Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

11.12.2017, 12:15 CET
Juliánské datum: 2458098.97
Brno - soumrak (9° ↓): 15h 55m UT
Brno - svítání (9° ↓): 5h 39m UT
Max.délka pozorování: 13.7 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ ) Měsíc (↓ 12:00)

Stáří (dny): 22.9

(↑ 06:43) Slunce (↓ 14:50)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

VE STŘEDU 15. ČERVNA VEČER NASTANE ÚPLNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE

Petr Horálek, Pardubice

Obloha krátce před koncem úplného zatmění. Mimo městské osvětlení bude vidět Mléčná dráha a nejvýraznější souhvězdí letní oblohy. Autor: Petr Horálek.Ve středu 15. června 2011 nastane v pozdních večerních hodinách úplné zatmění Měsíce. V České republice bude pozorovatelné v podstatné části svého průběhu. Neobvykle rudý či až nahnědlý Měsíc najdeme nevysoko nad jihovýchodním obzorem. Fáze úplného zatmění potrvá přes hodinu a 40 minut, což činí z tohoto měsíčního zatmění jedno z nejdelších v tomto století. Je to také jediné úplné zatmění Měsíce, které budeme moci z našeho území pozorovat až do roku 2015.

Zatmění Měsíce vzniká při průchodu našeho kosmického souseda zemským stínem. Teoreticky by k úkazu mělo dojít pokaždé, když je Měsíc v úplňku a nachází se v tu dobu přesně na opačné straně oblohy než Slunce. Do roka však nastanou maximálně 3 měsíční zatmění. Je to způsobeno tím, že dráha Měsíce je vůči rovině zemské dráhy skloněna o přibližně 5° a zemský stín na obloze pokrývá ve vzdálenosti Měsíce kruhovou plochu o průměru jen 1,5°. Měsíc proto zemský stín častěji mine a k žádnému zatmění nedojde.

Pokud je měsíční úplněk na obloze od zemského stínu ve vzdálenosti menší než jeho úhlový průměr, můžeme spatřit polostínové zatmění. Kdyby v tom okamžiku na přivrácené straně Měsíce stál nějaký kosmonaut, spatřil by Slunce částečně zakryté tmavou Zemí, obepínanou naoranžovělým prstýnkem naší atmosféry. Polostínové zatmění je očima patrné jen v době, kdy se Měsíc nachází blízko zemského stínu. Vypadá to pak, jakoby někdo měsíční úplněk z okraje začadil černým kouřem.
Simulační snímek zabarvení Měsíce při maximální fázi zatmění. Během této fáze bude patrný střed zemského stínu jako nejtmavší místo. Autor: Petr Horálek
Výraznější je zatmění částečné. Při něm se měsíční kotouč nachází zčásti ponořen v plném zemském stínu. Ponoří-li se do něj celý, pozorujeme zatmění úplné. Fáze úplného zatmění může trvat v rozmezí od několika minut po více jak půl druhé hodiny. Délka úplného zatmění závisí na tom, jakou částí zemského stínu Měsíc prochází. Čím blíže prochází u středu zemského stínu, tím je zatmění delší.

Měsíc při zatmění z oblohy nezmizí. Při průchodu zemským stínem Měsíc výrazně potmavne, díky zemské atmosféře však nikdy zcela nezmizí. Vzdušný obal Země láme podobně jako optický hranol sluneční světlo do vnitřku zemského stínu. Na Měsíc ale dopadá jen červená (dlouhovlnná) část spektra slunečního světla, neboť vzdušné molekuly modrou barvu rozptýlí už v atmosféře, díky čemuž také vděčíme za blankyt denní oblohy. Měsíc tak chytne zvláštní naoranžovělou, cihelně červenou, rudou nebo dokonce nahnědlou barvu. Nejzajímavější bývá zpravidla zabarvení na počátku a před koncem fáze úplného zatmění, kdy se na světlejší okraj Měsíce promítá světlo procházející zemským ozonem. Ten k načervenalému zabarvení ztemnělého Měsíce dodává světle šedý až namodralý nádech. Tento „tyrkysový“ jev poprvé popsal v roce 2007 klimatolog Richard Keen z Univerzity v Coloradu a byl pozorovatelný u celé řady předchozích měsíčních zatmění.

Barvu a sytost Měsíce v zemském stínu mohou ovlivnit dvě věci. Jednak stav znečištění atmosféry; především po silných sopečných erupcích může být Měsíc velmi tmavý. Druhým faktorem je jeho poloha v zemském stínu – je-li na okraji stínu, má často naoranžovělou či světle červenou barvu. Naopak uprostřed stínu, kam dopadá nejméně slunečního světla lámaného zemskou atmosférou, bývá barva úplňku až nahnědlá.

