Ptáte se, jestli se skutečně jednalo o kometu století ? Ti, kteří ji několikrát viděli
v dobrých podmínkách na tmavé obloze nám jistě dají za pravdu, když řekneme, že právě
tato kometa se zařadila mezi několik objektů historie, které se mohou pyšnit titulem
"GREAT COMET".
Kometa Hyakutake, sledovaná loni na jaře, se právě s Hale-Boppem staly "kometami
století". Je opravdu velice těžké vybrat jednu z nich. Obě byly velice jasné a
skýtaly překrásnou podívanou. I mezi nejpilnějšími pozorovateli se názory na to, jestli
se kometou 20. století stala Hyakutake nebo Hale-Bopp různí. Hyakutake byla zcela
mimořádná délkou ohonu, Hale-Bopp byla zase podstatně jasnější a měla několik ohonů,
ukázala velké množství velmi nápadných detailů v okolí jádra a především jsme ji mohli
v plné kráse pozorovat mnohem déle než její předchůdkyni. Tato "rovnováha" mezi oběma
kometami je ale způsobena geometrií průletu kolem Země. Kdyby Hyakutake letěla po dráze
Hale-Bopp, stěží bychom ji spatřili okem. V opačném případě (Hale-Bopp letící po dráze
Hyakutake) by byla Hale-Bopp jasnější než měsíc Měsíc v první čtvrti a její extrémně
jasné ohony by pokrývaly značnou část oblohy... Je tedy zřejmé, že kometou století
se může stát buď poměrně malá kometa letící blízko Země a nebo naopak kometa velká
i s poměrně nepříznivým průletem vůči Zemi. Velká kometa letící blízko Země se pak stane
kometou tisíciletí.
Možná ji právě teď někdo objevil...
V prvním grafu jsou odhady rozdělěné na 7 části - tmavě modré body označují období od objevu komety, konec července 1995, do konce dubna 1996, kdy kometa pravděpodobně prodělala první zvýšení jasnosti. Tento úsek je velmi nespolehlivý, protože se kometa nacházela nízko nad jihovýchodním obzorem, odhady jsou tedy podceněny. Další modré body vyznačují vývoj jasnosti až do konce srpna 1996, kdy došlo ke snížení aktivity jádra, což mělo za následek snížení absolutní jasnosti m0 asi o 1 magnitudu. Toto období vyznačuje fialová barva . Za necelý měsíc se kometa začala opět chovat "slušně" - červená barva. Zelené body znázorňují chování komety od poloviny prosince, kdy došlo k velkému snížení aktivity, do 7. února. Zde se kometa neočekávaně zjasnila, světle modré body. Kdyby tak neučinila, dosáhla by její jasnost koncem března pouze 0.9 mag. Kometa dosáhla přísluní a její jasnost se vyšplhala až na -1.1 mag. Podle našich předpokladů měla kometa dosáhnout pouze -0.8 mag, ale v polovině března se jasnost o pár desetin zvýšila - světle červené body. Poslední pozorování zahrnutá v tomto grafu jsou ze 3.5.1997, kdy už kometa odlétala z perihelu (zvětšovala hodnota r) a klesala níž k obzoru. Všechny hlavní etapy vývoje jasnosti jsou proložené přímkou, z které lze vyčíst jak absolutní jasnost m0, tak i fotometrický exponent n (viz níže).
Následující graf je sestaven pouze z odhadů získaných do průletu komety perihelem, jinak je stejný jako předešlý, ale je proložen pouze jednou přímkou. Přes všechny výkyvy jasnosti, které jsou patrné z prvního grafu, je zřejmé, že se jedná o téměř novou dlouhoperiodickou kometu, viz celkový fotometrický exponent n.
V našem grafu je osa y ztotožněna s pozorovanou jasností přepočtenou na vzdálenost 1 AU od Země. Tím se vylučuje změna jasnosti vlivem rotace Země kolem Slunce.
Platí tedy: y = m1au
Protože se jasnost komety mění logaritmicky se vzdáleností od Slunce r, musíme tedy odhady vynášet na tzv. semilogaritmický papír (jedna osa je klasicky dekadická, ale druhá je logaritmická), abychom mohli body proložit přímkou a ne logaritmem.
Tedy: x = log (r)
Kvůli neschopnosti Excellu 5.0a není na našem grafu osa x v logaritmickém měřítku, ale je přímo vynesena v log(r).
A konečně pro parametry, které nás nejvíce zajímají, platí:
M. P. & K. H.