POZOROVÁNÍ KOMET PŘI VELKÝCH ZVĚTŠENÍCH

   Až do velkolepého  divadla, které nám loni na jaře předvedla
kometa C/1996  B2 Hyakutake, nemohl nikdo  pozorovat po dobu 20
let žádnou  skutečně "velkou" kometu.  Neskutečná nádhera ohonu
této  komety  zapříčinila,  že  mnoho  z  nás pozorovatelů dalo
stranou  své dalekohledy  a  obdivovalo  ji při  pohledu pouhým
okem.                                                          
   Ohon  byl ale  jen částí  - ačkoli  velkou částí kometárního
divadla,  jež  nám  předvedla  při  těsném  přiblížení  k Zemi.
Skutečně, pozorovatelům, kteří si našli čas na pozorování hlavy
Hyakutake za použití velkého zvětšení, se odplatila předvedením
výtrysků směřujících ke Slunci  a "trnem" přecházejícím v ohon.
Na tato  pozorování ale nebylo příliš  mnoho času, neboť kometa
brzy zeslábla a začala se ztrácet ve večerním soumraku.        
   Naštěstí  další  jasná  kometa  C/1995  O1  Hale-Bopp nebude
dobře  viditelná pouhým  okem  pouze  několik dní,  ale měsíců.
Jestliže  Hale-Bopp  dosáhne  na  jaře  tohoto  roku  očekávané
jasnosti, mají amatéři i s  malými dalekohledy šanci pokusit se
o spatření  zajímavých detailů  v blízkém  okolí jádra. Všichni
bysme  rádi  věděli,  jak   bude  Hale-Bopp  vypadat  v  období
maximální  jasnosti.  Jenže  komety  jsou  vrtošivá  stvoření a
chovají  se zcela  nezávisle na  našich přáních.  A proto by se
pozorovatelé měli připravit na vše. Tato kometa měla zajímavý a
velkolepý vzhled již od objevu.  Již loni v létě byly například
dobře  viditelné výtrysky  prachu a  plynu vyvrženého  z jádra.
Rovněž byly  pozorovány parabolické obálky  obklopující vnitřní
komu a jehle podobný "trn"  směřující od Slunce. Takovéto úkazy
se objevují někdy nečekaně, jindy postupně. Nápadnost detailů v
komě  Hale-Bopp  neodpovídá  historickým  standardům. Kometární
odborník  John Bortle  k tomu   poznamenává, že  by se  daly na
prstech  jedné ruky  spočítat  jasné  komety tohoto  století, v
okolí jejichž jader byly zřetelně  vidět detaily, zvláště pokud
byly dál než 110 miliónů kilometrů od Slunce. Jenže u Hale-Bopp
byly  nápadné  struktury v komě  pozorovatelné i ve vzdálenosti
větší než 4 AU! Jestliže je  její jádro 10x větší (zřejmě myslí
objemově) než jádro komety Halley a bude nadále pokračovat jeho
vysoká  aktivita, může  se nám  v období  perihelu ukázat mnoho
typů detailů.                                                  
   Na  přiložené  fiktivní   kresbě  jsou  nakresleny  rozličné
detaily, které se mohou v  okolí jádra vyskytovat. Neznamená to
však, že  musí být všechny  pozorovatelné. Tvar, počet,  směr i
intenzita těchto detailů se mění ze  dne na den, ne-li z hodiny
na  hodinu. 

