JAK JSME POZOROVALI KOMETU 1P/HALLEY Z BRNA
Dalibor Hanžl
Kometa 1P/Halley byla pozorovatelná v malých dalekohledech na podzim roku
1985 a na jaře 1986. Mezi dobové materiály patří tyto dvě
vyhledávací mapky, které sloužily pro vyhledání komety na jaře r.
1986. Autorem mapek je RNDr. Hollan, levou vytvořil s pomocí ročenky
RASC a pravá je listem atlasu Uranomeria 2000.
Následující snímky jsem fotografoval z brněnské
hvězdárny. Snímky byly oskenovány z dobových fotografií a digitálně
vyčištěny. První pozorování a fotografování komety jsem dělal
11. 11. 1985. Z večera, během čekání až vyjde nad obzor kometa
1P/Halley, jsem ještě pozoroval a fotografoval kometu 1985l Hartely-Good (což
byla moje první kometa, kterou jsem v životě viděl). Kometa
1P/Halley byla tedy druhou kometu, kterou jsem spatřil a stalo
se tak jen několik hodin po pozorování Hartley-Good.
11. 11. 1985
Snímek komety 1P/Halley pořízený 11. 11. 1985 ve 21h05m
SEČ (délka expozice 20min). Kometa se tehdy nacházela v souhvězdí Býka.
Fotografováno fotoaparátem Praktica MTL 5 + objektiv Pentacon 4/200 (cl. 5.6)
na film Fomapan F 21. Pointováno 0.15-m refraktorem. Kometa se nacházela 120
milionů kilometrů od Země a měla asi 7.8 mag.
17. 11. 1985
Kometa
1P/Halley u otevřené hvězdokupy M45 (Plejády) 17. 11. 1985 ve 20h45m
SEČ. Délka expozice 13 min. Fotografováno fotoaparátem Praktica MTL5 s
objektivem Pentacon 4/200 na film Fomapan F 21. Pointováno 0.15-m refraktorem.
Kometa se nacházela asi 106 milionů kilometrů od Země a měla
kolem 7.2 mag.
29. 11. 1985
Snímek Halleyovy komety z 29. 11. 1985 pořízený v
18h07m SEČ (exp. 10min) fotoaparátem Praktica MTL 5 + Pentacon 4/200 na
film Fomapan F 21. Kometa se nacházela ve vzdálenosti 94 milionů kilometrů
od Země a měla asi 6.3 mag.
|
6. 12. 1985
Po týdnu nepříznivého počasí jsme Halleyovu kometu
fotografovali až 6. 12. 1985. Tentokrát jsme snímkovali
širokoúhlým objektivem Pentacon 4/200 s fotoaparátem Praktica MTL 5 a souběžně
pomocí 0.15-m astrografu (f=970mm) umístěném na 0.20-m refraktoru brněnské
hvězdárny (snímek vpravo dole). Astrograf fotografoval na fotografické
desky 9x12 cm, my jsme používali fotomateriál z NDR, značky ORWO WP-1.
Fotografoval jsem společně s Honzou Šafářem. Kometa byla ve vzdálenosti
100 milionů km od Země a měla asi 6.1 mag. Od Slunce ji dělila
vzdálenost 210 milionů kilometrů.
Přesně přes kometu během expozice o délce
20min však přelétlo letadlo a zanechalo stopu jak na fotografické desce,
tak na filmu Fomapan F 21, který byl ve fotoaparátu Praktica MTL 5. Toto byly
poslední snímky komety Halley, které jsme v roce 1985 pořídili, další
vhodná příležitost byla až v lednu 1986.
|
5. 1. 1986
Vynikající pozorovací podmínky s průzračnou
oblohou umožňily pátého ledna 1986 pořídit následující snímky.
Kometa se již nacházela poměrně nízko nad západním obzorem, ale
její jasnost se pohybovala kolem 5.6 mag. Snímek byl pořízen v 17h50m SEČ
(délka expozice 30min) fotoaparátem Praktica MTL5 + objektiv Pentacon 4/200 na
film Fomapan F 21. Také v této době jsem souběžně s
fotoaparátem fotografoval na fotografickou desku WP-1 přes 0.15-m
astrograf (snímek vpravo). V době expozice se kometa nacházela asi
180 milionů kilometrů od Země a 140 milionů kilometrů
od Slunce.
|
7. 1. 1986
Další
možnost pozorování komety Halley nastala 7. 1. 1986. Bohužel, tak průzračná
obloha jako 5. 1. již nebyla, a kometa se posouvala každým dnem níže k západnímu
obzoru. Levý snímek byl pořízen v 17h38m SEČ (expozice 20min).
Snímek vpravo byl pořízen 0.15-m astrografem ve stejném čase.
|
8. 1. 1986
Za
průměrných pozorovacích podmínek byl pořízen i tento snímek.
Začátek expozice v 17h36m SEČ, délka expozice 20min. Fotografováno
fotoaparátem Praktica MTL 5 s objektivem Pentacon 4/200 (cl. 5.6).
