrostla na 13.1 magnitudy v oboru R
Další snímek mlhoviny okolo IRAS 05436-0007 pořízený v noci 5./6.3. 2004 za silného rušení Měsícem. Pro získání výsledného snímku bylo pořízeno a následně sečteno 20 třicetisekundových expozic. Malý neklid vzduchu umožnil získat ostrý snímek objektu, jehož vzhled ani jasnost se od posledního pozorování provedeného v noci 12./13.2. 2004 vůbec nezměnily. Jasnost mlhoviny dosahuje 13.1 magnitudy v oboru R a jasnost hvězdy, která mlhovinu ozařuje (hvězda na jižím okraji mlhoviny) se pohybuje okolo R=16.7 mag.
	Čtveřice snímků galaxie M51 zobrazena s různým nastavením kontrastu a úrovně pozadí tak, aby vynikly jednak detaily ve spirálních ramenech a také partie s velmi nízkým jasem. Nejzajímavější z těchto velmi slabých partií je "hvězdný most", který má tvar širokého oblouku a nachází se v levé části snímku a je nejlépe viditelný na snímcích zobrazených s velkým kontrastem. Je tvořen hvězdami, prachem a plynem, které spojují horní menší galaxii a dolní velkou spirální galaxii. Vznikl v průběhu srážky těchto galaxií. Originální snímek byl pořízen v noci 24./25.1. 2004 a vznikl sečtením 17 šedesátisekundových expozic
Na tomto snímku galaxie M51 pořízeném v noci 24./25.1. 2004 šedesátisekundovou expozicí je rovněž zachycena rotující družice, která prolétla zorným polem v průběhu jeho snímání
	Snímek komety C/2002 T7 (LINEAR) pořízený v noci 24./25.1. 2004. Snímek vznikl sečtením 17 čtyřicetisekundových expozic. Porovnání se dvěma následujícími snímky pěkně ukazuje výraznou změnu struktury ohonu, ke které došlo v průběhu 48 hodin
Snímek komety C/2002 T7 (LINEAR) pořízený v noci 23./24.1. 2004. Snímek vznikl sečtením 13 čtyřicetisekundových expozic. Jasnost komety určená vizuálně se pohybovala okolo 7.4-7.5 magnitudy
	Snímek komety C/2002 T7 (LINEAR) pořízený v noci 22./23.1. 2004. Snímek vznikl sečtením 20 třicetisekundových expozic

V této části stránky si můžete prohlédnout snímky novy (letos první, celkově deváté) nacházející se v galaxii M31 v souhvězdí Andromedy objevené Kamilem Hornochem v noci 22./23.1. 2004

Tento objevový snímek novy v galaxii M31 byl pořízen v noci 22./23.1. 2004. Vznikl sečtením 11 šedesátisekundových expozic. Nova je označena dvěmi čárkami. Snímek je zpracován na počítači tak, aby byla odstraněna nerovnoměrnost jasu pozadí způsobená galaxií M31. V době objevu byla její jasnost 18.5 mag v oboru R, byla tedy přibližně 200000x slabší, než nejslabší okem viditelné hvězdy na tmavé obloze. Vzhledem k vynikajícím pozorovacím podmínkám a celkové expoziční době 660 sekund je na snímku poměrně dobře viditelná. Jedná se však o nejslabší novu, kterou jsem dosud objevil.
	Na tomto snímku, který byl pořízen v následující noci 23./24.1. 2004 byla existence novy definitivně potvrzena. Snímek vznikl sečtením 18 šedesátisekundových expozic. Nova byla stejně jasná jako při objevu a je označena dvěmi čárkami.
Další snímek novy v galaxii M31 pořízený v noci 30./31.1. 2004, který vznikl sečtením 29 šedesátisekundových expozic ukazuje, že nova stále zjasňuje, ikdyž uběhl více jak týden od jejího výbuchu. Je dvakrát jasnější než v době objevu a na snímku je označena dvěmi čárkami. Na snímku je velmi dobře vidět i přes skutečnost, že při snímání rušil Měsíc v první čtvrti

Snímek slábnoucí komety 28P/Neujmin pořízený v noci 14./15.1. 2004. Na výřezu v levé části (všechny výřezy mají úhlový rozměr přibližně 6'x4') je kometa dobře vidět a je označena dvěmi čárkami. Jedná se o složený snímek, kdy bylo sečteno 43 šedesátisekundových expozic centrovaných na kometu. Proto se hvězdy pozadí, vůči kterým se kometa pohybuje, jeví jako protažené "čárky". Výřez uprostřed ukazuje výsledek opačného postupu, kdy všech 43 dílčích expozic bylo centrováno na hvězdy v pozadí. Ty se tedy zobrazily ostře a pohybující se kometa zanechala na snímku jen velmi slabou stopu, která se nachází mezi dvěmi čárkami. Vpravo je pak pro porovnání dílčí šedesátisekundový snímek, na kterém je kometa jen nepatrně nad úrovní šumu. Na rozdílu nápadnosti hvězd v pozadí na pravém a středním výřezu je vidět velmi výrazný efekt zvýšení dosahu při sečtení mnoha expozic do jednoho výsledného snímku.

Nejnovější snímky pořízené CCD kamerou v roce 2005

Snímky pořízené CCD kamerou v roce 2003

Stránku vytvořili Kamil Hornoch a Martin Plšek.
Poslední úpravy: 26.1. 2005

E-mail: hornoch@astro.sci.muni.cz nebo xplsek01@seznam.cz