JAK JSME POZOROVALI KOMETU 1P/HALLEY Z BRNA

Dalibor Hanžl

Kometa 1P/Halley byla pozorovatelná v malých dalekohledech na podzim roku 1985 a na jaře 1986. Mezi dobové materiály patří tyto dvě vyhledávací mapky, které sloužily pro vyhledání komety na jaře r. 1986. Autorem mapek je RNDr. Hollan, levou vytvořil s pomocí ročenky RASC a pravá je listem atlasu Uranomeria 2000.

  

 Následující snímky jsem fotografoval z brněnské hvězdárny. Snímky byly oskenovány z dobových fotografií a digitálně vyčištěny. První pozorování a fotografování komety jsem dělal 11. 11. 1985. Z večera, během čekání až vyjde nad obzor kometa 1P/Halley, jsem ještě pozoroval a fotografoval kometu 1985l Hartely-Good (což byla moje první kometa, kterou jsem v životě viděl). Kometa 1P/Halley byla tedy druhou kometu, kterou jsem spatřil a stalo se tak jen několik hodin po pozorování Hartley-Good.

11. 11. 1985

Snímek komety 1P/Halley pořízený 11. 11. 1985 ve 21h05m SEČ (délka expozice 20min). Kometa se tehdy nacházela v souhvězdí Býka. Fotografováno fotoaparátem Praktica MTL 5 + objektiv Pentacon 4/200 (cl. 5.6) na film Fomapan F 21. Pointováno 0.15-m refraktorem. Kometa se nacházela 120 milionů kilometrů od Země a měla asi 7.8 mag.


17. 11. 1985

Kometa 1P/Halley u otevřené hvězdokupy M45 (Plejády) 17. 11. 1985 ve 20h45m SEČ. Délka expozice 13 min. Fotografováno fotoaparátem Praktica MTL5 s objektivem Pentacon 4/200 na film Fomapan F 21. Pointováno 0.15-m refraktorem. Kometa se nacházela asi 106 milionů kilometrů od Země a měla kolem 7.2 mag.


29. 11. 1985

 Snímek Halleyovy komety z 29. 11. 1985 pořízený v 18h07m SEČ (exp. 10min) fotoaparátem Praktica MTL 5 + Pentacon 4/200 na film Fomapan F 21. Kometa se nacházela ve vzdálenosti 94 milionů kilometrů od Země a měla asi 6.3 mag.


6. 12. 1985

Po týdnu nepříznivého počasí jsme Halleyovu kometu fotografovali až 6. 12. 1985. Tentokrát jsme snímkovali širokoúhlým objektivem Pentacon 4/200 s fotoaparátem Praktica MTL 5 a souběžně pomocí 0.15-m astrografu (f=970mm) umístěném na 0.20-m refraktoru brněnské hvězdárny (snímek vpravo dole). Astrograf fotografoval na fotografické desky 9x12 cm, my jsme používali fotomateriál z NDR, značky ORWO WP-1. Fotografoval jsem společně s Honzou Šafářem. Kometa byla ve vzdálenosti 100 milionů km od Země a měla asi 6.1 mag. Od Slunce ji dělila vzdálenost 210 milionů kilometrů.

Přesně přes kometu během expozice o délce 20min však přelétlo letadlo a zanechalo stopu jak na fotografické desce, tak na filmu Fomapan F 21, který byl ve fotoaparátu Praktica MTL 5. Toto byly poslední snímky komety Halley, které jsme v roce 1985 pořídili, další vhodná příležitost byla až v lednu 1986.

 


5. 1. 1986

Vynikající pozorovací podmínky s průzračnou oblohou umožňily pátého ledna 1986 pořídit následující snímky. Kometa se již nacházela poměrně nízko nad západním obzorem, ale její jasnost se pohybovala kolem 5.6 mag. Snímek byl pořízen v 17h50m SEČ (délka expozice 30min) fotoaparátem Praktica MTL5 + objektiv Pentacon 4/200 na film Fomapan F 21.  Také v této době jsem souběžně s fotoaparátem fotografoval na fotografickou desku WP-1 přes 0.15-m astrograf (snímek vpravo). V době expozice se kometa  nacházela asi 180 milionů kilometrů od Země a 140 milionů kilometrů od Slunce.


7. 1. 1986

Další možnost pozorování komety Halley nastala 7. 1. 1986. Bohužel, tak průzračná obloha jako 5. 1. již nebyla, a kometa se posouvala každým dnem níže k západnímu obzoru. Levý snímek byl pořízen v 17h38m SEČ (expozice 20min).

Snímek vpravo byl pořízen 0.15-m astrografem ve stejném čase.

 


8. 1. 1986

Za průměrných pozorovacích podmínek byl pořízen i tento snímek. Začátek expozice v 17h36m SEČ, délka expozice 20min. Fotografováno fotoaparátem Praktica MTL 5 s objektivem Pentacon 4/200 (cl. 5.6).

Ve stejném čase bylo fotografováno i 0.15-m astrografem (f = 970mm) na fotografickou desku WP-1 (pravý snímek), bohužel, na stpách hvězd je zřejmé, že ruční pointace na kometu nebyla příliš přesná.