Ve stejném čase bylo fotografováno i 0.15-m astrografem
(f = 970mm) na fotografickou desku WP-1 (pravý snímek), bohužel, na stpách
hvězd je zřejmé, že ruční pointace na kometu nebyla příliš
přesná.
|
|
10. 1. 1986
Zhoršující
se pozorovací podmínky, kometa stále více ztrácející se ve světelném znečištění
Brna, to je základní charakteristika podmínek, za jakých byla pořízena
tato fotografie. Expozice začala v 18h28m SEČ a trvala 30min.
Fotografováno fotoaparátem Praktica MTL 5 s objektivem Pentacon 4/200 na film
Fomapan F 21.
Stejně tak jako při několika posledních
fotografováních jsem soubežně pořizoval snímky na fotografickou
desku WP-1 s pomocí 0.15-m astrografu (snímek vpravo). Pointováno přes
0.2-m refraktor.
|
20. 1. 1986
Kometa
mezi větvemi stromů, těsně nad západním obzorem. Tímto
5-min snímkem jsme se s kometou Halley rozloučili na severní polokouli a
nezbývalo nic jiného, než čekat až se přibližně po dvou měsících
putování jižní oblohou opět vynoří nad jihovýchodním obzorem.
Širokoúhlý snímek byl fotografován opět fotoaparátem Praktica MTL 5 s
objektivem Pentacon 4/200 na film Fomapan F 21. Kometa se v době expozice
nacházela 220 milionů kilometrů od Země a 110 milionů
kilometrů od Slunce. Její jasnost byla kolem 4.8 mag.
Detalní pohled na kometu Halley přes 0.15-m astrograf (snímek
vpravo)
|
27. 4. 1986
Kometa po průletu perihelem vystupuje z jižních šířek
na severní oblohu. V souhvězdí Poháru jsem ji vyfotografoval 27. 4.
1986. I přes hodinovou expozici, která začala ve 22h23m SEČ
kometa byla bez ohonu a spíše zanikala ve světelném znečištění
Brna. Vdobě expozice se nacházela 99 milionů kilometrů od Země
a 200 milionů kilometrů od Slunce, její jasnost se podle předpovědi
měla pohybovat kolem 5.5 mag. Skutečné vizuální odhady jasnosti však
ukazovaly, že kometa byla v té době přibližně o 1mag slabší. Originální fotografická deska
byla značně poškrábána a škrábance byly dodatečně digitálně
odstraněny. Mimochodem v době pořizování tohoto snímku, jsem
ještě vůbec nic netušil o tom, že právě včera (26. 4.
1986) vybuchl reaktor v černobilské jaderné elektrárně.
1. 5. 1986
Po celý tento sváteční den bylo krásné počasí, a tak jsme se všichni
povinně zúčastnili prvomájového průvodu. Dostali jsme
tam zdarma mávátka a nafukovací balónky, ale pak po prezenčce jsme
rychle zmizeli pryč užívat si zbytek volného dne.
Radioaktivní prach z Černobilu se pomalu snášel i nad ČR, ale ve sdělovacích
prostředcích říkali, že to byla jen menší technická závada. Pěkné
jasno nicméně zůstalo i večer a tak jsem ve 21h56m SEČ mohl
zahájit další hodinovou expozici komety. Levý snímek byl fotografován
fotoaparátem Praktica MTL5 s objektivem Pentacon 4/200 na film Fomapan F 21,
pravý snímek je z 0.15-m astrografu pracující s fotografickými deskami (použita
ORWO WP-1). Jasnost komety se stále pohybovala kolem 6 mag, ale bylo stále více
zřejmé, že slibovaný ohon se již neobjeví, resp. z Brna ho tak jako v
lednu neuvidíme.
|
2. 5. 1986
Následující den jsem udělal pokus, jestli ještě větší
prodloužení expozice nepovede k lepšímu zachycení komety (nebo snad i případného
ohonu). Tyto snímky mají expozici 102min, ale ohon komety není zachycen ani náznakem.
Expozici jsem začal ve 21h54m SEČ. Fotografoval jsem klasickou širokoúhlou
sestavou s fotoaparátem Praktica MTL5 + Pentacon 4/200 na film Fomapan F 21 (následně
vyvoláno ve vývojce Fomadon N a ustáleno v Kyselém ustalovači). Na pravém
snímku vidíme kometu z 0.15-m astrografu, na snímku, který byl pořizován
souběžně s levým. Fotografická deska ZU-2 byla vyvolána ve vývojce
ORWO R09 (1:80).
|
3. a 6. 5. 1986
Rozloučení s Halleyovou kometou. Levý snímek byl pořízen
3. 5. 1986 ve 21h49m SEČ (délka expozice 27min) a pravý 6. 5. 1986 ve
22h15m SEČ (délka expozice 60min). Oba snímky pocházejí z 0.15-m
astrografu a byly pointovány pomocí 0.2-m refraktoru. 3. 5. byla použita
fotografická deska ZU-2 a 6. 5. WP-1 (vyvoláno ve vývojce R09, 1:80).
Na posledním záběru je kometa ze 6. 5. 1986 (začátek
expozice 22h15m SEČ, délka expozice 60min) pořízená širokoúhlou technikou
(Praktica MTL 5 + Pentacon 4/200 na film Fomapan F 21). Kometa se v době pořízení
tohoto snímku nacházela 140 milionů kilometrů od Země a 260
milionů kilometrů od Slunce, postupně se od nás vzdalovala a slábla
(v době expozice měla asi 6.7 mag).