Zatmění se odehraje nízko nad obzorem

Měsíc vychází ve středu 15. června 2011 nad jihovýchodní obzor ve 21:09 letního času (pro Prahu, na území ČR se údaj liší v minutách). V té době bude značně ponořen v zemském stínu, a proto již samotný východ atypického měsíčního srpku bude zajímavým jevem. Úplné zatmění začíná o necelou čtvrthodinu později, ve 21:22. Potemnělý úplněk však najdeme velmi nízko, necelé 2° nad obzorem. Při začátku úkazu bude ještě světlo, ale Měsíc bude pozvolna stoupat a soumračná obloha tmavnout. Maximální fáze zatmění připadá na 22:13, kdy už Měsíc bude 7,5° vysoko nad jihovýchodním obzorem. V té době bude také nejtmavší, neboť se bude pohybovat středem zemského stínu. Nad jihozápadním obzorem najdeme planetu Saturn a západně od Měsíce souhvězdí Štíra s jeho jasnou hvězdou Antares. V malém dalekohledu lze kolem ztemnělého úplňku pozorovat bohaté hvězdné okolí, neboť Měsíc leží v Mléčné dráze. Postupně se sune doleva od středu zemského stínu a jeho levý okraj je proto o něco jasnější. Ke konci úplného zatmění ve 23:03 vystoupá náš kosmický soused do výšky přibližně 11,5° nad obzor. V té chvíli možná budeme moci na jeho levém okraji pozorovat i „tyrkysový“ jev. Až do druhé minuty po půlnoci bude Měsíc ze zemského stínu vystupovat a obloha pomalu světlat svitem úplňku. Ještě asi 15 minut po půlnoci bude pozorovatelná fáze polostínového zatmění.

Kde a jak pozorovat?

Zatmění Měsíce není potřeba pozorovat žádným dalekohledem, neboť potemnělý měsíční úplněk má zpravidla jasnost větší než nejjasnější hvězdy oblohy. Pozorování dalekohledem je ovšem výhodou, neboť se více zvýrazní barevné odstíny Měsíce v zemském stínu. V případě tohoto zatmění však doporučujeme především najít si místo s co nejlépe odkrytým jihovýchodním obzorem. Úkaz je pohodlně pozorovatelný i z měst. Výlet mimo světelné znečištění však umožní mnohem krásnější zážitek, neboť ztemnělý Měsíc bude ležet v Mléčné dráze, kterou ve městech přezáří světelné znečištění.

Toto měsíční zatmění bude 5. nejdelším v tomto století. Měsíc při něm projde téměř přesně středem zemského stínu, což je velmi vzácné a dochází k tomu průměrně 5 x za století. Zcela nejdelší měsíční zatmění 21. století nastane již za 7 let, konkrétně 27. července 2018. Potrvá 104 minut a z České republiky jej uvidíme za ještě lepších podmínek jak to letošní. Mezitím se nad naším územím odehraje pouze jediné úplné zatmění, a to 28. září 2015. Ovšem ještě letos budeme moci pozorovat zatmění částečné, a to v sobotu 10. prosince večer.

Další informace:

[1] http://astro.sci.muni.cz/zatmeni/

[2] http://www.astro.cz/rady/ukazy/zatmeni/mesic/20110615

[3] http://mesic.astronomie.cz/zatmeni.htm

(Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 157 z 10. 6. 2011)


Dalibor Hanžl, 10. 06. 2011, 13:11
Další články v kategorii Astronomie :
  •   V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  •   V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  •   SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  •   V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?
  •   V PONDĚLÍ 9. KVĚTNA NASTANE VZÁCNÝ PŘECHOD MERKURU PŘED SLUNCEM
  •   MEZINÁRODNÍ TÝM VĚDCŮ ZACHYTIL PŘI ZATMĚNÍ SLUNCE NEJOSTŘEJŠÍ LETÍCÍ STÍNY
  •   GEMINIDY MAJÍ VELMI PŘÍZNIVÉ PODMÍNKY, V NOCI NA ÚTERÝ ZAZÁŘÍ PŘES 1000 METEORŮ
  •   NA STÁTNÍ SVÁTEK SV. VÁCLAVA SPATŘÍME ÚPLNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  •   V NOCI ZE 12. NA 13. SRPNA VYVRCHOLÍ METEORICKÝ ROJ PERSEIDY

  • Hlavní zprávy:
  • KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  • MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  • HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  • TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  • KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU
  • KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL JETY ROTUJÍCÍ S KOMETOU 252P/LINEAR
  • KOSMICKÝ TELESKOP VYFOTOGRAFOVAL MARS V DOBĚ, KDY BYL ZEMI NEJBLÍŽE
  • HST OBJEVIL REKORDNĚ VZDÁLENOU GALAXII
  • OBŘÍ KOSMICKÉ MRAČNO SE JAKO BUMERANG VRACÍ DO NAŠÍ GALAXIE
  • PRACHOVÉ SPIRÁLY KOLEM MLADÝCH HVĚZD MOHOU VYZRADIT PŘÍTOMNOST MASIVNÍCH PLANET

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Galaxie NGC 891. Fotografovano: 29. 9. 2017 1h 57m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS