Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

24.08.2017, 01:24 CEST
Juliánské datum: 2457989.48
Brno - soumrak (9° ↓): 18h 48m UT
Brno - svítání (9° ↓): 3h 3m UT
Max.délka pozorování: 8.2 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 06:52) Měsíc (↓ 19:20)

Stáří (dny): 2

(↑ 04:03) Slunce (↓ 17:48)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Ondřejov ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

KOSMICKÝ TELESKOP OBJEVIL PŘES KOSMICKOU LUPU VELMI VZDÁLENOU GALAXII


Nejvzdálenější galaxie. Kredit: HSTKosmický teleskop nahlédl do vesmíru přes obří kosmické zvětšovací sklo a zaznamenal dosud nejvzdálenější, nejslabší a nejmenší galaxii. Tento objekt se nachází ve vzdálenosti přes 13 miliard sv. let.

Podle vědců je tato nová detekce je v souladu s jedním z nespolehlivějším měřením vzdálenosti galaxií v raném vesmíru. Galaxie vypadá jako drobný blob. Její velikost je pouhým zlomkem naší Galaxie. Vědcům ale skýtá unikátní pohled zpět v čase, kdy stáří vesmíru bylo kolem 500 milionů let po Velkém třesku,“ vysvětluje vedoucí týmu Adi Zitrin z California Institute of Technology, Pasadena. „Tento objev nám říká, že galaxie slabé jako je tato existují a my můžeme pokračovat v jejich sledování, stejně jako dokonce ještě slabších objektů s pomocí níž můžeme pochopit jak se galaxie a vesmír vyvíjely v čase.

Tato galaxie byla detekována v rámci projektu Frontier, což je ambiciózní tříletý program, který začal v r. 2013 a zahrnuje týmy HST a dalších velkých observatoří NASA - Spitzer Space Telescope a Chandra X-ray Observatory. V projektu vědci studují raný vesmír s pomocí velkých galaktických kup. Tyto kupy jsou tak hmotné, že jejich gravitace ohýbá světelné paprsky, které kolem nich prochází. Objekty v pozadí jsou tak zvětšovány, zjasňovány a deformovány jevem nazývaným gravitační čočka. Tyto mohutné čočky vědcům umožňují hledat mnoho slabých a vzdálených struktur, které by jinak nemohly být spatřeny.

V tomto novém objevu je zvětšovací schopnost mamutí galaktické kupy Abell 2744, nazývaná Pandořina kupa, vytvořila tři zvětšené obrazy stejné galaxie. Každý zvětšený obraz činí galaxii 10 krát větší a jasnější než bychom ji pozorovaly bez efektu kosmické čočky.

Analýza vzdálené galaxie ukazuje, že její rozměry jsou 850 sv. let. Je tedy 500 krát menší než naše Galaxie a její hmota je odhadována na pouhých 40 Sluncí. Rychlost vzniku galaxie vychází asi na jednu novou hvězdu za tři roky (jedna třetina rychlosti vzniku naší Galaxie). Ačkoli se tyto rychlost může zdát pomalá, Zitrin řekl, že na tak malou a lehkou galaxii je to ve skutečnosti velmi překotný hvězdný vývoj. „Galaxie jako je tato jsou pravděpodobně malé shluky hmoty, ve kterých vznikají nové hvězdy, které se rozsvítí, ale galaxie ještě nemají definované struktury,“ dodává Zitrin. „Proto je možné, že pozorujeme pouze jednu jasnou oblast zvětšenou díky gravitační čočce a to je také jedno z vysvětlení proč je galaxie menší než typické galaxie z této doby.“

Zitrinův tým zaznamenal několikanásobný obraz galaxie vytvořený gravitační čočkou při použití snímků v blízké-infračervené a vizuální oblasti spektra, které pořídily přístroje na HST Wide Field Camera 3 a Advanced Camera for Surveys. Zpočátku vědci nevěděli jak daleko se galaxie od Země nachází.

K určování vzdálenosti astronomové běžně používají spektroskopii. Světlo vzdálenějších galaxií je vlivem rozpínání vesmíru více posunuto k červené oblasti. Tento jev mohou vědci přesně změřit právě s pomocí spektroskopie.

Gravitační čočkou zvětšený obraz galaxie a dalších objektů z této rané éry vesmíru je příliš slabý nato, aby astronomové mohli použít spektroskopii. K odhadu vzdálenosti astronomové analyzovali barvu objektu. Expanze vesmíru objekty definovaným způsobem zčervenává, což vědci dovedou měřit.

Členové Zitrinova týmu neprováděli pouze barevnou analýzu, ale také využili pokročilou metodu analýzy vícenásobných obrazů vytvořených gravitační čočkou. Astronomové na HST snímku měřili úhlové vzdálenosti jednotlivých zvětšených obrazů galaxie. Větší úhlová vzdálenost zvětšených obrazů odpovídá objektu vzdálenějšímu od Země. K otestování této metody astronomové porovnali tři zvětšené obrazy se vzdálenostmi několika dalších objektů zvětšených kupou Abell 2744, ale které nejsou za kupu tak daleko. U bližších galaxií byly úhlové vzdálenosti mezi zvětšenými obrazy menší.

"Tato měření ukazují, že větší úhlová vzdálenost mezi třemi snímky galaxií v pozadí odpovídá tomu, že objekty leží dále," vysvětluje Zitrin. "Je to také v souladu s technikou odhadu vzdálenosti založenou na barvě objektu. Takže můžeme asi s 95% pravděpodobností tvrdit, že se jedná o vzdálený objekt s rudým posuvem 10.

Astronomové dlouho uvažovali, zda takové rané galaxie mohou poskytovat dostatek světla k ohřevu vodíku, jež krátce po Velkém třesku zchladnul. K tomuto procesu, nazývaný "reionizace" , docházelo v období kolem 200 milionů až 1 miliardy let po Velkém třesku. Reionizace učinila vesmír pro světlo transparentnější a astronomům umožnila nahlédnou více zpět v čase, aniž by obraz byl stíněn "mlhou" z chladného vodíku.

"Kloníme se k domněnce, že galaxie ionizovali vesmír svým ultrafialovým zářením," řekl Zitrin. "Nicméně nepozorovali jsme dostatek galaxií ani zdrojů, které by k tomu mohly přispět. Takže musíme hledat stále slabší a slabší galaxie a projekt Frontier Fields a gravitační čočky nám k tomu to cíli dopomáhají."

(podle informací STScI-2014-39 z 16. 10. 2014)


Dalibor Hanžl, 31. 10. 2014, 07:04
Další články v kategorii HST :
  •   KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  •   HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  •   TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  •   KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  •   KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU
  •   KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL JETY ROTUJÍCÍ S KOMETOU 252P/LINEAR
  •   KOSMICKÝ TELESKOP VYFOTOGRAFOVAL MARS V DOBĚ, KDY BYL ZEMI NEJBLÍŽE
  •   HST OBJEVIL REKORDNĚ VZDÁLENOU GALAXII
  •   OBŘÍ KOSMICKÉ MRAČNO SE JAKO BUMERANG VRACÍ DO NAŠÍ GALAXIE
  •   PRACHOVÉ SPIRÁLY KOLEM MLADÝCH HVĚZD MOHOU VYZRADIT PŘÍTOMNOST MASIVNÍCH PLANET
  •   KOSMICKÝ TELESKOP NASA OBJEVIL SUPERNOVY NA ŠPATNÉM MÍSTĚ A VE ŠPATNÉM ČASE

  • Hlavní zprávy:
  • V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  • MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  • V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  • SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  • V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?
  • V PONDĚLÍ 9. KVĚTNA NASTANE VZÁCNÝ PŘECHOD MERKURU PŘED SLUNCEM
  • MEZINÁRODNÍ TÝM VĚDCŮ ZACHYTIL PŘI ZATMĚNÍ SLUNCE NEJOSTŘEJŠÍ LETÍCÍ STÍNY
  • GEMINIDY MAJÍ VELMI PŘÍZNIVÉ PODMÍNKY, V NOCI NA ÚTERÝ ZAZÁŘÍ PŘES 1000 METEORŮ
  • NA STÁTNÍ SVÁTEK SV. VÁCLAVA SPATŘÍME ÚPLNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Přechod Merkura přes sluneční disk 9.5.2016. Fotografovano: 9. 5. 2016 11h 54m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS