Vstup pro editory:
Vstup pro členy EAI
EAI E-MAIL VIDEOGALERIE ASTRO-FOTOGALERIE FOTOGALERIE PŘEDPLATNÉ KONTAKTY
Sdružení astronomů amaterů a profesionalů, kteří mají zájem o novinky v astronomii.(více...)

Expresní astronomické informace

Vyhledávání:

13.12.2017, 15:40 CET
Juliánské datum: 2458101.11
Brno - soumrak (9° ↓): 15h 55m UT
Brno - svítání (9° ↓): 5h 40m UT
Max.délka pozorování: 13.8 hod.
Novinky z astronomie
Dalekohled HST
Novinky z kosmonautiky
Komety a asteroidy
Stelární astronomie
X-ray astronomie

Východy a západy pro Brno v UT

(↑ 01:23) Měsíc (↓ 12:49)

Stáří (dny): 25.1

(↑ 06:45) Slunce (↓ 14:51)

Foto: SOHO

  Webcam

CHMI aktuální počasí:
Mt Pa#2 ** Hradec Králové


ARCHÍV ČLÁNKŮ
(do r. 2003)

Hlavní stránka Astronomie X-ray Astronomie Kosmonautika Komety, asteroidy Dalekohled HST Sonda Galileo Sonda NEAR
POZOROVÁNÍ
CCD pozorování, Brno CCD DATEL Monte Pa #2 - info Hradec Králové - Martin Lehký Astro technika
Doporučujeme

Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
Astrofoto archiv - Halleyova kometa 1985/1986 Kometa Hale-Bopp Kometa Ikeya-Zhang
Zajímavé linky Eva Neureiterová
Komety,Meteory a další ČAS

KOSMICKÝ TELESKOP NASA OBJEVIL KANDIDÁTA NA DOSUD NEJVZDÁLENĚJŠÍ GALAXII


Slabý objekt UDFj-39546284 na HDF snímku. Kredit: HST, NASA.Astronomové se přiblížili limitu Kosmického teleskopu NASA, HST. Podařilo se jim najít dosud nejvzdálenější objekt ve vesmíru, jaký byl kdy pozorován. Světlo z tohoto objektu k nám cestovalo 13.2 miliardy let, což je asi o 150 milionů let déle, než objektu, který držel předcházející rekord. Stáří vesmíru je 13.7 miliardy let.

Slabý objekt nese označení UDFj-39546284 a jedná se o kompaktní galaxii z modrých hvězd, která existovala v době 480 milionů let po Velkém třesku. To je v čase pouhého procenta stáří vesmíru. Je velmi malá. K vytvoření naší Galaxie by bylo potřeba přes sto takových malých galaxií.

Astronomové byli překvapeni, když získali důkaz o tom, že rychlost jakou v prvotním vesmíru vznikaly hvězdy v časovém intervalu asi 200 milionů let strmě vzrostla.

"Pozorujeme velkou změnu v rychlosti zrodu hvězd, která nám říká, že pokud půjdeme ještě trochu hlouběji do minulosti budeme pozorovat ještě dramatičtější změny," říká Garth Illingworth z University of California at Santa Cruz. Jestliže se v čase posuneme ze 480 milionů let na 650 milionů let po Velkém třesku, rychlost zrodu hvězd vzrůstá desetinásobně.

"Tyto pozorování nám dávají dosud nejlepší pohled na starodávné objekty, které jsme ještě neobjevili," dodává Rychard Bouwens of the Leiden University, Holandsko.

Astronomové přesně neví kdy se ve vesmíru objevily první hvězdy, ale každý krok dále od Země je přenáší hlouběji do raného vesmíru, "období zrodu", kdy se teprve začaly vynořovat první hvězdy a galaxie po Velkém třesku. "Jsme přenášeni do období, kdy se odehrávaly obrovské změny. Ještě dalších několik stovek milionů let směrem k Velkému třesku a budeme se nacházet v čase, kdy se začaly tvořit první galaxie," říká Illingworth. Bouwens a Illingworth tento objev oznámili 27. ledna 2011 v Britském vědeckém časopise Nature.