10. 1. 1986

Zhoršující se pozorovací podmínky, kometa stále více ztrácející se ve světelném znečištění Brna, to je základní charakteristika podmínek, za jakých byla pořízena tato fotografie. Expozice začala v 18h28m SEČ a trvala 30min. Fotografováno fotoaparátem Praktica MTL 5 s objektivem Pentacon 4/200 na film Fomapan F 21.

Stejně tak jako při několika posledních fotografováních jsem soubežně pořizoval snímky na fotografickou desku WP-1 s pomocí 0.15-m astrografu (snímek vpravo). Pointováno přes 0.2-m refraktor.


20. 1. 1986

Kometa mezi větvemi stromů, těsně nad západním obzorem. Tímto 5-min snímkem jsme se s kometou Halley rozloučili na severní polokouli a nezbývalo nic jiného, než čekat až se přibližně po dvou měsících putování jižní oblohou opět vynoří nad jihovýchodním obzorem. Širokoúhlý snímek byl fotografován opět fotoaparátem Praktica MTL 5 s objektivem Pentacon 4/200 na film Fomapan F 21. Kometa se v době expozice nacházela 220 milionů kilometrů od Země a 110 milionů kilometrů od Slunce. Její jasnost byla kolem 4.8 mag.

Detalní pohled na kometu Halley přes 0.15-m astrograf (snímek vpravo)


27. 4. 1986

Kometa po průletu perihelem vystupuje z jižních šířek na severní oblohu. V souhvězdí Poháru jsem ji vyfotografoval 27. 4. 1986. I přes hodinovou expozici, která začala ve 22h23m SEČ  kometa byla bez ohonu a spíše zanikala ve světelném znečištění Brna. Vdobě expozice se nacházela 99 milionů kilometrů od Země a 200 milionů kilometrů od Slunce, její jasnost se podle předpovědi měla pohybovat kolem 5.5 mag. Skutečné vizuální odhady jasnosti však ukazovaly, že kometa byla v té době přibližně o 1mag slabší. Originální fotografická deska byla značně poškrábána a škrábance byly dodatečně digitálně odstraněny. Mimochodem v době pořizování tohoto snímku, jsem ještě vůbec nic netušil o tom, že právě včera (26. 4. 1986) vybuchl reaktor v černobilské jaderné elektrárně.


1. 5. 1986

Po celý tento sváteční den bylo krásné počasí, a tak jsme se všichni povinně zúčastnili  prvomájového průvodu. Dostali jsme tam zdarma mávátka a nafukovací balónky, ale pak po prezenčce jsme rychle zmizeli pryč užívat si  zbytek volného dne. Radioaktivní prach z Černobilu se pomalu snášel i nad ČR, ale ve sdělovacích prostředcích říkali, že to byla jen menší technická závada. Pěkné jasno nicméně zůstalo i večer a tak jsem ve 21h56m SEČ mohl zahájit další hodinovou expozici komety. Levý snímek byl fotografován fotoaparátem Praktica MTL5 s objektivem Pentacon 4/200 na film Fomapan F 21, pravý snímek je z 0.15-m astrografu pracující s fotografickými deskami (použita ORWO WP-1). Jasnost komety se stále pohybovala kolem 6 mag, ale bylo stále více zřejmé, že slibovaný ohon se již neobjeví, resp. z Brna ho tak jako v lednu neuvidíme.


2. 5. 1986

Následující den jsem udělal pokus, jestli ještě větší prodloužení expozice nepovede k lepšímu zachycení komety (nebo snad i případného ohonu). Tyto snímky mají expozici 102min, ale ohon komety není zachycen ani náznakem. Expozici jsem začal ve 21h54m SEČ. Fotografoval jsem klasickou širokoúhlou sestavou s fotoaparátem Praktica MTL5 + Pentacon 4/200 na film Fomapan F 21 (následně vyvoláno ve vývojce Fomadon N a ustáleno v Kyselém ustalovači). Na pravém snímku vidíme kometu z 0.15-m astrografu, na snímku, který byl pořizován souběžně s levým. Fotografická deska ZU-2 byla vyvolána ve vývojce ORWO R09 (1:80).


3. a 6. 5. 1986

     

Rozloučení s Halleyovou kometou. Levý snímek byl pořízen 3. 5. 1986 ve 21h49m SEČ (délka expozice 27min) a pravý 6. 5. 1986 ve 22h15m SEČ (délka expozice 60min). Oba snímky pocházejí z 0.15-m astrografu a byly pointovány pomocí 0.2-m refraktoru. 3. 5. byla použita fotografická deska ZU-2 a 6. 5. WP-1 (vyvoláno ve vývojce R09, 1:80).

Na posledním záběru je kometa ze 6. 5. 1986 (začátek expozice 22h15m SEČ, délka expozice 60min) pořízená širokoúhlou technikou (Praktica MTL 5 + Pentacon 4/200 na film Fomapan F 21). Kometa se v době pořízení tohoto snímku nacházela 140 milionů kilometrů od Země a 260 milionů kilometrů od Slunce, postupně se od nás vzdalovala a slábla (v době expozice měla asi 6.7 mag).