detaily v komě

Následující  rady by  vám měly  napomoci, ať budete
pozorovat pro vědecké účely nebo jen pro svou potěchu.         
   Vše   co  potřebujete   je:  Váš   dalekohled,  sada  vašich
nejlepších okulárů  (umožňujících dosažení malých,  středních a
velkých zvětšení), kreslící podložka,  tužka a červená baterka.
S pozorováním neotálejte a začněte ihned, ikdyž nejvíce detailů
bude  pravděpodobně možné  zaznamenat v  období okolo  průchodu
perihelem koncem března a začátkem dubna.                     
   Při  kreslení vždy  postupuji od  velkého zvětšení  po malé.
Jako základ nakreslím centrální část komy (okolí jádra) a potom
dokresluji  stále   větší  struktury  při   přechodu  k  menším
zvětšením.  Velká  zvětšení  jsou  nejvhodnější pro zaznamenání
detailů  v  nejtěsnějším  okolí   jádra.  Snížením  jasu  totiž
dosáhneme zvýraznění detailů, které zanikaly na pozadí tvořeném
jasnou  komou.  Velkým   zvětšením  myslím  asi  dvacetinásobek
průměru  dalekohledu v  centimetrech. Ještě  větší zvětšení  je
možné použít v případě, že  to dovolí optická kvalita přístroje
a neklid  ovzduší.  Poté  se   podívejte  při  malém  zvětšení.
Při malém zvětšení se vám  bude jádro jevit "jednolité", kdežto
při velkém zvětšení můžete spatřit několik slabších pseudojader
vypadajících  jako  slabá  zjasnění.  Ve  výjimečných případech
dělí pseudojádra několik vteřin od jádra. Jádra některých komet
se rozpadají v období okolo průchodu perihelem a při pozorování
velkým zvětšením můžeme tento rozpad dobře zdokumentovat. Např.
u komety  73P/Schwassmann-Wachmann 1  jsem pozoroval  při malém
zvětšení velice protáhlé  jádro a při 200x  se  ukázala 3 slabá
sekundární  jádra. A  to vše   za použití  10 cm  refraktoru na
Hawaji.                                                        
   Když prach a plyn uniká  z kometárního jádra, vytváří přitom
nádherné  fontány.   Tuto  aktivitu  pozorujete   jako  paprsky
směřující ke  Slunci - buď  jako jeden paprsek  nebo jako vějíř
několika  paprsků.  Ve  velkém  zvětšení  můžete  odhalit silné
zdroje  plynu a  prachu nacházející  se poblíž  jádra. Jestliže
jsou tyto paprsky (jety)  viditelné, zaznamenejte jejich polohu
a při různých zvětšeních studujte vzhled vnitřní komy. Jestliže
je  příliš  jasná,  mohou  se  v  jejím  jasu jety ztratit, ale
materiál jimi  vyvržený může vytvořit  tzv. parabolické obálky.
Při použití malého zvětšení by  mohly být tyto obálky viditelné
ve větší vzdálenosti od jádra, kde je jas komy podstatně menší.
Dlouhé  přímé  jety  se  postupně  otáčejí  do směru od Slunce.
Dalšími detaily spojenými s jety  jsou tzv "uzly". Vyskytují se
ve  směru ke  Slunci na  začátku fontány  a mají vzhled jasných
skvrn. Mnohokrát  jsou tyto uzly jasnější  než jety. Jasný uzel
ve slabém  nebo neviditelném jetu  je vždy důvod  k "poplachu".
Hale-Bopp  měla od  začátku  nápadné  uzly zvláště  ve výrazném
dlouhotrvajícím jetu směřujícím k severu.                      
   V  nocích,  kdy  je  kometa  viditelná  po  několik hodin se
pokuste  pořídit sérii  kreseb okolí  jádra. V  takovém případě
kreslím na volné listy papíru každou hodinu vzhled okolí jádra.
Tímto  způsobem  lze  zachytit   vývoj  detailů.  Po  dokončení
pozorování při velkých a středních zvětšeních provádím oddělené
pozorování  přimalém  zvětšení,  při  kterém  pátrám po slabých
vnějších obálkách, které obklopují  komu. Nakonec přikreslím do
mých  kreseb vzhled  ohonu do  vzdálenosti 1  stupně od  jádra.
Potom  doma vezmu  všechny kresby  zobrazující vzhled  komy při
různých  zvětšeních  a  udělám  definitivní  kresbu,  ve  které
zaznamenám  všechny  zachycené  detaily.  Nesmíme zapomenout na
určení měřítka, orientace kresby a zaznamenání času pozorování,
použitého  přístroje  a   popisu  atmosférických  podmínek  při
pozorování.                                                    
    Ještě  vám  řeknu   jednu   radu,  kterou  mi  dal   velice
zkušený pozorovatel M. Mattei.  Pokud můžete pozorovat kometu i
za soumraku či za svítání, využijte toho. Na jasné obloze totiž
poklesne jas komy natolik, že  zůstane viditelné pouze jádro. A
právě  to  jsou  nejvhodnější  podmínky  pro  zachycení rozpadu
kometárního  jádra.  8.  března  1976  pozoroval devítipalcovým
refraktorem kometu  West za svítání  a spatřil  2 jádra.  Další
ráno už ale spatřil jádra 4 tvořící lichoběžník. Zaznamenal tak
rozpad  jejího jádra.  Pozorujte  proto  i Hale-Bopp  na světlé
obloze a  kdo ví, co  zajímavého spatříte.                     
    Nikdo  dopředu neví,  jak  bude  která  velká kometa přesně
vypadat. A proto neváhejte a co nejdřív začněte s pozorováním.

Volně zpracované dle článku "High-Power Comet Observing" 
Stephena Jamese O'Meary publikovaném v únorovém čísle 
Sky&Telescope.

K. H.



Stránku vytvořili Martin Plšek a Kamil Hornoch.
Poslední úpravy: 24.2.1997
E-mail: xplsek01@dcse.fee.vutbr.cz nebo hornoch@astro.sci.muni.cz