PLANETA NEPTUN DOKONČILA JEDEN OBĚH KOLEM SLUNCE OD SVÉHO OBJEVU
Dnes planeta Neptun dorazila na stejné místo v prostoru, na kterém byla před téměř 165 lety objevena. Pro připomenutí této události pořídil kosmický teleskop NASA, Hubble Space Telescope, tyto \"výroční snímky\" modrozelené obří planety.
Neptun je nejvzdálenější velká planeta v naší sluneční soustavě. Planetu objevil 23. září 1846 německý astronom Johann Galle. V té době objev zdvojnásobil velikost známé sluneční soustavy. Planeta se nachází 4.5 miliardy kilometrů od Slunce, 30 krát dále než Země. Ve slábnoucí gravitaci Slunce se planeta Neptun pohybuje na své oběžné dráze velmi pomalu, k dokončení jedné otáčky potřebuje 165 let.
Tyto čtyři snímky Neptuna z HST byly pořízeny přístrojem Wide Field Camera 3 v době 25.-26. června a pokrývají 16 hodin rotace planety. Snímky byly pořízeny v přibližně čtyř hodinových intervalech a nabízí kompletní pohled na planetu. Snímky ukazují vysokou oblačnost na severní a jižní polokouli. Mraky tvoří krystaly zmrzlého metanu.
Obří planeta prochází ročními obdobími stejně jako Země. Je tomu tak proto, protože její rotační osa má skon 29o (sklon zemské osy je 23o). Na Zemi roční období trvají několik měsíců, na Neptunu asi 40 let.
Snímky ukazují, že Neptun má více oblačnosti než před několika lety, kdy většina oblačnosti byla na jižní polokouli. Tyto HST snímky ukazují, že se tvorba oblaků přesouvá na severní polokouli. Je to začátek léta na jižní polokouli a příchod zimy na severní.
Na snímcích z HST je patrna absorpce červeného světla metanem a proto Neptunova atmosféra se jeví ve výrazných studených barvách. Mraky mají růžový nádech, protože odráží infračervené světlo.
Slabý tmavý pás v dolní části jižní polokoule je pravděpodobně způsoben poklesem mlhy v atmosféře, která rozptyluje modré světlo. Tento pás byl vyfotografován kosmickou sondou NASA Voyager 2 v roce 1989 a může souviset s cirkumpolární cirkulací vznikající vysokou rychlostí proudění v této oblasti atmosféry.
Teplotní rozdíl mezi silným vnitřním zdrojem tepla Neptunu a chladnými mraky je asi -260o C. Takový rozdíl může vyvolávat nestability v atmosféře, které jsou pohonným mechanismem velkých změn počasí.
Neptun má zajímavou historii. Byl to Uran, který astronomy dovedl v Neptunu. Uran, sedmá planeta od Slunce je jeho sousední planetou na dráze blíže Slunci. Britský astronom Sir William Herschel a jeho sestra Caroline objevili Uran v roce 1781, tedy 55 let před objevem Neptunu. Krátce po objevu si Herschel všiml, že na oběžné dráze planety Uran nesedí předpovědi dle Newtonovy teorie gravitace. Studiem dráhy Uranu se v r. 1821 zabýval francouzský astronom Alexis Bouvard, který vyslovil domněnku, že existuje další planeta, která na Uran působí a mění její pohyb.
O dvacet let později matematici a astronomové Urbain Le Verrier z Francie a John Couch Adams z Anglie nezávisle předpověděli polohy tajemné planety tak, že měřili jak ovlivňuje gravitace hypotetického neviditelného objektu dráhu planety Uran. Le Verrier poslal zprávu o předpokládané poloze nové planety německému astronomu Johanu Gottfriedu Gallemu na observatoř do Berlína. V průběhu dvou nocí v r. 1846 Galle našel a identifikoval Neptun jako novou planetu. Nacházela se ve vzdálenosti méně než stupeň od Le Verrierovy předpovězené pozice. Objev byl oslavován jako velký úspěch Newtonovy teorie gravitace a chápání vesmíru.
Galle ovšem nebyl prvním kdo spatřil planetu Neptun. V prosinci r. 1612 při pozorování Jupiteru a jeho měsíců vlastnoručně zhotoveným dalekohledem zaznamenal Neptun do svých poznámek už Galileo Galilei, ovšem jako hvězdu. Více než o měsíc později, v lednu 1613 si všiml, že \"hvězda\" se zřetelně pohnula vůči okolním hvězdám. Galileo ale tento objekt nikdy neidentifikoval jako planetu a pravděpodobně pohybující se \"hvězdu\" už dále nesledoval, takže mu nemůže být přiřknut status objevitele Neptunu.
Planetu Neptun nemůžeme spatřit pouhým okem. Můžeme jej pozorovat v triedru nebo malém dalekohledu. Nyní se nachází v souhvězdí Vodnáře, v blízkosti hranice se souhvězdím Kozoroha.
Planety o hmotnosti Neptunu obíhající kolem jiných hvězd mohou být v naší Galaxii velmi rozšířené. Projekt NASA, mise Kepler, která byla vypuštěna v r. 2009 má za úkol právě hledat planety o velikosti Země. Projekt pokračuje a Kepler nachází stále menší exoplanety, včetně těch o velikosti Neptunu.
(podle informací STScI-2011-19 z 12. 7. 2011 přeložil DH)