Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

20.09.2017, 13:13 CEST
Juliánské datum: 2458016.97
Brno - soumrak (9° ↓): 17h 47m UT
Brno - svítání (9° ↓): 3h 46m UT
Max.délka pozorování: 10 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 04:33) Měsíc (↓ 17:21)

Stáří (dny): 29.5

(↑ 04:41) Slunce (↓ 16:51)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Ondřejov ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

PRVNÍ SNÍMKY POVRCHU PLANETKY VESTA


Porovnání velikostí většiny dosud navštívených malých planetek.Výzkum malých těles Sluneční soustavy je v posledních letech na vzestupu. Sondy při své pouti meziplanetárním prostorem navštívily již pět kometárních jader, několik malých planetek a další projekty jsou v běhu nebo se chystá jejich realizace. Ve většině případů se však jednalo jen o průlety omezující sběr vědeckých dat na velmi krátkou dobu. Výjimku tvola dvojice sond, které se usídlily na orbitě a výzkum mohl probíhat systematicky po delší časové období. Konkrétně se jednalo o sondu NEAR, která obíhala kolem planetky (433) Eros a japonskou sondu Hayabusa obíhající kolem maličké planetky (25143) Itokawa.
Snímek planetky (4) Vesta z 21. července 2011.
Dosud však nebyla nikdy podrobena detailnímu průzkumu největší tělesa hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Zaplnit mezeru poznání má mise Dawn a s největší pravděpodobností bude úspěšná, neboť první fázi má bez větších problémů za sebou. Sonda se na cestu vydala 27. září 2007, kdy byla vynesena pomocí rakety Delta II 7925H vypuštěné z rampy LC-17B na mysu Canaveral. Architektura sondy vychází z ověřené koncepce Deep Space 1 a hlavní pohonnou jednotku tvoří trojice iontových motorů. Jejich zapojení proběhlo 17. prosince 2007 a v činnosti setrvaly až do 31. října 2008. Dostatečně urychlená sonda pak pokračovala vstříc Marsu, kam dorazila 18. února 2009. Během gravitačního manévru se sonda přiblížila na vzdálenost 549 km a při této příležitosti byla otestována celá řada přístrojů, včetně kamer. V polovině listopadu téhož roku pak vstoupila sonda do oblasti hlavního pásu planetek a 15. července 2011 dosáhla úspěšně svého prvního cíle. Přiblížila se k velké malé planetce (4) Vesta a usídlila se na orbitě ve vzdálenosti přibližně 16 000 km od povrchu planetky.

Nedlouho poté poslala sonda na Zem první snímky. Vesta je jedna z největších planetek hlavního pásu a její rozměry činí 578 x 560 x 458 km. Díky pozorování Hubbleova teleskopu obíhajícího kolem naší planety a nejmodernějších pozemských teleskopů jsme měly hrubou představu o povrchových strukturách. Objevena byla celá řada kráterů, přičemž největší z nich se nachází poblíž jižního pólu a má průměr asi 460 km a jeho středový pahorek vystupuje až 18 km nad dno kráteru! Ovšem teprve snímky ze sondy Dawn odhalily skutečnou podobu a mohutnost kráteru. Fascinující pohled plný detailů je, ale jen ochutnávkou toho co bude následovat. Sonda se v současnosti po spirále blíží k planetce a během srpna až výška orbity klesne na 2700 km začnou vědecká pozorování. Detailní snímkování obstará dvojice kamer, mineralogické složení povrchu bude zjišťovat mapovací spektrometr pracující ve viditelné a infračervené oblasti a zároveň bude v činnosti detektor gamma záření a neutronů, který bude schopný zjišťovat chemické složení povrchu až do hloubky 1 metru.

Můžeme se tedy těšit na celou řadu zajímavých výsledků, které nám mohou mimo jiné pomoci poodhalit pozadí mohutné kolize, jež měla za následek nejen vznik obřího kráteru, ale především vznik vestoidů, z nichž některé skončily na Zemi jako HED meteority. Z jejich analýzy máme představu o složení Vesty a bude tedy více než zajímavé porovnání již známých skutečností s výsledky měření přímo „z místa činu“.

Výzkum planetky Vesta by měl trvat až do druhé poloviny května 2012. Poté dojde k opuštění orbity a sonda Dawn se vydá na další cestu, která by ji měla 1. února 2015 dovést na oběžnou dráhu kolem trpasličí planety (1) Ceres. Zde bude probíhat podobný průzkum jako u předchozího cíle, a trvat by měl až do 31. července 2015. Tím skončí primární úkol mise Dawn a o případném využití sondy bude rozhodovat především její kondice a množství paliva pro případný přesun k další planetce.

Informační zdroje:

DAWN [online]. [cit. 2011-07-25]. <http://www.nasa.gov/dawn>.

NASA Dawn Spacecraft Returns Close-Up Image of Vesta [online]. [cit. 2011-07-25].
<http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2011-213#4>.

Obrázky :

První snímky povrchu planetky Vesta - 1.jpg

• Porovnání velikostí většiny dosud navštívených malých planetek.

• Snímek planetky (4) Vesta z 21. července 2011. Téměř přes celou
osvetlěnou část povrchu se rozkládá mohutný impaktní kráter
s centrálním vrcholem.

Martin Lehký, makalaki@astro.sci.muni.cz

V Hradci Králové 25.07.2011


Dalibor Hanžl, 25. 07. 2011, 17:54
Další články v kategorii MPH :
  •   MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  •   V RUSKU BYL POZOROVÁN DOPAD METEORITU
  •   KOLEM ZEMĚ 15. ÚNORA 2013 PROLÉTNE PLANETKA 2012 DA14
  •   GEMINIDY MAJÍ VELMI PŘÍZNIVÉ PODMÍNKY, V NOCI NA PÁTEK SPADNE PŘES 1000 METEORŮ.
  •   NA POZOROVÁNÍ LETOŠNÍCH PERSEID BUDOU DOBRÉ PODMÍNKY - NEBUDE RUŠIT MĚSÍC
  •   METEORICKÝ ROJ KVADRANTIDY VRCHOLÍ VE STŘEDU RÁNO
  •   DRAKONIDY V SOBOTU SLIBUJÍ MIMOŘÁDNOU PODÍVANOU
  •   NA OBLOZE UVIDÍME „ČESKOSLOVENSKOU“ KOMETU
  •   BUDE KOMETA PAN-STARRS SLADKOU ODPLATOU?
  •   V SOBOTU RÁNO VRCHOLÍ AKTIVITA PERSEID, RUŠÍ VŠAK MĚSÍC
  •   WISE OBJEVILA PRVNÍHO TROJANA ZEMĚ

  • Hlavní zprávy:
  • V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?
  • KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Galaxie NGC 253 v souhvězdí Sochaře. Fotografovano: 28. 8. 2017 1h 3m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS