Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

11.12.2017, 12:23 CET
Juliánské datum: 2458098.97
Brno - soumrak (9° ↓): 15h 55m UT
Brno - svítání (9° ↓): 5h 39m UT
Max.délka pozorování: 13.7 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ ) Měsíc (↓ 12:00)

Stáří (dny): 22.9

(↑ 06:43) Slunce (↓ 14:50)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

OBŘÍ GALAXIE ROZRUŠENÁ ČERNOU DÍROU


Galaxie A2261-BCG. Kredit: HST, NASAAstronomové pomocí NASA Hubble Space Telescopu získali pozoruhodný pohled na část eliptické galaxie, která může být systémem jedné nebo více černých děr v jejím jádru. Její rozměr je více než jeden milion světelných let, galaxie má tedy asi 10 krát větší průměr než naše Galaxie. Nafouklé galaxie patří do neobvyklé třídy galaxií s difúzním jádrem, které tvoří tzv. "hvězdná mlha". Za obvyklých podmínek by tyto hvězdy byly koncentrovány ke středu galaxie, kolem centrální černé díry. Studujeme-li jádro takové galaxie, vidíme něco jako město bez centra, jen domy zasazené v nesmírně rozsáhlé krajině.

Astronomové použili HST Advanced Camera for Surveys a Wide Field Camera 3, aby změřili množství hvězd v celé galaxii, označované jako A2261-BCG. Pozorování HST ukázalo, že galaxie má nafouklé jádro o rozměrech 10000 sv. let, tedy tak velké, jaké dosud nikdo nespatřil.

Velikost galaktického jádra obvykle souvisí s rozměry hostitelské galaxie, ale v tomto případě je centrální oblast mnohem větší než by astronomové očekávali pro galaxii této velikosti. Ve skutečnosti je toto nafouklé jádro více než třikrát větší než střed jiných velmi svítivých galaxií. Nachází se od nás ve vzdálenosti tři miliardy sv. let a tato galaxie patří k nejmohutnější a nejjasnější galaxii v kubě Abell 2261.

Astronomové pro nafouklá jádra navrhli dvě možná vysvětlení. Jeden scénář předpokládá, že na počátku existovala dvojice slučujících se černých děr, která gravitačně rozptýlila okolní hvězdy. Další možností je, že spojující se černé díry byly z jádra vyvrženy. Vyletující hvězdy se šířily do všech směrů a vytvářely nafouknuté jádro.

Předchozí pozorování HST odhalilo, že supermasivní černé díry o hmotnosti milionů nebo miliardkrát věších než Slunce, sídlí v centrech téměř všech galaxií a mohou hrát roli v utváření těchto centrálních oblastí.

"Očekávat nález černé díry v každé galaxii, je něco jako byste očekávali, že najdete pecku uvnitř broskve," vysvětlil astronom Tod Lauer z National Optical Astronomy Observatory v Tucsonu, Ariz., a spoluautor studie. "Tímto pozorováním HST řežeme tu největší broskev, ale nedaří se nám najít pecku. Nejsme si jisti, jestli v centru galaxie je černá díra, ale HST ukazuje, že v centru galaxie není žádná koncentrace hvězd."

Vedoucí týmu Marc Postman ze Space Telescope Science Institute, Baltimore, Md, řekl, že galaxie na snímku HST přímo vyčnívala. "Když jsem poprvé uviděl obraz této galaxie, hned jsem věděl, že se jedná o něco neobvyklého," vysvětluje Postman. "Jádro je velmi protažené a velmi velké. Naším úkolem pak bylo najít smysl všech údajů vůči tomu, co jsme znali z předchozích pozorování HST a přijít s možným vysvětlením ohledně povahy této konkrétní galaxie."

Článek popisující výsledky se objevil 10. září v časopise The Astrophysical Journal. Astronomové očekávali, že spatří slabé světlo z centra galaxie, které bude lokalizovat černou díru a doprovodné hvězdy. Místo toho intenzita rozptýleného světla zůstala stejná v celé galaxii.

Jednou z možných vysvětlení nafouklého jádra je existence dvou centrálních černých děr, které kolem sebe vzájemně obíhají. Dohromady mohou být tyto černé díry tak hmotné, jako několik miliard Sluncí. Je možné, že jedna z černých děr byla mateřská a druhá mohla být přidána až dodatečně z menší galaxie, kterou obří eliptická galaxie sežrala.