Pro pozorování ještě vzdálenějších proto-galaxií bude podle Illingwortha potřeba použít infračervený pohled plánovaného NASA James Webb Space Telescope, jež bude následovníkem Hubble. Jeho start je plánován na toto desetiletí. Webb nám poskytne potvrzující spektroskopická měření pro objekty, nacházející se v obrovských vzdálenostech, o jakých jsme referovali dnes.

Po asi roce detailní analýzy byl objekt pozitivně identifikován na Hubble Ultra Deep Field – Infrared (HUDF-IR) datech, které byly pořízeny koncem léta v sezónách 2009 a 2010. Tyto pozorování prováděl přístroj Wide Field Camera 3 (WFC3). Snímkování začalo několik měsíců poté, co byl nainstalován během poslední servisní mise raketoplánu k Hubble Space Telescope v květnu 2009.

Objekt na snímcích z HST vypadá jako slabá světelná tečka. Je příliš mladý a příliš malý k tomu aby měl známou spirální strukturu, která je charakteristická pro galaxie v lokálním vesmíru. Přesto ale Kosmický teleskop není schopen rozlišit samostatně hvězdy. Snímek naznačuje, že se jedná o kompaktní galaxii z horkých hvězd, která vznikla o 100-200 milionů let dříve z plynu polapeného v mračnu temné hmoty.

Proto galaxie je viditelná pouze na nejvzdálenějších infračervených vlnových délkách na jakých může Hubble pozorovat. To znamená, že expanze vesmíru natáhla, tedy zčervenala její světlo více než jakoukoli jinou galaxii, která byla dříve identifikována na HUDF-IR. Zčervenání se přibližuje k limitu, na jakých vlnových délkách může HST detekovat. Plánovaný Webb teleskop bude schopen nahlédnout ještě hlouběji do infračervených vlnových délek a minimálně o řád bude citlivější než HST z hlediska dosahu. To mu umožní ještě efektivněji hledat prapůvodní galaxie, dokonce ještě ve větších vzdálenostech, u počátku času, těsně po Velkém třesku.

Astronomové se snaží nahlédnout stále hlouběji do vesmíru a zkoumat tím jeho historii. Měří to, jak moc je světlo nataženo expanzí vesmíru. To se nazývá rudý posuv neboli "z". Obecně čím větší pozorujeme u objektu "z", tím dále v čase a prostoru se galaxie nachází, měřeno z hlediska pozorovatele v naší Galaxii. Před tím než byl vypuštěn HST, mohli astronomové pozorovat objekty jejichž z se pohybovalo kolem 1, což je asi v polovině velikosti vesmíru.

Původní Hubble Deep Field byl pořízen v roce 1995. Zobrazoval objekty se z=4, tedy asi 90 procent cesty k počátku času. V roce 2004 získal přístroj Advanced Camera for Surveys (ACS) nový Hubble Ultra Deep Field a limit posunul k z~6. Přístroj ACS byl nainstalován během servisní mise 3B v roce 2002. První infračervená kamera na HST, Near Infrared Camera a Multi-Object Spectrometer, dosáhli za hranici z=7. WFC3 poprvé nahlédl zpět do z~8, a nyní věrohodně pronikl poprvé až k z=10. Podle očekávání by Webb Space Telescope měl přeskočit až přibližně k z=15 a možná ještě dále, to odpovídá 275 milionů let po Velkém třesku. První hvězdy mohly vznikat někde v rozmezí 30 a 15.

Hypotetický hierarchický růst galaxií - hvězdy se shlukují do velkolepých spirál a elips. To až dosud nebylo patrno z Hubble Space Telescope deep-field expozic. Dodnes není známo, co se v rámci hierarchického růstu galaxií dělo prvních 500 milionů let existence vesmíru od z 1000 až po 10. Není jasné jak vznikaly vesmírné struktury na konci ztmavnutí a zchladnutí výbuchu Velkého třesku. Astronomové se domnívají, že vyvíjející se vesmír v počáteční fázi prodělával řadu změn, které mohli nastavit počáteční podmínky k tvorbě vesmíru a galaxií, jaké pozorujeme dnes.

(podle STScI-2011-05 z 26. 1. 2011 přeložil DH)


Dalibor Hanžl, 03. 02. 2011, 07:11
Další články v kategorii HST :
  •   KOLABUJÍCÍ HVĚZDA DALA VZNIK ČERNÉ DÍŘE
  •   HST ZACHYTIL HRU STÍNŮ ODHALUJÍCÍ MOŽNOU PLANETU
  •   TAJEMNÁ ZÁŘE UMÍRAJÍCÍ HVĚZDY
  •   KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL STOPY VODNÍCH VÝTRYSKŮ NA JUPITEROVĚ MĚSÍCI EUROPA
  •   KOSMICKÝ TELESKOP HST VYFOTOGRAFOVAL POLÁRNÍ ZÁŘE NA JUPITERU
  •   KOSMICKÝ TELESKOP ZACHYTIL JETY ROTUJÍCÍ S KOMETOU 252P/LINEAR
  •   KOSMICKÝ TELESKOP VYFOTOGRAFOVAL MARS V DOBĚ, KDY BYL ZEMI NEJBLÍŽE
  •   HST OBJEVIL REKORDNĚ VZDÁLENOU GALAXII
  •   OBŘÍ KOSMICKÉ MRAČNO SE JAKO BUMERANG VRACÍ DO NAŠÍ GALAXIE
  •   PRACHOVÉ SPIRÁLY KOLEM MLADÝCH HVĚZD MOHOU VYZRADIT PŘÍTOMNOST MASIVNÍCH PLANET
  •   KOSMICKÝ TELESKOP NASA OBJEVIL SUPERNOVY NA ŠPATNÉM MÍSTĚ A VE ŠPATNÉM ČASE

  • Hlavní zprávy:
  • V PONDĚLÍ 7. SRPNA VEČER VYJDE NAD ČESKÝ OBZOR ČÁSTEČNĚ ZATMĚLÝ ÚPLNĚK
  • MIMOŘÁDNĚ PŘÍZNIVÝ NÁVRAT KOMETY 41P/TUTTLE-GIACOBINI-KRESÁK
  • V SOBOTU 11. ÚNORA NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017 bohatý na astronomické úkazy
  • SUPERÚPLNĚK 14. LISTOPADU 2016
  • V PÁTEK 16. ZÁŘÍ NASTANE POLOSTÍNOVÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE
  • KDY LETOS NASTANOU MAXIMA METEORICKÉHO ROJE PERSEID?
  • V PONDĚLÍ 9. KVĚTNA NASTANE VZÁCNÝ PŘECHOD MERKURU PŘED SLUNCEM
  • MEZINÁRODNÍ TÝM VĚDCŮ ZACHYTIL PŘI ZATMĚNÍ SLUNCE NEJOSTŘEJŠÍ LETÍCÍ STÍNY
  • GEMINIDY MAJÍ VELMI PŘÍZNIVÉ PODMÍNKY, V NOCI NA ÚTERÝ ZAZÁŘÍ PŘES 1000 METEORŮ
  • NA STÁTNÍ SVÁTEK SV. VÁCLAVA SPATŘÍME ÚPLNÉ ZATMĚNÍ MĚSÍCE

  • Navštivte naši fotogalerii

    Nejnovější snímek:
    Galaxie NGC 891. Fotografovano: 29. 9. 2017 1h 57m UT

    Tyto stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 1024x768 a využívají tyto technologie.

    ISSN 1214-7095, RSS