Další možnost je, že sloučení černých děr souvisí s gravitačními vlnami. Podle obecné teorie relativity sloučení dvojice černých děr produkuje gravitační vlny, které se šíří prostorem směrem od zdroje. Pokud černé díry nemají stejnou hmotnost, potom se vyzařovaná energie může šířit silněji jedním směrem, což vyvolává efekt podobný tahu raketového motoru. Nerovnováha sil může vyvrhnout slučující se černou díru od centra a to rychlostmi i několik kilometrů za hodinu. Tím by mohl vzniknout vzácný případ galaxie bez centrální černé díry. "Černá díra je hvězdná kotva," vysvětluje Lauer. "Pokud ji zvednete, najednou máte mnohem méně hmoty. Hvězdy se drží černé díry, tudíž expandují ven z jádra galaxie, což jádro ještě více rozšíří."

Tým připouští, že scénář odsunutí černých děr, může být přitažený za vlasy, " ale to je to, co dělá pozorování vesmíru fascinující - někdy objevíte i nečekané," řekl Postman.

Lauer dodává: "Toto je velice zajímavý systém, protože vyvolává spoustu otázek. Domnívali jsme se, že o černých děrách už víme mnoho, ale naše teorie jsme nebyli schopni otestovat. Právě toto je zajímavé místo, kde se uplatní spousta vysvětlení, které jsme navrhli a tyto mohou být testovány. Uplatní se i poměrně exotické představy ohledně toho, jak na sebe vzájemně působí černé díry a jaký je jejich vliv na okolní hvězdnou populaci.

Tým astronomů nyní provádí následná pozorování s radioteleskopem Very Large Array (VLA) v Novém Mexiku. Astronomové očekávají, že materiál padající do černé díry vyzařuje kromě jiného záření také rádiové vlny. Právě tak údaje VTA a HST pomohou existenci černé díry potvrdit, pokud tam opravdu existuje.
Kupa Abell 2261 je součástí výzkumu na více vlnových délkách. Tento projekt vede Postman a nazývá se Cluster Lensing And Supernova survey with Hubble (CLASH). Průzkum je zaměřen na rozdělení temné hmoty v 25 hmotných galaktických kupách.

(podle STScI-2012-24 z 25. 10. 2012 přeložil DH)


Dalibor Hanžl, 05. 11. 2012, 07:52
Další články v kategorii HST :
  •   KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  •   HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  •   TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  •   KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  •   KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU
  •   KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL JETY ROTUJÍCÍ S KOMETOU 252P/LINEAR
  •   KOSMICKÝ TELESKOP VYFOTOGRAFOVAL MARS V DOBĚ, KDY BYL ZEMI NEJBLÍŽE
  •   HST OBJEVIL REKORDNĚ VZDÁLENOU GALAXII
  •   OBŘÍ KOSMICKÉ MRAČNO SE JAKO BUMERANG VRACÍ DO NAŠÍ GALAXIE
  •   PRACHOVÉ SPIRÁLY KOLEM MLADÝCH HVĚZD MOHOU VYZRADIT PŘÍTOMNOST MASIVNÍCH PLANET
  •   KOSMICKÝ TELESKOP NASA OBJEVIL SUPERNOVY NA ŠPATNÉM MÍSTĚ A VE ŠPATNÉM ČASE

  • Hlavní zprávy:
  • V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  • MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  • V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  • SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  • V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?
  • V PONDĚLÍ 9. KVĚTNA NASTANE VZÁCNÝ PŘECHOD MERKURU PŘED SLUNCEM
  • MEZINÁRODNÍ TÝM VĚDCŮ ZACHYTIL PŘI ZATMĚNÍ SLUNCE NEJOSTŘEJŠÍ LETÍCÍ STÍNY
  • GEMINIDY MAJÍ VELMI PŘÍZNIVÉ PODMÍNKY, V NOCI NA ÚTERÝ ZAZÁŘÍ PŘES 1000 METEORŮ
  • NA STÁTNÍ SVÁTEK SV. VÁCLAVA SPATŘÍME ÚPLNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Galaxie NGC 891. Fotografovano: 29. 9. 2017 1h 57m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS